O(d)zelenění zemědělské politiky EU

Evropský parlament hlasoval v březnu
ve Štrasburku o reformě společné
zemědělské politiky EU. Poprvé v
historii měl možnost ovlivnit výslednou
podobu reformy.
Ozelenění nebude povinné,
rozhodli europoslanci
Evropské zemědělství čelí mnoha
problémům a reforma společné
zemědělské politiky je nejen
jedinečnou příležitostí, jak tyto
problémy řešit, ale také jedinou
šancí, jak zvrátit nepříznivý dopad
zemědělství na životní prostředí.
Podle návrhu Komise je posílení
ekologické stability krajiny na
úrovni každé farmy tou nejlepší
cestou, jak čelit problémům v
zemědělství.
Proto se základním pilířem reformy
stalo tzv. ozelenění přímých plateb
zemědělcům. Jde o platbu, která je
navázaná na dodržování
stanovených zemědělských postupů,
jež mají příznivý dopad na klima a
životní prostředí. Komise plánovala,
že členské státy použijí k
financování tohoto opatření 30 %
vnitrostátního finančního rámce a
jasně stanovila, že tato minimální
výše je povinná. Jinými slovy, každý
zemědělec bude v rámci čerpání
veřejných peněz povinně dodržovat
pravidla, která vedou ke zlepšení
životního prostředí a k podpoře
veřejných statků a hodnot.
Kromě objektivních ukazatelů, které
poukazují na erozi půdy, ztrátu
biologické rozmanitosti a rostoucí
znečištění, je nutno brát v úvahu, že
podle průzkumu Eurobarometru by
80 % občanů Evropské unie
podmínilo získávání dotací ze
společné zemědělské politiky lepší
ochranou životního prostředí a péčí
o krajinu. Jde navíc i o ekonomické
opatření, neboť zachování dobrého
ekologického stavu krajiny je
předpokladem pro dlouhodobé a
udržitelné hospodaření. Bez
povinného ozelenění zkrátka ztrácí
reforma svůj hlavní smysl.
I tak ale povinné ozelenění Evropský
parlament neschválil a tento
výsledek s největší
pravděpodobností nezmění ani
současná vyjednávání s Radou.

Kancelář RNDr. Pavla Poce

poslance Evropského parlamentu