Zelení: Vyzýváme senátory, aby nepodpořili ničení půdy

Strana zelených nesouhlasí se záměrem skupiny senátorů na vydání novely zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, na základě které má dojít ke snížení poplatků za zábor zemědělského půdního fondu ve prospěch průmyslových zón. Zelení vyzývají senátory, aby předloženou normu zamítli.

"Úbytek zemědělské půdy je již nyní alarmující, podle Zprávy o životním prostředí za rok 2011 bylo denně - i v době krize - zastavěno více než 7,5 hektarů zemědělské půdy, v předchozích letech více než 10 hektarů. Přitom jeden centimetr úrodné půdy se tvoří stovky let, takže dnes zastavěné plochách se již zřejmě nikdy nepodaří vrátit jejich původní funkci," říká členka Předsednictva Strany zelených Eva Tylová. Zastavování ploch má za následek i zmenšující se prostor pro život a migraci živočichů a rostlin.

Senátní návrh byl koncem loňského roku schválen Senátem v úvodním čtením, kladně se k němu vyjádřily i příslušné senátními výbory, nyní se jím budou senátoři zabývat v 2. čtení. Na základě navrhované změny by došlo k obrovským výjimkám z placení poplatků za zábor kvalitní půdy pro její největší likvidátory. Proti novele se postavil například Zelený kruh, který upozornil na úskalí.

"Senátní návrh, kterým by došlo ke snížení poplatků za zábor zemědělského půdního fondu ve prospěch průmyslových zón, by už dnes kritickou situaci ještě zhoršil. Vyzýváme proto senátory, aby předloženou novelu zamítli," uvádí předseda SZ Ondřej Liška.

Podle názoru Strany zelených je obecně zábor kvalitní půdy jedním z největší problémů životního prostředí v České republice, spolu například z emisemi z dopravy. Snížení poplatků by například vedlo i k menší snaze rekultivovat tzv. brownfields, tedy pozemky a budovy v urbanizovaném území, které jsou buď málo využité nebo už nadobro ztratily možnost původního využití.

"Senát ČR by měl místo tlaku na snížení poplatků prosazovat pravý opak a usilovat o maximální ochranu půdy a také krajiny před fragmentací. Nezastavěné plochy zpomalují odtok vody z krajiny, snižují rizika povodní a jsou součástí přirozeného vodního cyklu v krajině. Zároveň je potřeba i pro budoucí generace zachovat dostatek kvalitní zemědělské půdy jako strategické rezervy pro případ nutnosti extenzivnějšího hospodaření," říká předseda odborné sekce SZ pro energetiku Ondřej Mirovský.

Ponechání zemědělské půdy je veřejným zájmem, který by měl být chráněn. Naopak zábor půdy pro zájem např. energetických či distribučních firem, by neměl podléhat paušální výjimce, a to zvláště, když se tyto firmy topí v ziscích miliard korun," uzavírá senátor Libor Michálek, zvolený mimo jiné s podporou SZ.