Čtvrtek, 28. března 2024

Hodnocení environmentální kvality budov

Provozní energie nejsou zdaleka jediným aspektem, kterým stavby ovlivňují životní prostředí. Velkou roli hraje to, jak potřebnou energii získáváme a také z jakých materiálů a konstrukcí je dům postaven.

Hodnocení environmentální kvality budov

Úvod
Negativní dopady výstavby budov na životní prostředí už dávno nejsou opomíjeným problémem. Příkladem jsou energetické štítky, které třídí budovy podle jejich celkové spotřeby energie. Nicméně tyto provozní energie nejsou zdaleka jediným aspektem, kterým stavby ovlivňují životní prostředí. Velkou roli hraje to, jak potřebnou energii získáváme a také z jakých materiálů a konstrukcí je dům postaven.
LCA
Pro komplexní zhodnocení environmentálních dopadů budovy nebo jakéhokoliv materiálu se často používá metodika LCA (Life Cycle Assessment), tedy hodnocení životního cyklu. Je dosti obecná, aby byla použitelná na jakýkoliv produkt. Z LCA pak vychází další metody, které jsou uzpůsobené právě pro použití ve stavebnictví.
Životní cyklus budovy má zpravidla tyto fáze:
Těžba surovin
Výroba materiálu
Doprava na staveniště
Konstrukce budovy
Provoz budovy
Demolice
Recyklace
Správně bychom při posuzování budovy pomocí LCA měli zahrnout dopady stavby na životní prostředí ve všech fázích životního cyklu. Nicméně některé potřebné informace jsou velmi těžko dostupné. Pro budovy, které mohou mít životnost třeba 100 let nelze ve fázi projektu dobře odhadnout, jakým způsobem bude probíhat demolice a jak naložíme s jednotlivými materiály - zda je bude možné recyklovat a v jaké míře. Proto je při použití LCA analýzy velmi důležité stanovit hranice systému. Tedy specifikovat, které fáze životního cyklu do analýzy zahrneme a jak podrobně se těmito fázemi budeme zabývat. Například pro hodnocení stavebních materiálů se často omezujeme pouze na fázi "Těžba surovin" a "Výroba materiálu. Pro celou budovu, která je z materiálů postavena, pak vždy hodnotíme ještě provoz budovy, což jsou právě informace, které nám poskytuje průkaz energetické náročnosti.
A jakým způsobem vyčíslujeme dopady stavby na životní prostředí? Každý výrobek a každý proces, který je nutný pro vznik, fungování a zánik budovy s sebou nese určitou spotřebu energie a také emise škodlivých látek. Tyto údaje rozdělujeme na skupiny, kterým se v terminologii LCA říká kategorie dopadu. Jejich vyčíslení nám poskytuje informaci o tom, jak moc výrobek či proces poškozuje životní prostředí. V následující části se zmíníme alespoň o některých z nich.
Zabudovaná energie (PEI)
Zabudovaná energie (nebo také svázaná či šedá energie) udává celkovou spotřebu přírodních zdrojů během životního cyklu výrobku. Zahrnuje tedy například energii na těžbu, dopravu, spotřebu surovin a energie pro obaly. V databázi na webu www.envimat.cz lze najít hodnoty svázaných energií pro mnoho materiálů. Chceme-li stanovit zabudovanou energii pro celou stavbu, musíme kromě každé konstrukce zahrnout také energii na dopravu materiálů a na samotnou výstavbu budovy. V tabulce č. 1 jsou uvedeny hodnoty svázané energie několika nejpoužívanějších typů izolací. Hodnoty jsou vztaženy na 1m3 materiálu, pro izolace s podobnými tepelně technickými vlastnostmi je tato jednotka pro porovnávání nevhodnější.
materiál
svázaná energie (MJ/m3)
pěnový polystyren
3152
minerální vlna kamenná
646
extrudovaný polystyren
2387
pěnové sklo
3857
celulóza (včetně foukání)
357
tabulka 1: Svázaná energie některých izolačních materiálů
Ekvivalentní emise
Těžba, doprava i výroba materiálů je vždy provázena emisemi škodlivých látek. Také výroba energie, kterou potřebujeme, abychom materiál vyrobili, vede k vypouštění škodlivin. Rozdělujeme je do několika kategorií dopadu:
Potenciál globálního oteplování
Je vyjádřen svázanými ekvivalentními emisemi CO2. Toto číslo vyjadřuje, kolik CO2 bylo vyprodukováno během všech hodnocených fází životního cyklu. Slovo ekvivalentní zde znamená, že se jedná také o emise dalších skleníkových plynů, jejichž skleníkový efekt je přepočítám na úroveň efektu CO2.
Potenciál acidifikace prostředí
Tento indikátor vyčísluje ekvivalentní emise SO2 a dalších látek, které způsobují okyselování prostředí. Tyto škodliviny jsou například příčinou kyselých dešťů, které mají zhoubný vliv na lesy.
Potenciál eutrofizace prostředí
Tento dnes poměrně závažný problém je způsoben emisemi anorganických látek do vody, hlavně dusíku a fosforu minerálních hnojiv. Tyto látky způsobují nadměrné bujení řas a sinic (často tzv. vodní květ). Přemnožení těchto organismů vede k úbytku kyslíku ve vodě a k udušení ryb a jiných vodních organismů.
Mezi další kategorie dopadu, které můžeme v rámci LCA hodnotit, jsou emise látek, které ničí ozónovou vrstvu, a látek, které způsobují tvorbu přízemního ozónu, ale také třeba spotřeba vody či zábor půdy.
Primární energie
Pro posouzení environmentální kvality budovy vyčíslujeme zabudovanou energii a ekvivalentní emise škodlivin jednotlivých materiálů a konstrukcí, čímž vyhodnotíme dopady pouze ve fázi vzniku budovy. Nicméně budova má velký vliv na životní prostředí také tím, že spotřebovává mnoho energie na svůj provoz. Údaj o energetické náročnosti budovy však nevypovídá o tom, jakým způsobem byla energie z přírody vydobyta.
spotřeba
Například elektrická energie se u nás vyrábí v uhelných elektrárnách s účinností 40 %. Když připočteme energii na pohon velkorypadel, dopravu uhlí, ztráty v elektrickém vedení a podobně, dojdeme k účinnosti výroby něco málo přes 30 %. Faktor energetické přeměny pro elektrickou energii (3,2) pak udává, že na jednotku energie spotřebovanou v budově se muselo odebrat 3,2 jednotek energie z přírody a elektřina proto není zrovna hospodárným zdrojem.
vzorec
Pro zemní plyn je faktor energetické přeměny jen 1,4 a pro dřevo dokonce 0,05. U obnovitelných zdrojů se totiž nepočítá samotný materiál - ten je možno z přírody odebírat opakovaně. Pro solární energii to platí bezezbytku, u dřeva je však tento předpoklad diskutabilní.
palivo
Konverzní faktor
zemní plyn
1,4
elektrická energie - mix ČR
3,2
elektrická energie - fotovoltaika
0,2
elektrická energie - větrná energie
0,2
uhlí (hnědé, černé)
1,5
lehký topný olej
1,4
dřevěné pelety
0,15
kusové dřevo
0,05
bioplyn
0,12
tabulka 2: Konverzní faktor (faktor energetické přeměny) pro některé zdroje energie
Zdroj: GEMIS (Global Emission Model for Integrated Systems) s českou databází, Institut pro aplikovanou ekologii (www.oeko.de), česká databáze www.cityplan.cz
Spotřeba primární energie je důležitý údaj při posuzování energetické náročnosti budov a je jedním z kriterií pro pasivní standard. Podle TNI 73 0330 nesmí být celková spotřeba primární energie pro pasivní dům větší než 120 kWh/m2 za rok. Pokud postavíme dům s potřebou tepla na vytápění 18 kWh/m2 za rok (pasivní rodinný domek nesmí přesáhnout 20 kWh/m2 za rok) a spotřeba veškeré energie bude 42 kWh/m2 za rok (podle průkazu energetické náročnosti budov bude dům vyhovovat kategorii A), neznamená to ještě, že můžeme stavbu prohlásit za pasivní. Pokud veškerou spotřebu energie pokryjeme elektřinou ze sítě , to znamená že jí budeme topit, ohřívat teplou vodu, svítit a eventuálně i chladit, celková spotřeba primární energie bude 42 × 3,2=134,4 kWh/m2,. Z toho plyne, že kriterium nesplníme.
Závěr
Environmentální aspekt se stává stále důležitějším při hodnocení kvality budov. Nebylo by však správné, kdyby tím utrpěly další důležité vlastnosti domu, jako je kvalita vnitřního prostředí, pohodlí, estetika či funkčnost. Proto jsou dnes čím dál častěji používána komplexní hodnocení budov. Mají za úkol ohodnotit celkovou kvalitu budovy. Environmentální kritéria bývají dominantní, značný vliv ale mají i takové aspekty, jako je tepelná pohoda, akustický komfort nebo dopravní dostupnost. Ze zahraničních je to například metodika LEED nebo BREEM, v Čechách nedávno vznikl SbTool. Bohužel je zatím velmi drahé nechat si certifikovat budovu některým z těchto nástrojů. Nicméně pokud hodnocení použijeme už ve fázi projektu, pomůže nám to odhalit nedostatky v návrhu a včas je napravit. Doufejme tedy, že se tyto nástroje stanou dostupnějšími a pomohou tak ke vzniku kvalitních funkčních budov, které budou šetrné k životnímu prostředí.
Článek vzniknul v rámci projektu Ekoporadna Praha (www.ekoporadnapraha.cz) realizovaného Ekocentrem Koniklec (www.ekocentrumkoniklec.cz) za podpory Hlavního města Prahy. Jeho autorka Marie Vaculíková (marie.vaculikova@ekocentrumkoniklec.cz) ráda zodpoví veškeré vaše dotazy.

Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů