zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Z historie čištění ulic

27.12.2012
Obecné
Z historie čištění ulic
Zajištění čistých ulic je jednou z mnoha věcí, o které se musí vedení každého většího města starat. Začátkem minulého století se při této zdlouhavé a špinavé práci začala prosazovat specializovaná technika. V Paříži k čištění ulic dokonce využívali již tehdy velmi populární elektromobily.
Zajištění čistých ulic je jednou z mnoha věcí, o které se musí vedení každého většího města starat. Začátkem minulého století se při této zdlouhavé a špinavé práci začala prosazovat specializovaná technika. V Paříži k čištění ulic dokonce využívali již tehdy velmi populární elektromobily.

Automobilní vůz na čištění ulic

Čištění ulic provádí se ve velkých městech způsobem velice rozdílným. Nejčastěji užívá se k tomu dosud rukou lidských, a to bud žen anebo starců podle toho, který účel správa města s tím v ohledu sociálním spojuje. Zřídka jen uhlídáme zametače v plné síle mužného věku, kteří by přece řádnou práci v přiměřeném čase vykonati mohli. Ženy pracují pečlivěji než mužové a jsou také v práci mnohem hbitější a výkonnější než starci, jichž se na př. v Praze po většině užívá. Ti se k takové práci vůbec nehodí; zde poskytuje se prostě dobročinná podpora k práci neschopným lidem pod záminkou a na úkor čištění ulic, jak se o tom denně v pražských ulicích přesvědčovati můžeme.

Podmínkou pro zametání ulic vůbec jest předchozí jejich kropení, aby se prach nezdvihal. Rovněž i to provádí se v jednotlivých městech velmi různě. A v Praze vystřídaly se v posledním čtvrtstoletí téměř všechny běžné druhy kropení ulic. Nejelernentárnější jest polévání dlažby konvicí, do níž se z voznice kohoutkem voda napouští. Později provádělo se kropení přímo z voznice tím, že se vzadu k voznici upevnil kus hadice s kropenkou na konci; dělník pak, jenž za voznicí kráčel, měl kropenku za provaz uvázanou a komíhal jí na pravo a na levo. Později připojena byla k voznici vahorovná roura kropicí, zaujímající celou šířku povozu; rovněž užíváno bylo voznic, které vzadu měly rozprašovací turbinu, tak že se mohla současně kropiti celá šířka užších ulic. Posléze pak došlo na kropení hadicí z hydrantův.

U tohoto způsobu přivádí se na ulici největší množství vody; proto nelze ho užívati v městech, kde vody mají nedostatek. Vadou pak jeho bývá, že proměňuje prach v bláto a že položené hadice na ulici tím více překážejí komunikaci, čím jsou delší. O pražském způsobu postřikování a zametání ulic píše nám přítel našeho listu takto:

>>Z prachu děláme bláto, v proláklinách dláždění tvoří se úhledné rybníčky, a když to vyschne, máme zase prach. Postřikování pomocí hadic není racionelní, neboť se tu spotřebuje velikého množství vody a mimo to překáží komunikaci. Takový obecní zřízenec, vládnoucí hadicí, která vysílá silný proud vody až do dálky 50 m, jest neomezeným pánem celé ulice a jest si toho také jak náleží vědom. Damské šaty a čistě vyleštěné boty často mohou vydati svědectví o jeho záslužné činnosti. Cyklisté pak bývají u těchto orgánův obecního hospodářství ve zvláštní nemilosti. Zpravidla nezbývá cyklistovi nic jiného, nežli slézti a přejiti s kolem po chodníku, jinak dostane takovou dávku stříkaného bláta, že ani za dvě hodiny kolo nevyčistí. Zvonění v takovém případě již dokonce nevede k cíli, nýbrž mívá účinek právě opačný. A to zametání našich ulic je teprve v povolaných rukách! Ta procesí mrzáků, kteří koštětem sotva vláknou a jichž hlavním zaměstnáním bývá nikoli zametání ulic, nýbrž sbírání >>slavíkův<<, jsou přímo parodií na moderní zařízení k čistění ulic.<<

Co do denního času, kdy se čistění má konati, jsou nejvýhodnějšími takové hodiny, kdy ulice jsou prázdny. To jsou především hodiny noční. Jednak neruší se výkon čistění obecenstvem a ruchem uličním, jednak nepřekážejí zametači zase komunikaci. Zcela nepřípustným by však mělo býti provádění těchto prací v hodinách denních, v nichž jest největší frekvence obecenstva a povozův.

Ovšem rádi uznáváme, že noční práce má značné nesnáze, zejména při veliké rozlehlosti města a velikém počtu pracovníků.

A právě v tom ohledu doporučovala by se práce strojová mnohem více než práce ruční. V některých městech alespoň již k některým výkonům skutečně zavedena jest práce strojem, na př. odhrnování sněhu z ulic na kraj pluhem. Nyní zavádí se také strojové zametáni ulic ježkovitým kartáčem, jenž se proti směru jízdy otáčí a tím smetí na jednu stranu ulice shrnuje. Podobné zařízení zobrazili a popsali jsme již na amerických vozech tramwayových.

Nejdokonalejší způsob čistění ulic má nyní Paříž, a sice záleží v tom, že mírné kropení jest spojeno se zametáním bezprostředně následujícím. Poněvadž má pak Paříž nyní lacinou sílu elektrickou, jsou tyto stroje zařízeny automobilně s akkumulátorovým pohonem.

Jak z obrázku zřejmo, skládá se automobilní zametací vůz ze dvou částí; předek obstarává pohon, zadek pak kropení a metení.

Předek sestrojili inženýři Amiot a Péneau (Penó). Jest to stroj důkladný a při tom laciný; byl na poslední výstavě Automobile Clubu a vyhovuje plně požadavkům do něho kladeným. Na dvou kolech spočívá deska, pod níž jsou upevněny v pérových závěsech akkumulátory; na desce pak jest montován Patinův motor, který pohání kola. Nad motorem jest kolo, zvané korunou, jež sestává ze dvou částí; hořejší jest spojena pomocí objímek s vidlicí zametacího stroje, kdežto spodní spočívá přímo na popsaném právě vozíku motorovém. Tyto dva díly koruny, spojené drážkou, slouží výlučně k řízení celého stroje.

Řidič sedí na zadní části stroje a má k ruce vodorovný kotouč, kolem něhož běží řetěz, který obepíná spodní část koruny; otáčením řidícího kolečka pak otáčí se tato spodní část koruny a s ní celý přední díl stroje. Zadní díl stroje nese především nádržku s vodou a k ní přináležející čerpadlo, které žene vodu do roury, opatřené řadou otvorův o průměru 0,8 mm. Tím docílí se hustého, avšak jemného kropení, kterým se nemění prach v bláto, nýbrž se jen tak dalece navlhčuje, že při následujícím metení se nerozpráší. Bezprostředně za kropicí rourou pracuje točící se válcovitý smeták, jehož osa jest vzhledem k ose povozu šikmo položena, tak že nehrne smetí stále před sebou, nýbrž je smetá ke kraji chodníku. Hnací sílu pro smeták a čerpadlo béře si zadní díl stroje z jednoho z kol pomocí ozubeného převodu, což netřeba teprve blíže vysvětlovati.

Řízení stroje jest zcela jednoduché, a zatáčky dají se prováděti mnohem ostřeji, než kdyby byl zapřažen kůň. Řidič má po ruce kliku komutátoru, pomocí jehož může celému stroji dávati rychlost od 1 do 8 km za hodinu a uváděti v činnost dvě elektrické brzdy, ano konečně dávati stroji i zpáteční běh.

Celý stroj tento provádí svoji práci již po delší dobu k úplné spokojenosti; ulice jsou zbaveny prachu i bláta, a co nejvíce padá na váhu, jest značná úspora na lidské práci, jež v každém obecním hospodářství vyžaduje značných obětí peněžných, nemluvě ani o úspoře vody. Stroj pracuje celkem o mnoho rychleji, a jeho předního dílu dá se upotřebiti jako motoru pro každý povoz, jehož vidlice jest vhodná k připojení na korunu.

V Paříži pak, jež má velmi levnou elektrickou sílu, vyplácí se práce těchto strojůznamenitým způsobem, a mimo to pracují akkumulátory velmi výhodně při tak stálé a stejné spotřebě síly, jako tomu jest u tohoto stroje. Zařízením dostatečného množství takovýchto zametacích strojů dalo by se v pravdě vyhověti všem potřebám a požadavkům, jež do moderního čistění ulic velkoměstských klademe.

Praha má nyní rovněž své elektrárny, může tudíž snadno alespoň učiniti pokus s novým tímto zametacím vozem pařížským. Kdyby se pak osvědčil býti pro naše potřeby výhodným, mohl by se tak veliký počet automobilních těchto zametačův opatřiti, aby alespoň hlavní ulice mohly v noci býti vyčistěny. Již tím získalo by město velmi podstatně čistotou a vzhledností.

originální zdroj:
Věda a práce 1901, autor J.K.

ZDROJ: bejvavalo.cz

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
28
11. 2017
28.11.2017 - Seminář, školení
Praha
9
12. 2017
9-10.12.2017 - Seminář, školení
Brno
ABF
8
2. 2018
8-10.2.2018 - Veletrh, výstava
Praha
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí