Pátek, 29. března 2024

Energetika Srbska

Energetika Srbska

Energetický průmysl Srbska je sestaven z průmyslu ropy a zemního plynu, uhelných dolů, systémů výroby elektřiny a decentralizovaných systému topení a systémů průmyslové energie. Vedle toho je v rámci energetického systému také výroba domácí primární energie, dovoz primární energie (především ropy a zemního plynu), výroba elektřiny a termální energie, výroba a sekundární zpracování uhlí, jakož i transport a distribuce energie a energetických výrobku (produktu) do finálních uživatelů (spotřebitelů).

Ropný průmysl: zahrnuje exploataci domácích zásob ropy a provádí transport ropy přes magistrální ropovod JANAF od městě Omišalj (Chorvatsko) do Rafinerií ropy (Pančevo,3.5 M t. a Novi Sad,1.0 M t. zpracovatelské kapacity). Zahrnuje rovněž dovoz a prodej derivátů ropy. Celková kapacita domácích rafinerií je7.8 M t. ročně (4.8 M t. ve městě Pančevo, 3 M t. ve městu Novi Sad). Aktuální operační kapacity obou rafinérií jsou redukovány kvůli těžkému poškození během bombardování Srbska v r. 1999, ovšem v rafinérii Pančavo probíhá rozsáhlá modernizace.

Společně s podepsáním dohody o výstavbě plynovodu South Stream získal Gazpromněfť 51 % podíl na srbském naftařském průmyslu v podobě 51% vlastnictví státní firmy Naftna Indusrija Srbije, která je monopolním hráčem na srbském trhu v oblasti těžby, transportu, rafinace a velkých zásobníků. Gazprom zaplatil za 51% NIS400 milEUR a přislíbil do NIS investovat do konce roku 2012 kolem 0,5 mld EUR. V roce 2010 byla zahájena výstavba hydrokrakovací jednoty v rafinerii Pančevo. Ukončení výstavby, na které se podílí také česká firma CBI Lummus, se očekává ve III. Q. 2012. Investice umožní navýšení zpracování ropy na cca.5 Mt. roky ročně a výrobu kvalitnějšího paliva.

Plynárenský průmysl: exploatace a primární zpracování zemního plynu z ložisek domácích vrtů plynu, transportování do hlavního magistrálního plynovodu, který vede od hranice s Maďarskem až do oblastí cílových spotřebitelů plynu v centrálním Srbsku. Celková délka magistrálního plynovodu je cca400 km. Z hlavního magistrálního plynovodu odbočuje větší počet distribučních sítí pro zásobování občanů (převážně na území Vojvodiny) a průmyslu na území celého Srbska.

Současně s podepsáním projektu výstavby plynovodu South Stream získala ruská strana 51% podíl na srbském státním podniku Srbijagas, který monopolně ovládal těžbu a transport plynu v Srbsku a také zásobník plynu v Banatském Dvoře. Generální ředitel společnosti Srbijagas Dušan Bajatović a výkonný ředitel Gazprom Germania GmbH Andrey Biryulin podepsali 5. února 2010 smlouvu o založení společného podniku pro podzemní zásobník plynu Banatski Dvor, ve kterém bude Srbijagas vlastnit 49 % a Gazprom 51 %.

Pravděpodobně nejdůležitějším plánovaným projektem je připravovaná výstavba plynovodu South Stream. Na základě Dohody o spolupráci v oblasti energetiky mezi Ruskem a Srbskem (a obdobné dohody Ruska s ostatními zúčastněnými státy) byla v ruském městě Soči dne 15. května 2009 podepsána smlouva o výstavbě plynovodu South Stream. Na základě této dohody bude mít ruská strana v projektu na území Srbska nejméně 51 % podíl. Trasa plynovodu povede z RF směrem k Černému moři, dále pak po jeho dně do bulharského přístavu Varna, poté napříč Balkánem přes Bulharsko, Srbsko, Rumunsko, Maďarsko dále do Rakouska a Itálie. Jedná se rovněž s Chorvatskem. Konečná trasa se dále upřesňuje. Kapacita plynovodu bude činit až na 63 miliardy m3 ročně. Roční kapacita plynovodu tak výrazně převýší původně předpokládaných cca 20 mld. m3.

Výroba uhlí (spadá pod srbským státem vlastněný podnik Elektroprivreda Srbije -EPS):

  • Doly s povrchovou těžbou - 2 tzv. hornické areály: areál Kolubara (čtyři aktivní doly - jámy) s dosaženou výrobou lignitu přes25 Mt., které se používá pro potřeby TE "Nikola Tesla", sušárnou uhlí (kapacity0.6 Mt.) a finální spotřebu. Druhý areálu se nazývá Kostolac. Dosahuje těžbu lignitu kolem6 Mt., především pro potřeby TE "Kostolac" a částečně pro potřeby TE "Morava". Přes 95% z celkové těžby uhlí z povrchových dolů je využíváno pro výrobu elektřiny. Hornický areál v Kosovu není součástí tohoto systému.
  • uhelných dolů s hlubinnou těžbou. Jedná se o 8 dolů pro exploataci kvalitnějšího uhlí (ve srovnání s lignitem z povrchové těžby) s dosaženou výrobou/těžbou kolem0.54 Mt., především pro potřeby průmyslu a širokou spotřebu, včetně dodávek cca0.18 Mt. pro potřeby TE "Morava"

Elektroprůmysl (Elektroprivreda Srbije -EPS) zahrnuje:

  • elektroenergetické zdroje - s 7120 MW instalovaných kapacit, ze kterých: 3936 MW je instalováno v tepelných elektrárnách, které používají lignit, 353 MW v tepelných elektrárnách-teplárnách, které používají mazut/zemní plyn a 2831 MW v hydroelektrárnách. Tyto údaje jsou bez tepelných elektráren na území Kosova (1235 MW), které již určitou dobu nefungují jako součást srbského elektrárenského systému. Vedle zmíněných zdrojů (v rámci státního podniku EPS) je Elektroprůmysl Srbska nájemce HE "Piva" (342 MW), HE "Gazivode" (35 MW) a TE-TO (termoelektrárny-teplárny) "Novi Bělehrad" (84 MW),
  • systém pro přenos elektrické energie (sít´ vysokého napětí s trafostanicemi) - napětí 400,220 a110 kV, celkové délce přes10.200 km,
  • systémy pro distribuci elektrické energie, které jsou umístěny ve centrech hlavních spotřebitelů elektrické energie a které převázáním elektrické energie od domácích výrobců nebo z dovozu realizují prodej finálním uživatelům, především občanům, ale i menším průmyslovým společnostem, i pro veřejnou spotřebu.

EPS uzavřela s Čínskou národní společností pro vývoz a dovoz strojů a zařízení CMEC předběžnou smlouvu na realizaci projektů v tepelně elektrárně "Kostolac B" v celkové hodnotě 1,25 mld. EUR. Elektrárny a doly v Kostolaci patří mezi hlavní energetické kapacity v Srbsku a projekt revitalizace tohoto zdroje je v současnosti jedním z nejvýznamnějších projektů v oblasti energetiky v Srbsku. Projekty zahrnují revitalizaci stávajících bloků elektrárny Kostolac B1 a B2 o výkonu 350 MW zároveň s jejich odsiřováním, rozšíření kapacity povrchového hnědouhelného dolu "Drmno" na kapacitu těžby lignitu12 mil. tun ročně a výstavbu nového bloku B3 o výkonu nad 300 MW. Realizace prací by měla byt zahájena do konce roku 2010, přičemž čínský partner zajistí 85 % celkových finančních prostředků.

Státní/městské teplárny představují decentralizované zdroje tepla s cca 6.500 MJ/s instalovaných teplotních zdrojů v asi 50 městech v Srbsku, které jsou určeny pro zásobování sektoru domácností a částečně pro potřeby veřejných a komerčních činností. Jsou používány pro vytápění bytových a obchodních prostor (cca 500.000 ekvivalentních bytů).

Obnovitelné zdroje energie: Srbské ministerstvo hornictví a energetiky klade důraz rovněž na využívání obnovitelné energie. Systémy obnovitelné energie v Srbsku jsou vysloveně atraktivní pro širší využívání a budoucí rozvoj. Rozvoj především malých vodních elektráren, a větší využití biomasy je v současné době jednou z nejatraktivnějších příležitostí pro investování do srbského sektoru energetiky. Pro vybudování malých hydro agregátů (až do 10 MW) s výrobou 1.800 GWh/ročně bylo vytipováno 900 konkrétních lokalit na tokách řek Morava (2.300 GWh), Lim (1,900 GWh) a Dunaj (1.000 GWh), z nichž ovšem pouze část je z ekonomického hlediska zajímavá.

Ve struktuře plánované domácí výroby primární energie pro r. 2012 mají obnovitelné zdroje energie podíl cca. 18%, z toho palivové dříví 9%, hydro potenciál 8% a geotermální energie méně než 1%.

V r. 2012 je plánováno využívání hydro potenciálu velkých vodních toků v hodnotě 0,905 Mtoe, což je zvýšení o 15% v porovnání s r. 2011 (0,784 Mtoe). Celkový potenciál velkých vodních toků v Srbsku má hodnotu 1,3 Mtoe ročně, z čeho se současně používá cca 66%.

Potenciál malých vodních toků, na kterých existuje možnost stavby malých hydroelektráren (do 10 MW), je odhadován na 0,155 Mtoe. Výroba elektřiny v malých hydroelektráren (v rámci systému Veřejného podniku "Elektrohospodářství Srbska") je v r. 2012 plánovaná v hodnotě 61 GWh nebo 0,005 Mtoe, což je o 28% víc v porovnání s r. 2011.

Plánovaná výroba geotermální energie v r. 2012 má hodnotu 0,005 Mtoe což je na úrovni výroby z r. 2011. Její spotřeba probíhá především v sektoru lázeňského turismu a částečně pro vytápění sportovních a rekreačních areálů.

Plánovaná výroba pevné biomasy (palivové dříví) v r. 2012 má hodnotu 1,036 Mtoe a je na úrovni r. 2011.

Více informací na:

Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů