zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Levné povolenky nenutí firmy investovat

03.12.2012
Ovzduší
Firemní ekologie
Levné povolenky nenutí firmy investovat
Místo modernizace se firmám vyplatí nakoupit povolenky a pálit uhlí. Státy nejsou ochotné situaci řešit, snaží se chránit průmysl.

Ceny emisních povolenek opět rekordně padají. Ukazuje se, že trhy příliš nevěří snahám Bruselu o záchranu evropského systému obchodování s povolenkami oxidu uhličitého. Na přijatých krocích přitom závisí investice za desítky miliard eur. Dnes se ale firmám vyplatí místo zavádění čistých technologií raději platit za povolenky.

Evropská unie trpí přebytkem povolenek na trhu dlouhodobě, nemůže se ale dohodnout, co s nimi. "Těch faktorů, proč ceny povolenek stále klesají, je několik. Jedním z nich je právě i nedůvěra vůči komisi něco prosadit," říká analytik společnosti Virtuse Milan Hudak.

Původní plán Evropské komise byl jasný. Zavedeme emisní povolenky na tunu vypuštěného CO2, a firmy tak budou nuceny kvůli vysokým nákladům investovat do modernizace výroby. A elektrárny vymění "špinavé" uhlí buď za plyn, nebo obnovitelné zdroje. To mělo pomoci naplnit závazek Evropské unie snížit do roku 2020 emise až o 20 procent.

S čím ale nikdo nepočítal, byla krize. Podniky snižují výrobu i spotřeby energií a trh vykazuje přebytky miliard povolenek. Aby byly firmy nuceny dávat peníze na ekologické projekty, je minimální cena jedné povolenky okolo 15 eur, ideálně ale až okolo 30 eur. Nyní se přitom kvůli přebytkům pohybují na méně než polovině, okolo 6,80 eura.

"Současný stav obchodování s povolenkami tak připomíná spíše daň za vypouštění CO2 než efektivní nástroj, který má firmy motivovat k investicím do zelených technologií," komentuje stav věcí Hudak. Podle průzkumu Point Carbon tak při svých investicích zohledňuje ceny emisních povolenek jen okolo 32 procent firem.

Evropská komise proto před dvěma týdny navrhla tzv. backloading. Tedy že z let 2013 až 2015 vezme 900 milionů povolenek a přesune je na roky 2019 a 2020. "Je to sice nedostačující, ale v současné době asi maximum možného, co je komise schopná prosadit," říká analytik J&T Michal Šnobr.

"Všichni si dnes uvědomují, že ten systém nefunguje. Otázkou je, co s tím Evropská komise dokáže udělat," říká Šnobr. Jako logické řešení se přitom jeví snížení množství povolenek, které v letech 2013 až 2020 půjdou do dražby. Celkem jich má být vydáno okolo 8,8 miliardy a již nyní se počítá s přebytkem mezi dvěma a třemi miliardami povolenek. Plus další miliarda, kterou si mohou firmy převést z dnešního období.

Státy, které se snaží bránit svůj průmysl, ale nechtějí o "smazání" povolenek (tzv. set-aside) většinou ani slyšet - vysoké ceny by zasáhly jejich průmysl a vlády by přišly o peníze z jejich prodeje.

"Záleží také na tom, jak se bude celý systém řešit po roce 2020," říká Hudak ze společnosti Virtuse. "Přesunem 900 milionů povolenek o šest let se totiž jen přesouvá problém jejich přebytku. A hrozí tak, že jejich cena opět spadne," dodává. Podle Hudaka se ale dají očekávat poklesy cen i v příštích dvou týdnech, a to až na 4,5 až 6 eur za povolenku. A pokud se komise nedohodne, mohou jít ještě níž. "Dnešní ceny jsou čistě spekulativní, firmy čekají, co EU udělá. A pokud se nedohodne, nedivil bych se propadu až na polovinu současných cen," dodává i Šnobr.

Podle Šnobra nynější návrh ukáže, jestli je Evropská komise schopná na něčem se dohodnout. O návrhu se bude hlasovat 13. prosince. Pro je jasně Velká Británie, Itálie a Nizozemsko, jasně proti jen Polsko. Překvapivě může problém způsobit nesouhlas jinak "zeleného" Německa, kde nyní probíhá spor mezi ministrem životního prostředí a ministrem průmyslu, který se snaží domácí firmy chránit.

A nesouhlas může způsobit další nestabilitu na trhu. Ten se tržními mechanismy sice řídí, velmi silně ovšem reaguje na novou regulaci a často i na pouhá politická očekávání. Ceny pak skáčou nahoru a dolů až o 25 či 30 procent.

Kdo nejistotou trpí nejvíce, je podle Šnobra průmysl a energetika. Firmy totiž vyčkávají, jestli se jim vyplatí investovat do modernizace. Elektrárenské společnosti zase zvažují, jestli nepřejít na ekologičtější zdroj, a hlavně na který. Mnozí již takto na svoje volby doplatili.

Mezi nimi i polostátní ČEZ. "Ten investoval 20 miliard korun do Počerad, kde buduje plynovou elektrárnu. Ta ale pojede kvůli levné elektřině jen na 30 procent a bude minimálně účetně ve ztrátách," říká Šnobr. V Německu se také paradoxně po zavření bezemisních jaderných elektráren vyplácí stavět nové uhelné zdroje a opravovat ty staré. Skupina RWE tak letos vykazuje historicky nejvyšší produkci elektřiny z uhlí.

Povolenky v číslech

900 MILIONŮ POVOLENEK

chce z dalšího období (2013 až 2020) vyškrtnout Evropská komise. Státy by o návrhu měly hlasovat 12. prosince.

60 PROCENT

ztratily za poslední rok a půl na hodnotě emisní povolenky EUA. Po fukušimské havárii v květnu 2011 se blížily k 18 eurům, nyní stojí zhruba 6,80 eura.

AUTOR: Petr Lukáč
AUTOR-WEB: www.ihned.cz

Zdroj: HN

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
INISOFT s.r.o.
27
7. 2017
27.7.2017 - Seminář, školení
Olomouc, ibis Olomouc Centre
ASIO, spol.s r.o.
28
7. 2017
28.7.2017 - Ostatní akce
od 09:30 do cca 11:00, na YouTube
7
8. 2017
7-11.8.2017 - Tábor, výlet, pobytová akce
Zahrada lesní MŠ Šárynka, Praha 6
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí