zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Česko může do roku 2020 přijít až o 40 miliard dotací do vody

23.11.2012
Voda
Pitná voda
Šlendryján
Česko může do roku 2020 přijít až o 40 miliard dotací do vody
Příliš drahá voda. Kvůli chaosu v regulaci hodlá EU zarazit přísun dotací do českého vodárenství. To opět zvýší cenu vody

V České republice příští rok opět zdraží voda, v průměru o 7,5 procenta. Místy ale o 15 až 20 procent. A důvod je již několik let stále stejný. Obce, které jsou vlastníky infrastruktury, vybírají od provozních společností příliš nízké nájmy. Pokud tedy chtějí obce provést větší investice, musejí zvyšovat ceny vodného a stočného.

Nyní navíc obcím hrozí, že přijdou i o evropské dotace. V letech 2013 až 2020 by to mohlo být až 40 miliard korun. Podle Evropské komise je totiž v Česku nedostatečná a zmatená regulace. O tu se nyní starají čtyři ministerstva.
"Pokud se bavíme o čerpání peněz pro vodárenství, musíme co nejdříve přijít s nějakým řešením," říká první náměstek ministerstva životního prostředí Martin Frélich. Jenže nyní to spíše vypadá, že české úřady již tak netrpělivou Evropskou komisi ještě více rozezlí.

Změna k horšímu

Podle komise se v Česku dotace do vodárenství v mnoha případech rovná spíše podpoře soukromých firem než obcí. Do konce letošního roku ještě u některých projektů přimhouřila oko, po roce 2013 bez systémových změn již tak shovívavá nebude.

Příkladem špatných smluv jsou třeba Pražské vodovody a kanalizace, které vlastní francouzská Veolia. Podle Transparency International prodala Praha svůj podíl pod cenou a navíc za podivných podmínek prodloužila firmě smlouvu na pronájem až do roku 2028. A zisky Veolie jsou o řád vyšší než Prahy.

I kvůli tomu žádala EU lepší vymezení přiměřeného zisku. To dodnes prakticky neexistovalo a vše záviselo na pohledu krajských finančních ředitelství. Ministerstvo financí tedy připravilo nový cenový výměr platný od roku 2013. Počítá se v něm se sedmiprocentní roční návratností kapitálu.

Ale podle studie, kterou si nechalo ministerstvo životního prostředí vypracovat od společnosti Grant Thornton Advisory a kterou mají HN k dispozici, přemrštěné zisky vodárenských společností neomezuje, spíše je legitimizuje. "Na jednu stranu se výpočet zdánlivě přiblížil tomu, co po Česku EU dlouhodobě požaduje," říká jeden z autorů zprávy. "Na druhou stranu je neuvěřitelně benevolentní. Provozovatel si totiž po dohodě s vlastníkem může návratnost investice počítat z majetku obce, do které nijak neinvestoval."

Co vlastně EU chce?

Pro vysvětlenou - pokud firma investuje 50 milionů korun do provozní společnosti, může se dohodnout s obcí, jejíž infrastrukturu provozuje a která má hodnotu pěti miliard korun. A i z toho si počítá návratnost, tedy výši svého přiměřeného zisku.

"Pokud se cenový výměr neupraví, může to podle našeho názoru velmi negativně ovlivnit vnímání českého vodárenství u Evropské komise, což ovlivní i případné dotace v dalším programovacím období," dodává jeden z autorů studie.

Náměstek Frélich studii příliš komentovat nechce. "Uznáváme, že výměr může být místy problematický, nyní ale musíme o problému jednat," říká. Podle ministerstva financí ale žádné problémy nehrozí.

Firmy se regulace nebojí, své zisky nicméně hodlají bránit. "Pokud by měla změna pravidel regulace zcela zásadní dopad na hospodaření společností, pak by samozřejmě musela být nastolena otázka ochrany investic," říká finanční ředitel Veolie Petr Mrkos.

V regulaci nechávala EU prozatím Česku volnou ruku, nyní nicméně po letech liknavosti poprvé podmínila zisk dotačních peněz také vznikem nezávislého regulátora. A české úřady nejen že ho nezřídily, dokonce se ani neshodují na tom, jestli ho komise vůbec chce. Podle Frélicha ano, ministerstvo zemědělství již ale nesouhlasí.

Města se začínají bránit

Firmy nyní mění strategii a tvrdí, že evropské peníze nejsou potřeba. "Podmínky dotací často nutí obce k drahým a předimenzovaným řešením," řekl nedávno HN předseda sdružení provozovatelů SOVAK František Barák. Firmy tak místo úprav smluv raději městům na investice půjčují samy.

Některým městům a obcím ale začíná docházet trpělivost. Příští rok končí Veolii v Praze provozní smlouva vodních zdrojů Želivka a Káraný. A Praha je chce provozovat sama. Náměstek primátora za TOP 09 Tomáš Hudeček chce také prověřit stále rostoucí cenu vody a konstantní platby PVK městu.

Kvůli evropským dotacím chce změnu smlouvy čtyři roky před jejím vypršením i město Plzeň, tu to ale přijde na stovky milionů korun. "Dohodli jsme se na tom, že od nás provozní společnost v roce 2015 odkoupí. Je to oboustranně výhodný obchod," říká šéf Veolie Voda Martin Bernard.


Pokud by měla změna pravidel regulace zcela zásadní dopad na hospodaření společností, pak by samozřejmě musela být nastolena otázka ochrany investic.
Petr Mrkos
finanční ředitel, Veolia

AUTOR: Petr Lukáč
AUTOR-WEB: www.ihned.cz

Zdroj: HN

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
INISOFT s.r.o.
27
7. 2017
27.7.2017 - Seminář, školení
Olomouc, ibis Olomouc Centre
ASIO, spol.s r.o.
28
7. 2017
28.7.2017 - Ostatní akce
od 09:30 do cca 11:00, na YouTube
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí