Zateplování učinilo mílový krok kupředu

Stavebníci jsou dnes při výběru tepelně izolačních systémů nesrovnatelně náročnější než v dřívějších dobách zateplování a vyžadují nejen maximální energetické úspory, ale mnohem větší důraz kladou dnes také na životnost zateplovacího systému a na kvalitu a trvanlivost povrchových úprav. Klíčovým tématem se postupem času stala také problematika zdravého mikroklimatu v interiéru, kterou se v dobách prvních "zateplováků" téměř nikdo nezabýval. Postupně nabývá na významu také environmentální aspekt bydlení. Pionýrské časy zateplování vystřídala doba špičkových materiálů, nanotechnologií, kultivovaných architektonických konceptů a high-tech nástrojů. Přestože část stavebníků i odborné veřejnosti je velmi konzervativní a ke všem novinkám a inovacím přistupuje značně obezřetně, kvalita běžně používaných materiálů a systémů i kvalita provedení se u zateplovacích systémů významně zvýšila. Poměrně zajímavě tento vývoj ilustruje například již 12 ročníků soutěže Fasáda roku, kter ou pořádá společnost Baumit.

POZITIVNÍ VÝVOJ I V DOBĚ KRIZE

Zatímco ještě před deseti lety se u nás diskutovalo o tom, zda je lepší zateplovat pěti nebo šesti centimetry izolantu, dnes se stává aktuálním tématem to, jak dodatečně zateplit již dříve zateplené stavby s malou tloušťkou izolantu. Zatímco ještě před pěti lety řada realizačních firem považovala třeba silikonové pastovité omítky za luxus, dnes jsou pro ně zcela běžným standardem. Není to tak dlouho, co kdekdo kroutil pochybovačně hlavou např. nad difuzně otevřeným zateplovacím systémem Baumit open. Přitom od jeho uvedení na trh se s tímto zateplovacím systémem zateplilo v celé Evropě již více než 6 000 000 m2 fasád, a třeba při zateplování historických staveb se stává běžně používaným standardem, o jehož funkci nikdo nepochybuje. Doposud bylo v Evropě zatepleno tímto prémiovým systémem již 32 000 rodinných domů. Díky této ojedinělé tepelně izolační fasádě se dosáhlo ročních úspor domácností v celkové výši 460 mil. kWh a životnímu prostředí bylo ročně ušetřeno v íce než 100 000 tun CO2.

Zateplování je stavebním a technologickým fenoménem současnosti a lze očekávat, že i v budoucnosti bude představovat jeden z nejvýznamnějších segmentů pozemního stavebnictví. Doby, kdy realizační firmy zvažovaly, zda se jim vyplatí použít probarvenou pastózní omítku, nebo natírat minerální omítku vyráběnou ze suchých směsí na stavbě, jsou již minulostí. Podobným způsobem se ale nejspíš budeme za pár let ohlížet na současné debaty o tom, zda je dobrým řešením izolant o tloušťce nad 20 centimetrů, jestli má smysl používat difuzně otevřené fasády či zda se vyplatí na fasádách nanotechnologie.

NIŽŠÍ KONDENZACE VODY A ZDRAVĚJŠÍ MIKROKLIMA

Zatímco požadavek na energetickou úsporu hrál v otázce zateplování primární roli již v období před 15 lety, otázky kondenzace vodních par, stavební fyziky nebo mikroklimatu ve vnitřních prostorách zateplených budov se dostaly do širšího povědomí uživatelů až v posledních letech, ale o to významnější roli hrají nyní. Široké veřejnosti jsou známé především problémy vyplývající z nadměrné vlhkosti v zateplených interiérech a z kondenzace vodních par na vnitřních površích obvodových stěn. Zvýšená kondenzace vodních par a z toho vyplývající problémy s kvalitou mikroklimatu jsou dodnes stále velmi často mylně přisuzovány zateplovacím systémům, přestože systémy ETICS (vnější kontaktní tepelně izolační systémy) obecně tento jev naopak eliminují, protože výrazným způsobem zvyšují teplotu vnitřního povrchu obvodových stěn a odstraňují většinu tepelných mostů z obvodových konstrukcí. Často skloňované problémy s růstem plísní v interiéru jsou v převážné většině důsledkem malé nebo zanedb ané výměny vzduchu po výměně oken rekonstruované stavby a radikálním snížení infiltrace. Špatné vyřešení tepelných mostů nebo chyby při aplikaci ETICS mohou v tomto směru samozřejmě zapříčinit také mnoho problémů. Vzhledem k narůstajícím zkušenostem realizačních firem je ale možné konstatovat, že minimálně typické tepelné mosty fasád již bývají ve valné většině případů vyřešeny dostatečně, nebo že je jim dlouhodobě věnována poměrně široká osvěta.

Z hlediska dalšího vývoje zateplovacích systémů je tedy zajímavějším tématem kondenzace vodních par uvnitř zateplených konstrukcí, difuzní vlastnosti jednotlivých složek ETICS a roční nebo denní bilance vodních par v konstrukci. Jedná se totiž o procesy, které kromě tepelně izolačních vlastností zateplení ovlivňují také jeho životnost a trvanlivost. Kdo měl někdy možnost sledovat, jak se v zimním období vypařuje vodní pára z osluněné zateplené fasády po mrazivé noci, dokáže si lépe představit, jak významné procesy během roku v zateplovacích systémech probíhají. Proto jsou dnes jedním z hlavních témat, kterým se věnují výrobci ETICS, vyvážené difuzní poměry jednotlivých souvrství zateplení.

TO NEJLEPŠÍ BUDE STANDARDEM

To nejlepší v oblasti ETICS dnes reprezentuje zateplovací systém Baumit openPremium. Kombinuje v sobě především maximální pevnost a houževnatost lepicí a armovací vrstvy a vysokou difuzní otevřenost. Systém tak eliminuje kondenzaci vody uvnitř konstrukce a usnadňuje její odvětrání ven z fasády. Celé souvrství tedy není tolik namáhané zmrazovacími cykly. Použití nejkvalitnějších materiálů pro lepicí a armovací vrstvu ještě více podporuje maximální životnost celého systému. K tomu přispívá také použití inovativního systému kotvení fasád pomocí lepicích kotev StarTrack nebo aplikace speciální omítky Nanopor se samočisticím efektem. Systém je možné použít v kompletní podobě jako optimální zateplení pro jakékoliv účely, případně využít pouze některé ze souboru unikátních prvků podle konkrétních podmínek každé stavby.

OPTIMÁLNÍ MIKROKLIMA

Prémiový systém Baumit openPremium je určen pro ty klienty, kteří vyžadují nejen zateplení objektu, ale i kvalitu vnitřního prostředí. To poskytuje systém openPremium díky svému jedinečnému složení polystyrenových desek s příměsí grafitu s příslušnými otvory a v přesném rastru, které se k podkladu lepí. Systém byl navrhnut tak, aby vzájemná působnost jednotlivých složek maximalizovala účinek a aby prodyšnost vlastního kontaktního tepelně izolačního systému zdiva odpovídala prodyšnosti neomítnuté cihly.

LEPICÍ KOTVY NOVÉ GENERACE

Dalším z unikátních prvků systémů Baumit openPremium jsou lepicí kotvy nové generace - Baumit StarTrack, které přinášejí řadu zajímavých výhod. Na rozdíl od klasických hmoždinek, které procházejí zateplovacím systémem, se osazují v pravidelném rastru přímo do nosného zdiva, pokryjí se lepidlem a poté se na ně lepí tepelně izolační desky. Kotvy StarTrack eliminují tepelné a difuzní mosty tím, že neprocházejí vrstvou tepelné izolace. Navíc také úspěšně řeší problém nevzhledného prokreslování hmoždinek na fasádě, ke kterému může docházet ve vlhkém nebo mrazivém počasí. Kotvy StarTrack mají přitom pozitivní dopad na celkové výdaje za fasádní zateplení, protože šetří spotřebu malty a lepidla, zejména u rekonstrukcí s nerovným nebo špatně soudržným podkladem. Upevnění kotevních prvků k nosnému zdivu navíc činí jejich parametry nezávislými na tloušťce fasádních desek. U klasických hmoždinek se oproti tomu musejí pro izolační materiály větších tlouštěk používat adekvátně delší, pevně jší a dražší hmoždinky či vrtáky.

Kombinace difuzně otevřeného izolantu a kotev StarTrack přinesla obrovský přínos především do oblasti rekonstrukce a zateplování historických staveb. Systém Baumit openPremium totiž umožňuje zateplovat i zavlhlé zdivo, které není možné běžnými systémy ETICS spolehlivě a funkčně zateplovat.

TECHNOLOGIE NANOPOR

Spolu s hledáním odpovědí na otázky ohledně zabránění úniku tepla v zimě a naopak zamezení přehřátí obvodových zdí objektu a vnitřních prostor je nutné se zaměřit i na povrchovou finální úpravu stěn. Před 6 lety se začalo výzkumné a vývojové oddělení Baumit zabývat projektem "čistá fasáda" a postupem času technologové značky Baumit vytvořili za pomoci nanoporézních krystalických částic unikátní paropropustnou fasádní omítku se samočisticím efektem. Produkt Baumit Nanopor využívá nanočástice, které umožňují rychlou a intenzivní výměnu vlhkosti s okolím, čímž je umocňována odolnost vůči růstu mikroorganismů. Povrch Baumit Nanopor je mikroskopicky hladký, takže nečistoty se na něm zachytí jen velmi obtížně. Kvalitu této technologie můžeme posoudit i u Rezidence Green House v Drahobejlově ulici, Praha 9, která získala nominaci v soutěži Fasáda roku 2011, a to v kategorii Bytové domy - novostavba.

VZHLED A IMAGE

Mezi nejnovější trendy v zateplování patří také důraz na estetickou stránku realizací. Odvětví zateplování fasád urazilo v estetické rovině od počátku 90. let značný kus cesty. Zřetelně je tato skutečnost vidět především u panelových domů. Zatímco před 15 lety propukl boom barevných fasád paneláků a převažoval názor, že každý dům musí mít originální - rozumějme co nejpestřejší - barevné řešení, dnes se tento přístup jeví poněkud problematickým.

Nejednoho architekta, ale i laika při pohledu na neuspořádaný shluk pestrobarevných fasád zřejmě napadne, zda dřívější uniformní, ale zato nevtíravá a nenápadná šedivá fádnost socialistických sídlišť byla opravdu o tolik horší. Mezi dvěma extrémy - tedy šedou uniformitou a chaotickou barevností - se začínají prosazovat umírněné, sofistikované přístupy architektů i investorů, kteří se snaží o vkusná řešení fasád.

Jedním z paneláků, kterým citlivé estetické řešení fasády jednoznačně prospělo, je panelový dům v ulici Hrabákova na pražském Chodově. Tento objekt sklidil hned několik prestižních ocenění. Nejprve okouzlil porotu klání Miss sympatie 2011, soutěže o nejlépe zregenerovaný panelový dům na Praze 11 a následně si odnesl také Cenu ředitele společnosti Baumit v soutěži Fasáda roku 2011. Tento panelák si díky originální fasádě ani na velkém sídlišti Chodov jeho uživatelé nespletou, ovšem nikoli za cenu její křiklavé barevnosti. Architektům se zmíněný objekt podařilo vizuálně vymanit z unifikované panelákové zástavby.

Nejvýraznějším estetickým prvkem fasády jsou červené motivy padajícího listí. Javorové listy se staly předmětem obdivu obyvatel okolních domů, ba dokonce i nekalé soutěže - pracovníci stavebního úřadu již museli zakázat jeden pokus o nápodobu motivu, určeného pro fasádu jiného chodovského paneláku, kvůli porušení autorských práv.

Jak nápad na originální vizuální zpracování fasády vznikl? "Oslovili jsme tři architektonická studia, aby nám vypracovala návrhy, o kterých jsme dopředu měli poměrně jasnou představu. Měli jsme v úmyslu zvolit takový motiv, který by nás na první pohled odlišoval od okolní zástavby. Nechtěli jsme proto, aby se v návrzích objevily geometrické motivy, které můžete spatřit všude," vysvětluje předseda představenstva bytového domu Hrabákova Vladimír Vohrna.

Nakonec slavilo úspěch nekonvenční řešení v podobě padajících javorových listů. Tento motiv na slepém štítu domu dokresluje jeho sporadické opakování na čelních fasádách. Červená barva se pak opakuje i na orientačním značení domu, které se začalo používat v 80. letech pro nově vznikající obytné zóny na Chodově.

Jiným příkladem zdařilého řešení fasády paneláku, a dalším laureátem soutěže Fasáda roku 2011, může být žižkovský dům na Sudoměřské ulici. Revitalizace paneláku ze 70. let přinesla obyvatelům nejen vyšší komfort a snížení energetické náročnosti budovy, ale i moderní vzhled objektu, který nyní připomíná spíše zdařilou novostavbu než rekonstrukci.

Na panelovém domě byla udělána nová zateplená fasáda včetně výměny otvorových prvků - okna v bytech byla vyměněna za nová dřevěná eurookna. Po demontáži zábradlových lodžiových panelů byly na čela lodžií osazeny prosklené hliníkové stěny. Je zřejmé, že v oblasti zateplování je a bude stále co objevovat.

Vývoj tohoto odvětví na dynamice rozhodně neztrácí a již dnes je zřejmé, že příští roky přinesou další zdokonalení a otevřou celou řadu nových možností, o kterých se průkopníkům zateplování v 90. letech patrně ani nesnilo.