zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Národní park pro 21. století

02.03.2013
Chráněná území
Národní park pro 21. století

Návrhů zákona o Šumavě byla za 22 let existence parku napsána řada a všechny skončily ve stoupě...

Do roku 2013 vstoupil Národní park Šumava v období dokončování příprav "plánu péče o NP Šumava" na období příštích 15 let, který má formulovat cíle a způsoby ochrany přírody a dotváření Národního parku s přihlédnutím k zajištění rozvojových cílů šumavských obcí a rozvoje cestovního ruchu. Dokončují se jednání o novém návštěvním řádu, poněvadž prodloužená platnost současného končí za dva měsíce, přičemž kamenem úrazu je nalezení kompromisu ve splouvání Vltavy v úseku Soumarský most - most u Pěkné. Probíhají jednání o nové zónaci parku, když ta stávající z roku 1995 se 135 ostrůvky 1. zón na území 13 procent parku nevyhovuje nikomu ze zainteresovaných. Středem dlouhodobého sporu je výše čísla, které stávající "třináctku" nahradí. Rozvíjí se náročný program ochrany šumavského bezlesí, když dlouhodobé spory o "bezzásahovost" měly za následek zarůstání nejméně poloviny původního bezlesí, které tvoří významnou složku šumavské krajiny náletovými dřevinami.

Tento program souvisí s budováním ekofarem na území Šumavy, které zajistí údržbu i využití bezlesí a zvýšení bezpečnosti a komfortu návštěvníků. Připravuje se zpřístupnění průchodu z české strany od Březníku ke státní hranici na Modrý sloup a dál na Luzný Luzenským údolím. Pracuje se na celé řadě drobných aktivit, které mají rozšířit nabídku návštěvníkům, jako je budování dalších pozorovatelen zvěře, malá parkoviště ke krátkým vycházkám do šumavské přírody, trasy pro sněžnice atd. Činí se první kroky k návratu koně místo těžké techniky do těžební činnosti v místech, které si zaslouží vyšší ochranu přírody. Mnohé tyto záměry souvisí se souběžně připravovaným návrhem zákona o NP Šumava.

Šumava ve stoupě

Mýlil se ten, kdo si myslel, že v zimě bude pro veřejnost Šumava synonymem "bílé stopy", 600 km upravovaných stop pro běžkaře na Šumavě, plná rozzářených běžkařů a spokojených hostitelů a v médiích bude zmiňována zejména s informacemi o výši a stavu sněhové pokrývky. Místo toho se vrátily informace o návrzích zákona o NP Šumava. První předložený je z dílny zastupitelstva Plzeňského kraje, leží v parlamentu již zhruba půl druhého roku a v těchto dnech byl postoupen k projednání. Druhý připravovaný text pochází z dílny pracovní skupiny, kterou vytvořil a osobně řídil ministr životního prostředí ČR Tomáš Chalupa. Byl sice dokončen před půl rokem, ale ještě prochází připomínkovým řízením, takže dosud sněmovně předložen nebyl. Připomínám, že návrhů zákona o Šumavě byla za 22 let existence parku napsána řada a všechny skončily ve stoupě. Teď sledujeme další kolo a můžeme uzavírat sázky na jeho výsledek.

Ačkoliv se oba zpracované návrhy v mnohém liší, poplach jejich odpůrců, je nápadně podobný: mluví se o nebezpečí likvidace parku (tvrdím, že v celém názorovém spektru se kupodivu stanovisko zrušení parku, zřízeného dost překotně v roce 1991, prakticky nevyskytuje), o nebezpečí developerů, kteří číhají na vytěžení šumavského dřeva (divil bych se, kdyby takoví nebyli, ale po doznívající kůrovcové kalamitě má park dramaticky zúžený prostor pro těžbu), o tom, že národní park se změní v lunapark (nevidím davy investorů, kteří by se hrnuli do potřebných staveb infrastruktury). Pominu pro laika nepříliš srozumitelné zaklínání, že i hnědá Šumava je les (i hlasatelé tohoto názoru vědí, že les je a bude zelený), a ke sporu o divočinu uvádím jen to, že si určitě můžeme dovolit ponechat části Šumavy přírodě (území téměř bez zásahu člověka), ale tvrdím, že je nesmysl, aby tato plocha dosahovala 75 % plochy dnešního Národního parku Šumava.

Vzniká otázka, zda po tolika peripetiích se zákonem o NP Šumava takový zákon opravdu potřebujeme a co od něj očekáváme. Oba poslední návrhy, o kterých je řeč, byly vědomě i podvědomě vyvolány důsledky i obavami z kůrovcové kalamity. Jejich motivem byly přibývající holiny v nejvyšším pásu šumavských lesů, které představovaly vážnou hrozbu zejména na území Plzeňského kraje, přičemž nikoliv bez obav používám minulého času. Proto se na tuto tematiku zaměřuje "plzeňský návrh" důsledněji. Společné pro oba návrhy je hledání vyšší stability parku, tj. dlouhodobé dodržení platných podmínek: přesnější vymezení toho, co a jak je nutno chránit, vymezení prostoru pro rozvoj šumavských obcí se zvláštním důrazem na zaměstnanost obyvatel a péči o hosty, kterých je ročně asi tisíckrát víc než obyvatel obcí v parku, a dostupnost a prostupnost Šumavy pro návštěvníky. Zákon by měl stanovit základní pravidla, poněvadž - jak ráda tvrdí jedna strana - Šumava nepatří jen Šumavanům, a vymezit kompetence krajské a obecní samosprávy, poněvadž - jak občas tvrdí druhá strana - by se nemělo z Prahy rozhodovat, kam může jít Šumavák na houby.

Zaměstnanost a ochrana přírody

Podívejme se stručně na oba zpracované návrhy zákonů o NP Šumava. Ten "plzeňský" se zaměřil na záchranu šumavských lesů a na hlavní starost šumavských obyvatel: na zaměstnanost. Návrhem na vznik organizace, která by zajišťovala lesní práce v určitém rozsahu místními obyvateli, byl vytvořen prostor pro hledání schůdného "konečného řešení", které by nemělo s vaničkou vylít i dítě. Je snad mimo diskusi, že výnos činnosti této neziskové organizace by byl příjmem Správy NPŠ. Na tomto místě je možno jen schematicky připomenout, že roční finanční příspěvek státu na činnost správy národního parku klesl na třetinu potřeby parku. To není dobrá výchozí situace pro vedení parku, které zdaleka nemá za úkol jen park ve stávajícím stavu chránit, ale na mnoha místech teprve "udělat". Návrh MŽP byl připravován v širším konsensu zpracovatelů než "plzeňský" zákon, a to zejména v oblasti ochrany přírody.

Jsem přesvědčen, že lze hledat konečné znění zákona úpravou kteréhokoliv z návrhů, i když mám bohaté a často neblahé zkušenosti s nadměrnou poslaneckou iniciativou. Vyžaduje to však pozitivní přístup ke kompromisům, než jaký nacházíme v současných diskusích. Nejprve bychom si měli vyhodnotit, komu jde o co nejlepší zákon o NP Šumava a kdo se diskuse účastní proto, že se mu jeví příznivější pro jeho představy o dění v NP Šumava trvající "bezzákonnost". Těm prvním přeji mnoho úspěchů. Přitom jsem si vědom, že význam zákona nelze přeceňovat. Kompromis nad ním není a nebude trvalým kompromisem mezi velmi odlišnými představami jednotlivých aktérů o osudech Šumavy v 21. století, ale pro nejbližší období je velmi potřebný.

AUTOR: Jan Stráský
AUTOR-WEB: www.ihned.cz
Autor je bývalý ředitel NP Šumava.

Zdroj: HN

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
INISOFT s.r.o.
19
11. 2019
19.11.2019 - Seminář, školení
Praha, ČVUT
INISOFT s.r.o.
20
11. 2019
20.11.2019 - Seminář, školení
Brno, ApS Brno s.r.o.
INISOFT s.r.o.
5
12. 2019
5.12.2019 - Seminář, školení
Praha, ČVUT
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí