zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Znáte moldanubikum?

20.07.2013
Příroda
Ekologické vzdělání a výchova
Znáte moldanubikum?

Jako moldanubikum je označován rozsáhlý komplex většinou silně přeměněných a hlubinných hornin budující převážně jižní a jihozápadní část Českého masivu a představující jeho staré prekambrické jádro. Vystupuje na rozsáhlých areálech Českomoravské vrchoviny, Šumavy a Českého lesa. Jeho součástí jsou moldanubikum Českého lesa, šumavské moldanubikum, strážecké moldanubikum, moravské moldanubikum a moldanubikum Waldviertlu, moldanubikum Bavorského lesa a moldanubikum Mühlviertlu, moldanubický pluton a středočeský pluton včetně jeho ostrovní zóny. Vůči sousední tepelsko-barrandienské, sasko-durynské i moravsko-slezské oblasti je moldanubikum omezeno tektonicky. Kromě variských granitoidních těles převážně karbonského stáří se zde nachází řada metamorfovaných, sedimentárních, vulkanických a starších hlubinných hornin, ovlivněných ve většině případů různou intenzitou metamorfních přeměn. Do moldanubika jsou řazeny i poněkud méně metamorfované jednotky kutnohorsko-svratecké oblasti, nazývané jako krystalinikum kutnohorské, ohebské a svratecké.
V metamorfitech moldanubické oblasti lze v současném tektonostratigrafickém pojetí rozlišit od strukturního podloží do nadloží tři skupiny hornin, které mají zásadní význam pro poznání její stavby a které se vzájemně liší svým horninovým obsahem. Běžně bývají označovány jako jednotvárná skupina, pestrá skupina a gföhlská jednotka.
Jednotvárná skupina (v pojetí rakouských geologů též ostrogonská jednotka) je tvořena biotitovými, biotit-muskovitovými a biotit-sillimanitovými pararulami, obsahujícími v blízkosti kontaktu s variskými granitoidními tělesy hojný cordierit. Uvedené horniny představovaly v původní podobě hlubokovodní flyšové sedimenty mající převážně charakter rytmicky se střídajících drob a břidlic. Stupeň jejich metamorfózy je většinou vysoký a odpovídá podmínkám amfibolitové metamorfní facie středních a nízkých tlaků.
Pestrá skupina (drosendorfská jednotka) vystupuje v tektonickém nadloží ostrogonské jednotky. Vyznačuje se hojnou přítomností poloh vložkových hornin, svědčících o její neklidné sedimentaci v mělčím prostředí, ovlivněném v mnoha případech submarinním vulkanismem. Kromě převládajících pararul obsahuje četná tělesa tvořená různými typy jiných metamorfovaných sedimentů, jako jsou kvarcity a kvarcitové ruly, krystalické vápence a dolomity, erlany, grafitické ruly, amfibolity, ortoruly a s největší pravděpodobností i granulity. Pestrá skupina moldanubika vystupuje v několika víceméně souvislých pruzích, z nichž nejširší východní probíhá z okolí Krems na Dunaji v Dolním Rakousku, odkud pokračuje na území kraje Vysočina z oblasti Moravských Budějovic ke Žďáru nad Sázavou a Havlíčkovu Brodu. Na severu vytváří celé strážecké moldanubikum mezi třebíčským masivem a svrateckým krystalinikem kutnohorsko-svratecké oblasti. Radiometrická data z vulkanických vložek, nálezy mikrofosilií i litologické shody s paleozoikem Barrandienu vedou k názoru, že pestrá skupina je spíše paleozoického než proterozoického stáří.
Gföhlská jednotka je strukturně nejvyšší jednotkou moldanubika. Vyznačuje se velkou litologickou heterogenitou s převládajícími migmatitovými rulami až migmatity, ortorulami a granulity. S popisovanými metamorfity bývají často sdružena menší tělesa přeměněných ultrabazických hornin plášťového charakteru, tvořená peridotity, eklogity a skarny. Největší plošné rozšíření má gföhlská jednotka v jižních Čechách a v moravské části moldanubika. Stavba této jednotky na východním okraji moldanubika je již spjata s jeho nasouváním na brunovistulické předpolí během spodního karbonu.
Interpretace radiometrických měření původních moldanubických hornin svědčí o jejich velmi různém stáří. Na základě těchto dat vznikly nejstarší z nich během spodního proterozoika před 2 miliardami let, výsledky dosavadních mikropaleontologických výzkumů však v některých případech naznačují i silurské nebo devonské stáří.
Metamorfní vývoj moldanubika reprezentuje několik etap. K nejstarší z nich se řadí etapa kadomská (660-480 mil. let) s asociacemi vyššího a vysokého tlaku, následovaná starší variskou etapou (380 mil. let) doprovázenou vznikem minerálních asociací vyššího tlaku. Na uvedenou fázi navazuje mladší variská metamorfní etapa (145-300 mil. let) charakterizovaná vysokoteplotními asociacemi cordierit - K-živec a spjatá bezprostředně s granitoidním magmatismem a vznikem variských intruzívních komplexů. Metamorfní procesy v moldanubické oblasti jsou zakončeny retrográdní etapou, doprovázenou řadou sekundárních a metasomatických přeměn. Tato závěrečná fáze se uplatnila v celém moldanubiku, většinou však jen lokálně.

Dále na:http://pruvodce.geol.cechy.sci.muni.cz/regionalni_geol/moldanubikum.htm

ZDROJ:http://pruvodce.geol.cechy.sci.muni.cz/

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
18
11. 2019
18.11.2019 - Seminář, školení
Praha, Hotel Olympik
INISOFT s.r.o.
19
11. 2019
19.11.2019 - Seminář, školení
Praha, ČVUT
19
11. 2019
19.11.2019 - Konference
Praha
INISOFT s.r.o.
20
11. 2019
20.11.2019 - Seminář, školení
Brno, ApS Brno s.r.o.
21
11. 2019
21.11.2019 - Seminář, školení
Hotel TRIM Pardubice
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí