zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Za pokácením aleje u Ždírce stojí protiprávní rozhodnutí, lidská pohodlnost a hloupost

16.03.2013
Příroda
Za pokácením aleje u Ždírce stojí protiprávní rozhodnutí, lidská pohodlnost a hloupost

Jako neuvěřitelně drastické hodnotí zástupci Arniky i místní obyvatelé pokácení aleje mezi Ždírcem a Krucemburkem na Vysočině, které má na svědomí Ředitelství silnic a dálnic. Arnika zvažuje podání trestního oznámení pro maření úkolu úřední osoby z nedbalosti, zneužívání vlastnictví, případně některého trestného činu proti životnímu prostředí.

Celý případ je navíc typickou ukázkou takzvané salámové metody při obcházení zákona. Silničáři si byli dobře vědomi, že bude mít vykácení aleje významně negativní vliv na krajinný ráz a zřejmě by neprošlo procesem EIA (posuzování vlivů na životní prostředí). Celkem na skoro osmi kilometrech cesta padlo sto deset stromů. Navíc hrozí, že kácení bude pokračovat (1).

"Pro rekonstrukci silnice v majetku ŘSD byla zvolena nejpohodlnější, ale také nejhloupější metoda, kdy se nejprve vykácí všechny stromy. Je to sice snadnější, ale způsobuje to nenahraditelnou škodu na životním prostředí. Podle nás navíc v tomto případě došlo i k porušení zákona, a to hned několikrát," komentuje kácení vedoucí kampaně Zachraňme stromy Martin Skalský z Arniky. "Ředitelství silnic a dálnic nechalo zcela účelově rozdělit celou akci na menší, pro které není posouzení vlivu na životní prostředí potřeba. Arnika je přesvědčena, že došlo k porušení zákona a žádá kompetentní úřady, aby případ důkladně prošetřily a udělily přísné sankce," dodává Skalský.

S tak masivním kácením stromů nesouhlasily dvě správy CHKO - Žďárské vrchy a Železné hory. Upozorňovaly na nedostatečné posouzení vlivu záměru na krajinný ráz - neboť aleje po staletí utvářejí typický charakter české a moravské krajiny. Největší za stromů byla lípa malolistá s obvodem kmene 97 centimetrů. Velkých a statných lip a také dubů bylo v aleji mnoho. Správa CHKO Žďárské vrchy přišlo i s jedním alternativním návrhem, který ale ŘSD nevyslyšelo.

"Šokující je, že ŘSD nepočítá s žádnou náhradní výsadbou a úředníci přikývli. ŘSD argumentuje tím, že nemá ve vlastnictví potřebné pozemky. Souběžně se silnicí ovšem vede cyklistická stezka a mezi oběma komunikacemi je zjevně dost široký pás pozemků, kde by stromy bylo možné vysázet. V celé akci tak možná došlo i k dalšímu porušení zákona o ochraně přírody a krajiny. Ten požaduje, aby se při kácení stromů nahradila ekologická újma, která vykácením vznikne. Úřady jsou tedy povinny ukládat těm, kdo kácí, náhradní výsadby stromů," kritizuje laxnost odpovědných osob Skalský.

V případě kácení z důvodů výstavby povinnost náhradní výsadby výslovně potvrdil v obdobném případě i soud (2). I proto se postup ŘSD jeví jako účelový, protože do médií jako důvod kácení aleje uvádí rekonstrukce silnice, avšak v žádostech ŘSD o povolení kácení o tom není ani zmínka. Jako důvod se uvádí buď samotná poloha dřevin blízko silnice, a to zřejmě tam, kde byl stav stromů nezpochybnitelně velmi dobrý - stromy na svém místě rostou desítky let a silnice se asi rozšířila k nim, ne naopak - nebo zhoršený zdravotní stav.

K oběma správám CHKO se přidala i oblastní inspektorát Česká inspekce životního prostředí v Havlíčkůvě Brodě. Všechny tři instituce požadovaly, aby bylo zachováno přinejmenším stromořadí podél jedné strany silnice, nejlépe však oboustranná alej. Krajský úřad Kraje Vysočina nařídil po zjišťovacím řízení procesu EIA provést podrobné posuzování záměru. Z webových stánek Ministerstva životního prostředí není možné zjistit, co se pak stalo - nicméně ŘSD se zřejmě nesouhlasu státních úřadů zaleklo, požadovanou přesnou dokumentaci nepředložilo a kácení aleje se tak už dále neposuzovalo. Lze se domnívat, že záměr byl účelově rozdělen na více etap, a tím ŘSD zřejmě obešlo zákon o posuzování vlivů.

Povolení vydávaly úřady v Krucemburku i Ždírci na konci loňského roku. Povolení trpí řadou právních vad a podle právníků Arniky, kteří nyní dokumenty zkoumají, jsou nezákonná. Sdružení proto podalo podnět ke zrušení těchto rozhodnutí pro rozpor se zákonem, přestože to bude mít už jen symbolický význam. Úřady například vůbec neposoudily funkční a estetický význam dřevin, což je podle zákona povinné. V dokumentech se uvádí, že některé dřeviny jsou v dobrém zdravotním stavu. Přesto však padlo povolení je vykácet.

Pokud navíc nebyl zdravotní stav i jen některých stromů dobrý, mělo by Ředitelství silnic a dálnic vysvětlit, jestli a jak zajistilo jejich údržbu, kterou je podle zákona povinno zajišťovat. Špatný zdravotní stav dřevin obvykle svědčí to o zanedbání péče.

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí