Čtvrtek, 28. března 2024

Konference v Dauhá schválila prodloužení Kjótského protokolu

Konference v Dauhá schválila prodloužení Kjótského protokolu

Kjótský protokol o snižování emisí skleníkových plynů bude prodloužen do roku 2020. Dohodli se na tom delegáti na konferenci o změnách klimatu v Dauhá. Hostitelský Katar prosadil na závěr dvoutýdenního maratonu jednání podle agentury DPA kompromisní řešení, které však nepředpokládá přísnější závazky.

Kjótský protokol II, jenž by měl začít platit příští rok, však podle agentury AFP odmítá například Rusko, podle něhož byla dohoda vynucena silou. "Je to poprvé, co jsem svědkem takového precedentu," řekl ruský delegát poté, co předseda konference katarský vicepremiér Abdalláh bin Hamad Attijá oznámil schválení příslušných dokumentů.

Původně prodloužení dohody blokovaly také Polsko a Ukrajina. Po následném novém svolání pléna však nechal Attijá o předložených dokumentech hlasovat delegáty během několika minut.

Státy se mimo jiné dohodly, že druhé období Kjótského protokolu začne již příští rok a skončí v roce 2020. K novému Kjótskému protokolu se kromě 27 členských států EU připojí zhruba desítka dalších zemí jako Austrálie a Norsko. Nadále mezi nimi chybí například Spojené státy a Čína, největší znečišťovatelé ovzduší na světě. Dohromady tak na spolupracující státy připadá jen 15 procent celosvětových emisí CO2.

Generální tajemník OSN Pan Ki-mun označil dohodu z Dauhá za první etapu, ale vlády podle něj musejí proti klimatickým změnám udělat mnohem víc. S ohledem na kýženou dohodu v roce 2015 se chce Pan podle svého mluvčího více osobně angažovat ve prospěch zvýšení cílů a financování opatření proti změnám klimatu.

"Nebyla to snadná cesta. Nebyla to krásná cesta. Nebyla to rychlá cesta, ale dokázali jsme přejít most, a doufejme, že dokážeme zrychlit," zhodnotila konferenci evropská komisařka pro životní prostředí Connie Hedegaardová.

Podle ní nová dohoda otevře cestu k rozhovorům o novém globálním paktu o snižování emisí skleníkových plynů. Ten by měl být schválen v roce 2015 a vstoupit v platnost v roce 2020, kdy vyprší Kjóto.

Prodloužení Kjótského protokolu je pokládáno za důležitý symbol a příklad pro další země. K druhému Kjótskému protokolu se už nepřipojily kromě Ruska také další významné státy jako Kanada a Japonsko.

"Kjótský protokol jistě není perfektní, přesto lze ocenit země, jež tváří v tvář nezájmu ostatních velkých znečišťovatelů v rozvinutém světě přijaly další závazky," komentoval výsledky konference Jan Doležal z analytického centra Glopolis. Výsledek summitu však podle něj není dobrou zprávou pro země, které už dnes čelí extrémním meteorologickým jevům.

Ekologické organizace výsledky konference v Dauhá kritizovaly. "Klimatická konference OSN nedokázala stanovit výraznější snížení emisí oxidů uhlíku, ani neposkytla věrohodný plán na uvolnění 100 miliard dolarů (zhruba dva biliony korun) ročně do roku 2020 na pomoc nejchudším zemím," kritizovalo závěry zastřešující sdružení nevládních organizací Climate Action Network-International.

Text nové dohody vyspělé země pouze vybízí ke zvýšení pomoci ze současných deseti miliard dolarů.
"Tento výsledek konference je výstražným znamením pro to, že tento proces musí být nastaven zcela nově, aby poskytl to, co je z hlediska vědců nutné," řekl dnes expert organizace Greenpeace Martin Kaiser.
V roce 2014 má být Kjótský protokol II přezkoumán. EU přitom prosazuje ambicióznější cíle. V končícím Kjótském protokolu se 35 vyspělých zemí v roce 1997 zavázalo snížit do roku 2012 emise skleníkových plynů o pět procent pod úroveň roku 1990. Samotná EU však chce do roku 2020 snížit emise CO2 ve srovnání s rokem 1990 až o 30 procent. Svůj dosavadní cíl 20 procent má už prakticky splněný.

Kromě Kjótského protokolu v Dauhá jednali zástupci celkem 194 států rovněž o nové celosvětové právně závazné dohodě o snižování emisí skleníkových plynů. Ta by měla zahrnout i státy, které nikdy nebyly nebo již nechtějí být součástí Kjótského protokolu.

Zdroj:ČTK
Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů