zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Navštivte muzeum věnované Maxi Švabinskému a přírodě Kroměřížska

13.07.2013
Příroda
Ekologická dovolená, cestování
Navštivte muzeum věnované Maxi Švabinskému a přírodě Kroměřížska

Památník Maxe Švabinského, slavného kroměřížského rodáka, byl jako stálá expozice Muzea Kroměřížska otevřen v říjnu roku 1976. V dubnu 2002 byla zahájena jeho zatím nejrozsáhlejší proměna, která se dotkla vzhledu, vybavení i obsahu. Autorkou návrhu se stala kunsthistorička Jana Orlíková ve spolupráci s pracovníky muzea. Slavnostní otevření proběhu v dubnu 2003 za účasti paní Zuzany Švabinské - Vejrychové. V šesti sálech je chronologicky uspořádán výběr umělcova díla. Téměř 130 originálů (olejomalba, grafika, kresba) představuje sedm desetiletí Švabinského tvorby, kterými Vás provede katalog Jany Orlíkové - Okouzlený milovník života.

Max Švabinský se narodil 17. září roku 1873 v Kroměříži. Patří spolu s Janem Preislerem, Antonínem Slavíčkem a Milošem Jiránkem ke generaci malířů, která připravovala nástup našemu modernímu umění dvacátého století. Švabinského kreslířské a malířské začátky se v průběhu devadesátých let formovaly v průniku dobových tendencí plenérového realismu, symbolismu a secese. Rodinné prostředí a portrét byly východisky a jistotami, o které se opíral a z nichž čerpal pro svou tvorbu nejvíce podnětů.

Od konce devadesátých let pobýval Švabinský s manželkou Elou často u Vejrychů v Kozlově u České Třebové. Tam ho inspirovala nejen krásná pohorská krajina, ale v Kozlově se zrodila také díla s intimní poezií jako je Kamélie či Rajky, tam také vznikl Chudý kraj a velké monumentální akvarelované perokresby Dvě matky a Velká rodinná podobizna, která patří k vrcholným dílům Švabinského.

V Kozlově se také počátkem století začal soustavně zabývat grafikou, především leptem a mezzotintou, což bylo logickým vyústěním jeho kreslířského nadání. Stále častěji začal svěřovat grafice i své nejzávažnější umělecké výpovědi. Za vysokou hodnotu grafické tvorby byl roku 1910 jmenován profesorem pražské Akademie. V listech Rajské sonáty r. 1917 rozšířil svůj projev o dřevoryt a v té době už význam jeho grafické tvorby začal převažovat nad malířskou.

Ve třicátých letech dostal příležitost vyjádřit se v monumentálních formách. Po mozaikách pro Národní památník na vrchu Žižkově kreslil kartóny pro tři barevná okna pražského svatovítského chrámu. V těchto dílech mohl dokonale uplatnit syntézu svého malířského a kreslířského nadání. Se stejně intenzivním výtvarným zájmem však v téže době dovedl navrhovat grafickou miniaturu poštovní známky. Na prvním zasedání vlády byl v roce 1945 jmenován národním umělcem.

Max Švabinský zemřel 10. února 1962 a téměř až do posledních dnů kreslil. Příroda se mu omezovala na obzor chodovské zahrádky, později jen na okno, větvičku či motýla. I v tom však dovedl vyjádřit své celoživotní vyznání - obdiv a lásku k přírodě.


Archeologická část

Expozice podává vyčerpávají přehled o vývoji osídlení Kroměřížska od prvních stop pobytu člověka ve starší době kamenné po dobu slovanskou. Proces osídlení je dokumentován pomocí hmotných pramenů, archeologických památek a to v úzké souvislosti s životním prostředím člověka v jednotlivých etapách jeho vývoje. K názorné ilustraci slouží dioramatické výjevy, znázorňující život v pravěku a době slovanské. Intenzivní osídlení dokumentují početné památky získané náhodnými objevy i systematickými archeologickými výzkumy (např. kolekce kamenných nástrojů, depoty bronzových předmětů, keltské nálezy z hostýnského oppida, šperk z velkomoravských pohřebišť aj.). Expozice je doplněna rekonstrukcemi pravěkých výrobních zařízení a množstvím obrazového materiálu. K archeologické expozici je vydán stručný i podrobný, bohatě ilustrovaný, tištěný průvodce. Znalosti z pravěkých dějin lze ověřit pomocí tištěných soutěžních kvízů. Součástí prohlídky je odborný výklad, přizpůsobený věkovým kategoriím.

Přírodovědná část

Přírodovědná část stálé expozice je zaměřena obecně (struktura a fungování ekosystémů, druhy charakteristické pro určité biotopy), toto obecné pojetí však vychází z hlavních typů krajiny, které se nacházejí na území kroměřížského okresu. S regionální tématikou více souvisejí geologické a paleontologické exponáty v úvodu expozice, kde je umístěn také přehled vývoje flóry a fauny v jednotlivých geologických obdobích. Dioramata s dermoplastickými preparáty ptáků a savců znázorňují biotopy kulturní stepi, lesa a vodní plochy. Ke každému typu biotopu je zde textový a obrazový materiál a další autentické ukázky přírodnin. Jedná se hlavně o herbáře, vzorky listů a plodů dřevin, lišejníků, hub a obilnin, zoologické exponáty jsou zastoupeny hmyzem, schránkami měkkýšů a v rámci části vztahující se k vodním ekosystémům i lihovými preparáty ryb a modely obojživelníků. K přírodovědné části expozice je vydán stručný průvodce přírodou Kroměřížska.

Muzeum Kroměřížska, příspěvková organizace, IČO: 00091138
Velké náměstí 38, 767 11 Kroměříž
telefon: 573 338 388, 573 338 457
e-mail: muzeum@muzeum-km.cz

ZDROJ: http://www.muzeum-km.cz/expozice.asp?expoziceid=2

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí