zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Zemědělství KLDR

06.04.2013
Zemědělství
Zemědělství KLDR

V historickém pohledu bylo zemědělství v KLDR navzdory objektivně danému drsnému podnebí a převážně svažitému terénu od počátku 60. let považováno za úspěšné. Kolektivizace zem. půdy a výrobních prostředků proběhla relativně snadno. Na základě dodávek pomoci z bývalého SSSR a některých zemí "Východního bloku" měla KLDR k dispozici mechanizaci a hnojiva, které pomohly zdvojnásobit produkci obilovin z 3,5 mil. tun v roce 1966 na 7,7 mil. tun v roce 1984. Tento vývoj však byl dlouhodobě neudržitelný, jelikož pouze 17-18 % území KLDR je zemědělsky obdělávatelné (cca2 mil. hektarů). Z toho je vhodná pro pěstování obilnin pouze plocha 1,4 mil. ha,300.000 ha je vhodných pro pěstování zeleniny a na 160.000 ha jsou ovocné sady, plantáže ženšenu, tabáku a moruší. Vláda usiluje o kultivaci dalších 300.000 ha v zátopových oblastech a200.000 harozoráváním a dalším využitím horských svahů. Vzhledem k enormním finančním nákladům však tyto plány byly realizovány pouze z malé části. Výjimkou je rozšíření rýžovišť o 2 % během posledních let. Jejich plocha dnes činí 583 tis. ha. V případě nepříznivého období sucha je na těchto plochách možné vysázet sóju, čirok nebo proso (jáhly). Kukuřice se pěstuje na ploše 495 tis.ha (došlo k omezení z původních630 000 hav r. 1998 z důvodů pěstování jiných kultur - obilí, zeleniny a podobně). Brambory se pěstují na ploše necelých 190 tis. ha (rané brambory na 98 tis. ha a běžné na cca 89 tis. ha).

Porovnání produkce obilnin mezi 2009-2010 a 2010-2011

2010/11

2009/10

změna 2010/11 -2009/10

plocha (tis. ha)

výnosnost (t/ha)

produkce (tis. t)

plocha (tis. ha)

výnosnost (t/ha)

produkce (tis. t)

plocha (%)

výnosnost (%)

produkce (%)

hlavní sklizeň

2010

2009

rýže

570

4,26

2426

569

4,1

2336

0,1

3,6

3,7

kukuřice

503

3,35

1683

503

3,39

1705

-0,1

-1,2

-1,3

obilniny

13

1,52

19

13

1,78

22

0,0

-17,2

-17,3

brambory

48

3,3

158

50

2,79

139

-3,8

15,4

12,2

soj. boby

90

2

154

68

2

149

24,2

-27,2

3,2

celkem

1224

3,63

4441

1203

3,62

4352

1,7

0,4

2,0

raná sklizeň

2010

2009

obilniny

104

2,32

240

104

1,95

203

-0,7

58,1

15,4

brambory

133

3,20

427

133

2,94

390

0,4

8,2

8,5

celkem

237

2,81

667

237

2,50

593

-0,1

11,1

11,0

družstva celkem

1461

3,50

5108

1441

3,43

4945

1,4

1,8

3,2

celkem sklizně

1786

2,99

5333

1766

2,93

5170

1,1

1,9

3,1

zdroj: FAO

KLDR ztratila během Korejské války (1950-53) značnou část zalesněné plochy, přičemž destruktivní odlesňování pokračovalo i v následujících obdobích. Extenzivní využití půdy bez ohledu na ekologické následky dále zhoršilo důsledky masivních záplav v letech 1995-96 a poté ničivého období sucha v letech 1997 až 2001 s následky hladomoru. I přes to, že některé příčiny znehodnocování půdy byly jasné - šlo o rozhodnutí, která byla učiněna na základě nařízení vedení KLDR - nadále převládají potíže v rekultivaci krajiny. Především je nezbytná další intenzivní výsadba stromů, které by pomohly zabránit odplavování půdy během období dešťů či záplav a zároveň by zvýšily retenční kapacitu krajiny. Namísto těchto řešení jsou vynakládány neúčelně prostředky na rozšiřování půdy na úkor moře pomocí technologie přehrazení (zamezení přílivu mořské vody) a následného vysušování takto získaných ploch.

V KLDR je 3 900 družstevních farem a 400 státních farem, v zemědělství pracuje téměř 30% obyvatel. Státní farmy se liší tím, že jsou specializované na produkci například kuřat, pštrosů, krůt, přičemž řada z nich patří přímo vojenským složkám a slouží zřejmě k "samozásobení" části jednotek. V zemi jsou výhodné možnosti pro rybolov (říční i mořský), ale chybí modernější rybářské lodě, nákladní auta pro přepravu úlovku a mrazící boxy pro uskladnění.

Severokorejské zemědělství trpí nevhodným/neefektivním obděláváním půdy, nedostatkem hnojiv, minimální a navíc zastaralou mechanizací a nedostatkem pohonných hmot. V podstatě veškerá práce na polích je ruční. Hektarové výnosy hlavních plodin (rýže, žito) mají klesající tendenci. Je to způsobeno neobměňováním kultur, nedostatkem hnojiv a nedostatečným obděláváním půdy (orba se provádí až těsně před setím, takže zbytky předcházející sklizně nemohou dostatečně fermentovat). Sklizeň a výmlat rýže se provádí ručně za pomoci příslušníků armády. Podle odhadů expertů FAO dosahují ztráty po žních 2-30 % úrody, přičemž vedle výše uvedených faktorů se na tom podílí i nedobrý stav infrastruktury (nevhodné skladovací prostory a nedostatek technologií k řádnému ošetření obilovin) a nedostatek energie (nicméně tyto ztráty nebyly nikdy skutečně kvantifikovány). Maso jako potravina prakticky neexistuje. KLDR se v současnosti snaží o realizaci dvou sklizní v jednom roce, ale ty jsou vysoce rizikové (počasí a "agrotechnické termíny"), neúměrně půdu vyčerpávají a naopak často prohlubují deficit v případě neúspěchu. Vzhledem k celkovému úpadku domácí produkce pod hranici soběstačnosti a odmítání ekonomických reforem, zůstane KLDR pravděpodobně nadále dlouhodobě závislá na zahraniční potravinové pomoci, neboť potíže jsou strukturální a zakořeněné v systému. KLDR navíc do zemědělství zdaleka nevkládá dostatek prostředků.

ZDROJ:Businessinfo.cz, kráceno,uparveno

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
14
11. 2019
14.11.2019 - Přednáška, diskuse
Interhotel Moskva Zlín
B.I.D. Services, s.r.o.
14
11. 2019
14.11.2019 - Konference
Praha, EXPO LETŇANY
21
11. 2019
21.11.2019 - Seminář, školení
Hotel TRIM Pardubice
27
11. 2019
27.11.2019 - Seminář, školení
Dům techniky České Budějovice
29
11. 2019
29.11.2019 - Seminář, školení
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí