zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Havarijní plány pro látky závadné vodám a jejich aktuálnost

20.02.2013
Voda
Firemní ekologie
Havárie
Legislativa
Havarijní plány pro látky závadné vodám a jejich aktuálnost

Havarijní plány narychlo zpracované před mnoha roky leží na dně šuplíků odpovědných pracovníků, není čas na jejich aktualizaci?

Vyhláška 450/2005 Sb., o náležitostech nakládání se závadnými látkami a náležitostech havarijního plánu, způsobu a rozsahu hlášení havárií, jejich zneškodňování a odstraňování jejich škodlivých následků, platí již od roku 2006. Z tohoto důvodu by se mohlo zdát, že není potřeba se o havarijních plánech rozepisovat, vždyť za dobu platnosti vyhlášky je tato problematika u odborné veřejnosti notoricky známá. Spíše by se ale dalo říci, že už 450-ka upadla v návalu aktuálnější legislativy (a hlavně jejích neustálých změn) v zapomnění a havarijní plány narychlo zpracované před mnoha roky leží na dně šuplíků odpovědných pracovníků. A to může být jejich slabinou, neboť za dobu šesti roků od jejich pořízení se v mnoha případech změnily podmínky, za kterých byly zpracovány. Rovněž novela 450-ky provedená vyhláškou 175/2011 v polovině předloňského roku, se mohla v havarijním plánu promítnout. Proto aktuálnost havarijních plánů je hlavním motivem tohoto článku.

Pojďme si pro pořádek připomenout základní východiska.

Vyhláška 450/2005 Sb. vychází z ustanovení § 39, odst. 2 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Ten říká, že:

Závadné látky jsou látky, které nejsou odpadními ani důlními vodami a které mohou ohrozit jakost povrchových nebo podzemních vod (seznam nebezpečných závadných látek a dalších látek nebo skupin látek, které v obdobné míře vyvolávají znepokojení, je uveden v příloze č. 1 zákona o vodách). A že každý, kdo zachází se závadnými látkami, je povinen učinit přiměřená opatření, aby nevnikly do povrchových nebo podzemních vod a neohrozily jejich prostředí.


Hned v úvodu vyhlášky 450 se měnily prahové hodnoty pro povinnost zpracovávat havarijní plán (novelou provedenou vyhláškou 175/2011 Sb.), takže v současné době platí následující hodnoty:

V případech, kdy uživatel závadných látek zachází s těmito látkami ve větším rozsahu (nad 1000 l v zařízení nebo 2000 l celkově v přenosných k tomu určených obalech) nebo kdy zacházení s nimi je spojeno se zvýšeným nebezpečím pro povrchové nebo podzemní vody (v ochranných pásmech vodních zdrojů I. a II. stupně, v ochranných pásmech přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod, v záplavových územích, na vodních tocích či vodních nádržích nebo v jejich blízkosti nebo v bezprostřední blízkosti kanalizačních vpustí a šachetsvedených do kanalizace pro veřejnou potřebu nebo do povrchových vod - v tomto případě jsou limitní množství 10 l a 15 kg pro zvlášť nebezpečné a 250 l a 300 kg pro nebezpečné závadné látky), má uživatel závadných látek povinnost činit tato opatření:

a) vypracovat plán opatření pro případy havárie (dále jen "havarijní plán") a předložit jej ke schválení příslušnému vodoprávnímu úřadu; může-li havárie ovlivnit vodní tok, projedná jej uživatel závadných látek před předložením ke schválení s příslušným správcem vodního toku, kterému také předá jedno jeho vyhotovení,

b) provádět záznamy o provedených opatřeních a tyto záznamy uchovávat po dobu 5 let.

V této chvíli je tedy na místě zásadní otázka, zda se za dobu od roku 2006 nezměnilo množství látek, s nimiž nakládáme, směrem nahoru nebo naopak pod limitní hodnotu pro povinnost zpracování havarijního plánu, nebo se nás dotkla změna prahových hodnot?

Novela vyhlášky 175/2011 Sb.

Ta se týkala především požadavků na kontrolu zařízení pro nakládání se závadnými látkami, záchytných van a odborné způsobilosti osob tyto kontroly provádějících. Ne náhodou vyšla vyhláška 175/2011 po pěti letech po 450-ce. Zákon o vodách totiž stanovuje povinnost "nejméně jednou za 5 let, pokud není technickou normou nebo výrobcem stanovena lhůta kratší, prostřednictvím odborně způsobilé osoby zkoušet těsnost potrubí nebo nádrží určených pro skladování a prostředků pro dopravu zvlášť nebezpečných a nebezpečných látek".

Otázkou číslo 2 tedy je, zda máme provedeny (a zdokumentovány) tyto zkoušky (jejich podrobné náležitosti jsou obsahem § 3a novelizované vyhlášky) A byly-li provedeny osobou odborně způsobilou (což není splněno, pokud zkoušky proběhly před vydáním novelizační vyhlášky, která mj. ukládá odborně způsobilé osobě zaslat doklady o odborné a dokonce zdravotní způsobilosti Ministerstvu životního prostředínejpozději dva měsíce před provedením první zkoušky těsnosti).

Dalším bodem havarijního plánu, kterého se dotkla novelizace vyhlášky 405, je kontrolní systém.

Kontrolní systém pro zjišťování úniku závadných látek plní alespoň jednu z těchto funkcí:

a) kontinuální technické zjišťování těsnosti zařízení, v němž je obsažena závadná látka,

b) zjišťování přítomnosti závadné látky v okolí zařízení, včetně horninového prostředí povrchových a podzemních vod,

c) trvalé měření hladiny závadné látky s indikací proti přeplnění a úniku,

d) senzorickou kontrolu těsnosti zařízení, nebo

e) senzorickou kontrolu stavu a vlivu závadných látek uložených mimo zařízení podle zvláštního právního předpisu na okolní prostředí (týká se zemědělství).

Uživatelé závadných látek provádějí kontroly (způsobem podle odstavců 2 a 3 vyhlášky 450) a o jejich výsledcích vedou evidenci. Základem kontroly je vizuální prohlídka skladů a skládek, posouzení jejich technického stavu, kontrola výstupů z technických kontrolních systémů a kontrola funkčnosti systémů pro průběžné měření výšky hladiny a pro ochranu proti přeplnění. Evidence kontrol je na vyžádání předkládána příslušnému vodoprávnímu úřadu a České inspekci životního prostředí, případně dalším kontrolním orgánům, včetně technické výkresové dokumentace kontrolovaných zařízení (i když by mne zajímalo, kdo by se v dnešní uspěchané době podrobně zabýval technickou výkresovou dokumentací, pokud by ji tedy vůbec dohledal).

Tudíž třetí kontrolní otázka - máme k dispozici takovouto evidenci kontrol (minimálně v rozsahu Kontrolované zařízení, Jméno a podpis kontrolujícího, Datum kontroly, Zjištění)?

Tolik snad k aktualizaci vyhlášky jako takové a pojďme se tedy podívat na samotné havarijní plány.

Základní otázky k aktualizaci havarijních plánů

Pokud se aktuálností havarijního plánu začneme zabývat, bude dobré si položit následující otázky:

  • Nedošlo ke změně sortimentu látek, jejich množství? (zřejmě by také bylo dobré aktualizovat bezpečnostní listy, které prošly podstatnými změnami za poslední 2 roky, ale to by vydalo na samostatný článek)
  • Nedošlo ke změně technologie, odkanalizování, zabezpečovacích zařízení/prostředků?
  • Měnili se lidé, jejich funkce, telefonické kontakty?
  • Kontrolujeme pravidelně havarijní prostředky, jejich expiraci?
  • Máme aktuální telefonická spojení na správní orgány a na další zainteresované subjekty?
  • Provádíme pravidelná školení zaměstnanců?
  • Provádíme a archivujeme (po dobu 5 let) záznamy o kontrolách, revizích, školeních, příp. haváriích?

A pokud se Vás týká aktualizace havarijního plánu

V takovém případě se údaje uvedené ve schváleném havarijním plánu aktualizují do jednoho měsíce po každé změně, která může ovlivnit účinnost a použitelnost havarijního plánu. Aktualizovaný havarijní plán nebo jeho upravené části či nové doplňky se zašlou vodoprávnímu úřadu nebo správnímu úřadu příslušnému k vydání integrovaného povolení podle zákona o integrované prevenci.

Nemáte kapacity se havarijními plány (a jejich aktuálností) zabývat? Nevadí, v takovém případě Vám mohou pomoci odborníci firmy ECO-F a.s. a provést odbornou revizi Vašich havarijních plánů, případně i zpracování nových, včetně zajištění služeb odborně způsobilé osoby pro provádění kontrol zařízení. Pohled externího odborníka nezatíženého "provozní slepotou" nemůže být rozhodně na škodu...

Kontakt:

Martin Tůma
poradce pro ekologii
ECO - F a.s.
Ringhofferova 115/1
155 21, Praha 5 - Zličín
m: +420 606 676 863
e: tuma@ecof.cz
t/f: +420 234 252 216/7
www.ecof.cz

Autor: Ing. Radek Janoušek, EnviWeb s.r.o.

Co na to "ekoaudit"?

Pro zajímavost připojujeme na závěr zjištění tzv. ekoauditu legislativy životního prostředí který právě proběhl (jehož cílem je zjednodušení legislativy a povinností podnikatelů v oblasti ekologie), dotýkající-se se problematiky havarijních plánů.

Pro zákon č. 254/2001 o vodách jsou to tyto připomínky:

Ohlašování velkého množství stejných údajů různým institucím a úřadům a v různých termínech (úkolem zjednodušit).

Lépe specifikovat "závadné látky" Jsou definovány v příloze 1 tohoto zákona. U ropných látek není jasné, jestli pevné skupenství těchto látek také ohrožuje vody.

Havarijní plán: § 2, písmena b a c definují, kdy se jedná o nakládání se závadnými látkami ve větším rozsahu a tím stanovují i počet subjektů na které padá povinnost zpracovávat havarijní plány. Přitom se vůbec nebere v úvahu, jak jsou závadné látky baleny a velikost obalů, tedy množství látek, které může havárii způsobit. Každý jistě selským rozumem usoudí, že jsou-li ropné oleje baleny v obalech objemu a 1litr je riziko havárie diametrálně odlišné o balení po 1000 litrech nebo řádově v metrech kubických. Balení v omezených množstvích by mělo být ze započítávání do celkového množství závadných látek vyloučeno. Existuje přitom platný právní předpis, na který je možno se odvolat.

Za současného právního stavu by měla mít vypracovaný havarijní plán každá samoobsluha, každý supermarket, každá drogerie, každá restaurace. Pivo je podle definice ve vodním zákoně také závadná látka. Pokud tomu tak není, pak selhává kontrolní funkce ČIŽP a vodoprávních úřadů.

Navrhuje se doplnit:

- do § 2 odstavce b text ve smyslu.

3. při výpočtu celkového množství závadných látek v zařízení se nezapočítávají závadné látky balené v omezených množství a označené podle zvláštního předpisu. (Evropská dohoda o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí ADR, kapitola 3.4.)

- do § 2 odstavce c text ve smyslu:

5. při výpočtu celkového množství závadných látek v zařízení se nezapočítávají závadné látky balené v omezených množství a označené podle zvláštního předpisu. (Evropská dohoda o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí ADR, kapitola 3.4.)

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí