Pátek, 29. března 2024

Radioaktivní dědictví na tisíce let

Úložiště radioaktivního odpadu je stavba na sto tisíc let. Jde o dědictví, ke kterému se ale málokdo hlásí. Kde tedy bude první úložiště vyhořelého paliva?

Radioaktivní dědictví na tisíce let

Hledání ideálního způsobu pro ukládání jaderného odpadu může být i zajímavý adrenalinový zážitek. To, když při prohlídce štoly Josef nedaleko obce Čelina u Slapské přehrady poskakujete v nákladním prostoru dodávky a přes sklo odhadujete, zda se řidič do tunelu s nerovným povrchem, zatáčkami a různými bočními chodbami může skutečně vůbec vejít.

Může. I když auto nese jisté známky toho, že někdy to bylo v úzké chodbě opravdu velmi na těsno. Jízda dva kilometry dlouhou vyraženou štolou však trvá jen chvilku. Cíl cesty je nenápadný, a přesto se tu odehrává realistický výzkum toho, co Česká republika hodlá odkázat budoucím generacím; ne stovky, ale tisíce let vzdáleným. Právě ve štole Josef Správa úložišť radioaktivních odpadů nyní zahajuje testování, jak by se měl v budoucnu ukládat vyhořelý odpad z jaderných elektráren.

Česko za sto tisíc let

"Simulujeme tu to, co se bude dít v reálu v úložišti. Jde nám o to, aby se na povrch nedostaly radionuklidy v žádné podobě. Voda je jejich potenciální nosič, a tak se ta, která přijde do styku s kontejnerem a vyhořelým jaderným palivem uvnitř, nesmí dostat na povrch. K tomu slouží bentonit," ukazuje manažerka projektu Markéta Dvořáková na cihličky jílovité hmoty, jíž se vyplní vnější obal kontejneru s vyhořelým palivem a která zajistí nepropustnost a utěsnění celého systému.

V krátké boční chodbě jsou vyvrtány tři vertikální úložné "studny", do nichž mají experimentální kontejnery zapadnout. Všude jsou kabely, sondy a teploměry, měří se pohyb hornin, vliv vody na bentonit, změny teploty, napětí v hornině či deformace.

"Myslíme i na to, že bude možné v budoucnosti znovu využít vyhořelé jaderné palivo. Počítá se proto s možností bezpečného vyjmutí kontejneru po dobu provozu úložiště," poznamenává Dvořáková.

Provoz (zatím jen virtuálně existujícího) hlubinného úložiště je spočítán na 130 let. Pak se vše podle dnešních představ bezpečně zaizoluje, definitivně uzavře a další stovky let se bude už jen monitorovat.

Debata o hlubinném úložišti vůbec vyžaduje velkou dávku fantazie. Už rok 2065, kdy by mělo úložiště začít sloužit svému účelu, je doba značně vzdálená. Tím spíše, že zatím není ani trochu jasné, kde by takové úložiště mělo vzniknout.

Přemýšlet o sledování po dalších 300 let už zavání velkými futuristickými vizemi. A fakt, že bezpečnostní úložiště se počítá na dobu 100 tisíc let, je už naprosté sci-fi. Vždyť jen před pouhými tisíci lety na území dnešní České republiky vládl kníže Oldřich a před 100 tisíci lety se po Evropě teprve začínal šířit druh Homo sapiens.

Ani dnes lidé nemohou tušit, co bude v příštích staletích. To, že jaderný odpad po nás zbude, ovšem jisté je. A nebude ho málo. Jaderná elektrárna Dukovany za 40 let provozu vyprodukuje 1940 tun vyhořelého paliva, Temelín za stejnou dobu 1790 tun. "A odpad ze dvou reaktorů v Temelíně, jejichž stavba se teprve chystá, plus jednoho zvažovaného reaktoru v Dukovanech, se odhaduje zhruba na 5000 tun za 60 let provozu," doplňuje mluvčí Správy úložišť jaderných odpadů (SÚRAO) Tereza Bečvaříková.

Zbývá zásadní otázka - kam s tím? Vyhořelé jaderné palivo se zatím skladuje v meziskladech v areálech Dukovan a Temelína. Jejich kapacita stačí na celou dobu životnosti elektráren. Vedle toho již desítky let existují i skladiště odpadu s nízkou a střední radioaktivitou, například z nemocnic či výzkumných zařízení - v dole Richard u Litoměřic a v dole Bratrství u Jáchymova. Ty ale pro bezpečné trvalé uložení vysoce aktivního vyhořelého paliva nepřipadají v úvahu ani svojí kapacitou ani zabezpečením.

Miliardy na jaderném účtu

Pro vybudování trvalého hlubinného úložiště jaderných odpadů je nyní ve hře osm lokalit (viz mapa na str. 57). Obce, které by mohly souhlasit nejprve s geologickým průzkumem a následně případně i se stavbou samotného úložiště, se stát proto snaží motivovat penězi. Od roku 2011 to umožňuje nový atomový zákon. "Platí se paušálně 600 tisíc korun plus 30 haléřů za metr čtvereční plochy průzkumného území," říká Bečvaříková. Stropem pro příspěvky obcím za geologický průzkum jsou čtyři miliony korun ročně, což už v omezených rozpočtech malých obcí tvoří nezanedbatelnou sumu. Tím spíše, že peníze nejsou nijak účelově vázány a obec by si s nimi mohla dělat, co by chtěla. To, s jakou sumou by mohly počítat obce v lokalitě, kde úložiště vznikne, zatím kvůli vzdálenému horizontu stavby nikdo neřeší. Obce, v jejichž katastru leží stávající úložiště radioaktivních odpadů, dostávají 1,5 milionu korun ročně.

V poměru k tomu, na kolik peněz vyjde jen průzkum lokality, natož stavba úložiště, jde jen o drobné. Kdo to všechno zaplatí? Peníze na geologický průzkum, který si vyžádá stovky milionů korun, tak na samotnou stavbu, kde se počítá s desítkami miliard, mají jít z takzvaného jaderného účtu.

Na něj ČEZ z provozu svých jaderných elektráren povinně odvádí 50 korun na jednu vyrobenou megawatthodinu elektrické energie. "Platí i ostatní producenti jaderného odpadu. Je to 27 318 korun za dvousetlitrový sud s nízkoa středněaktivním odpadem určeným k uložení," říká Bečvaříková.

Na jaderném účtu, který spravuje ministerstvo financí, je aktuálně 18 miliard 353 milionů korun. "Přičemž portfolio se převážně investuje do státních dluhopisů," říká mluvčí ministerstva financí Ondřej Jakob. Nejvíce na účet odvádí pochopitelně ČEZ; loni to bylo 1,4 miliardy korun. Ostatní drobní původci radioaktivních odpadů přispěli v součtu jen pěti miliony korun.

Jasno o tom, kde se má hlubinné úložiště jaderného odpadu začít budovat, má být v roce 2025. První kontejnery s vyhořelým palivem by se pak měly k věčnému spánku půl kilometru pod zem uložit o 40 let později. Tou dobou by na jaderném účtu mohla být suma blížící se stovce miliard korun.

Jak přesvědčit místní

Jedinou oblastí, která se k možnosti, že by se začalo alespoň s nutným geologickým průzkumem, staví alespoň trochu vstřícně, je Kraví Hora. Obyvatelé okolních vesnic se díky místní dlouholeté těžbě uranu radioaktivity nijak zvlášť nebojí. Lokalita zahrnuje celkem sedm obcí, z nichž šest už předběžně s geologickým průzkumem souhlasilo.

Zastupitelé sedmé z nich, obce Bukov na Žďársku, nejprve povolení průzkumu též odhlasovali, po odporu obyvatel souhlas ale stáhli a vyhlásili referendum. To má proběhnout v lednu zároveň s prezidentskými volbami. Odpor přetrvává i v dalších šesti oblastech, které Správa úložišť předem vytipovala na základě vhodného geologického podloží.

Zatím v přesvědčování nepomáhá ani nabídka finančního vyrovnání a ujišťování, že souhlas s geologickým průzkumem nerovná se souhlas se stavbou.

"Zákony nám umožňují udělat průzkum i bez souhlasu veřejnosti, ale to my nechceme. Chceme, aby se obce dobrovolně zapojily do procesu výběru lokality," říká mluvčí Správy úložišť Bečvaříková.

"Lidé se bojí, že zahájení geologického průzkumu znamená zároveň souhlas se zřízením úložiště, ale tak to není. Jde jen o provedení zhruba pěti vrtů do hloubky pět set metrů a dvou až tří vrtů do hloubky tisíc metrů," dodává s tím, že geologický průzkum je nutné provést minimálně ve čtyřech lokalitách.

Už to ale vyvolává odpor obyvatel většiny potenciálně dotčených obcí i ekologických iniciativ. Jakkoli i ty přiznávají, že jaderný odpad se sám od sebe nevypaří a hlubinné úložiště jednou vzniknout musí. "Ale neshodneme se již na postupu. Úřad si to zavařil před 10 lety, kdy natvrdo a bez diskuse zveřejnil vytipované lokality. To vedlo k velkému odporu a nakonec vyhlášení moratoria na geologický průzkum," připomíná Edvard Sequens ze sdružení Calla, který se problematikou úložiště zabývá už 15 let.V poslední době se komunikace SÚRAO podle něho přece jen lepší. Příkladem je debata o návrhu zákona, který by obcím umožnil právo veta na stavbu úložiště. I když by pak veto mohl přehlasovat senát, podle Sequense je to možnost, jak odblokovat debatu.

"Ale oddělování průzkumu od samotné stavby úložiště není ve vztahu k obcím úplně férové. Musí se to brát komplexně a říci, že už samotný průzkum k úložišti směřuje. Vezměte si, že budou vybrány a prozkoumány dvě lokality, hlavní a vedlejší, bude rok 2018, SÚRAO se ocitne v časové tísni a na obce se začne vyvíjet obrovský tlak. A vždy je to tak, že úřady a ministerstva odpor obcí převálcují," říká Sequens, podle něhož musí být předem jasná pravidla a garance, že vytipované obce mohou říci ne.

Ekologové i SÚRAO se shodnou v tom, že právě takový přístup, místo silového řešení, pomohl úspěšně otevřít i uzavřít debatu s obcemi například ve Švédsku nebo ve Francii. Ve Švédsku, kde Česká republika ve věci úložiště čerpá hlavní inspiraci, by se první hlubinné úložiště mělo otevřít v roce 2020.

Kdo chce úložiště?

Kritika ovšem zaznívá i od Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, který na činnost Správy úložišť dohlíží. "Za velký problém považuji nešťastné uchopení toho, jak se úřad baví s místními komunitami. I když uznávám, že se to s novým ředitelem v poslední době začíná zlepšovat," říká Dana Drábová, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost. Podle ní SÚRAO také poněkud zaspalo v oblasti "strategické koncepce, bezpečnostních analýz a konkrétních parametrů projektu hlubinného úložiště". Odpovědí na to má být však v úvodu zmíněný začátek experimentu zkoumající možnosti uložení jaderného odpadu a chování kontejnerů s odpadem v reálném prostředí.

Podle Drábové ve věci úložiště zaspal i stát jako celek, iniciativu převzaly nevládní organizace a situace je nyní zablokovaná. "Co s tím, to je otázka za milion dolarů," podotýká Drábová. Sama ale jeden nápad má, jakkoli uznává, že mu sama mnoho šancí nedává. "Může to být ale pokus: vypsat mezi českými obcemi soutěž o to, která lokalita by za těch a těch podmínek, samozřejmě i finančních, u sebe úložiště strpěla. Třeba by se někdo přihlásil a třeba by měl pro to i vhodné geologické podloží," navrhuje alternativní cestu Drábová.

Správa úložišť ale i nadále počítá se sedmi předvybranými lokalitami. V záloze je ještě osmé místo - vojenský újezd Boletice. O tom, zda je vhodný, nebo ne, by se mělo rozhodnout do konce roku. "Dostali jsme od vlády úkol prověřit z hlediska geologické vhodnosti všechny vojenské újezdy, protože zde by odpadl problém s nesouhlasem veřejnosti," podotýká Bečvaříková.

Ostatní vojenské újezdy už sítem propadly. Podmínkou totiž je, aby úložiště, které má být v hloubce 500 metrů, bylo v neporušeném masivu granitových hornin, de facto žuly. "Smůlu" tak má i Ralsko, které jako potenciální místo pro úložiště - s ohledem na tamní zaměstnanost - podporoval například známý podnikatel, majitel Jablotronu Dalibor Dědek.

"Postavit středně velkou jadernou elektrárnu v prostoru Ralska. Pokud by ji nebylo čím chladit, mohli bychom postavit alespoň moderní úložiště radioaktivního odpadu s nadnárodní působností. Je to nesmyslně démonizovaná oblast. Radioaktivita je součást přírody zrovna tak jako vítr, slunce nebo život," navrhl Dědek před nedávnými krajskými volbami v anketě Hospodářských novin některé možnosti, jak pomoci Libereckému kraji. Do dalšího kola prošly z újezdů jen Boletice, proti nimž však mluví například i zahraničně-politický pohled, konkrétně blízkost hranic s Rakouskem a Německem, které se k jaderné energetice stavějí odmítavě. Radioaktivního odpadu přibývá, hledání vhodné lokality pokračuje.

AUTOR: Robert Břešťan

Časový plán

2018
vytipování dvou lokalit, hlavní a záložní

2025
bezpečnostní povolení hlavní lokality

2030
vybudování podzemní laboratoře

2050
výstavba hlubinného úložiště

2065
zahájení provozu hlubinného úložiště

2195
naplnění kapacity a uzavření úložiště


90 mld. Kč
Takové budou celkové náklady na vybudování úložiště jaderného odpadu.

18 mld. Kč
Tolik je nyní na jaderném účtu, z něhož by se měly platit náklady na vybudování úložiště vyhořelého paliva.

Zdroj:EKONOM
Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů