KONTROLY PLNĚNÍ POVINNOSTÍ V ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ

Jde zejména o činnosti spojené s nakládáním s odpady, oblast ochrany ovzduší či nakládání s chemickými látkami a oblast vodního hospodářství. Kontroly jsou primárně zaměřeny na podniky nakládající s rizikovými druhy či obecně většími objemy materiálů, výrobků či odpadů, a dále v návaznosti na nesrovnalosti zjištěné v ročních hlášeních o produkci odpadů, souhrnné provozní evidenci zdrojů znečišťování ovzduší, hlášení do integrovaného registru znečišťování a dalších výkazech.

Některé požadavky na zajištění těchto povinností souvisí již s předjednáním podnikatelského záměru, tj. s konkrétním objektem, ve kterém bude podnik provozován, jeho okolím a potřebnými úpravami. Během stavebního řízení se k záměru vyjádří všechny zúčastněné subjekty, zejména orgány místní samosprávy, stavebního odboru a odboru životního prostředí, hygienici, elektrikáři, plynaři, hasiči, případně další subjekty. Ti stanoví individuální požadavky, které je nutné splnit. Splnění všech náležitostí pak zúčastněné subjekty potvrdí při závěrečném kolaudačním řízení.

Nadále je pak třeba sledovat další povinnosti vyplývající z legislativy pro životní prostředí. Plnění těchto povinností je možné zajistit formou tzv. mandátní smlouvy s oprávněnou firmou, která tím přebírá odpovědnost za zákazníka před orgány státní správy, sleduje nejen zákonné lhůty a jejich plnění, ale i novinky v legislativě, provádí pravidelné kontroly provozů klienta, věnuje se provozní dokumentaci, sleduje aktuálnost potřebných povolení, podává hlášení atd. Tato společnost též klienta osobně zastoupí při kontrolách, které provádějí orgány veřejné správy (ČIŽP, Kraj, Město).

Zákon o odpadech, ovzduší a o vodách řeší sankce, které mohou udělit příslušné orgány státní správy (příslušný obecní úřad nebo ČIŽP) za neplnění povinností vyplývajícího z těchto zákonů či navazujících právních předpisů. Výše sankcí se může pohybovat v řádech 10 tis. až 10 mil. Kč.

Ve chvíli kdy provozovatel předává jakýkoli odpad, je povinen se přesvědčit, zda přebírající osoba je vlastníkem oprávnění pro nakládání s odpady, ať již ostatními nebo nebezpečnými.

Provozovatel je při předání odpadu povinen od oprávněné osoby získat doklady pro oprávnění nakládání s odpady a ty předložit na vyzvání kontrolním orgánům.

Dle zákona o odpadech je původce a potažmo provozovatel povinen vést průběžnou evidenci produkce odpadů a vždy k 15. únoru podávat hlášení za celkovou produkci v minulém roce. Hlášení je podáváno v případě, že původce produkuje nebo nakládá s více než 100 kg nebezpečných odpadů nebo s více než 100 tunami ostatních odpadů za kalendářní rok.

Producent nebezpečného odpadu musí před předáním odpadu oprávněné osobě zažádat na místně příslušném úřadu obce o vydání tzv. Souhlasu k nakládání s nebezpečnými odpady, který zahrnuje veškeré produkované nebezpečné odpady.

Odpady musí být na shromaždišti tříděny dle druhů a vlastností. V případě, že tato činnost není z provozních či jiných důvodů umožněna, může původce zažádat úřad obce o tzv. Souhlas k upuštění od třídění nebo odděleného shromažďování odpadů..

Shromaždiště NO musí být vybaveno identifikačními tabulkami a listy, které splňují podmínky zákona o odpadech (název a kategorie odpadu, odpovědná osoba, výstražné symboly nebezpečných vlastností, atd.).

Výrobce nebo tzv. poslední prodejce elektrozařízení, baterií, pneumatik a olejů má povinnost zajištění zpětného odběru těchto použitých výrobků. V případě přenosných baterií bývá kontrola zaměřena i na způsob informování spotřebitele o možnosti odevzdání na místo zpětného odběru nebo přímo v prodejně.

Prověřují se subjekty, které se zabývají dovozem, přeshraniční přepravou nebo výrobou baleného zboží. Předmětem kontroly bývá zejména ověření, zda společnost zaslala včas zápis do tzv. Seznamu osob, zda vede evidenci dle vyhlášky a zajišťuje využití odpadů z obalů.

Kontrola zahrnuje dozor při klasifikaci, balení a označování nebezpečných chemických výrobků, dozor dle nařízení o detergentech a nařízení REACH. Inspektoři se zaměřují na skupiny výrobků, které představují riziko pro spotřebitele. Kromě velkokapacitních výrobních a distribučních podniků dodávajících na trh rizikové přípravky, se jedná zejména o dodavatele žíravých prostředků určených k čištění v domácnosti a přípravků bazénové chemie.

Z pohledu zákona o vodách se jedná o nežádoucí únik závadných látek (minerální či lehký topný olej) do geologického prostředí nebo nežádoucí smísení se srážkovými vodami, Místo pro manipulaci s těmito látkami musí být zajištěno proti nežádoucímu úniku nepropustnou podlahou, zvýšenými prahy v místnosti, záchytnými vanami, apod. V blízkosti uložení závadných látek se nesmí nacházet kanalizační vpust. Pro nakládání s těmito látkami v množství přesahujícím příslušný předpis musí být vypracován tzv. havarijní plán uživatele látek závadných vodám.

V případě produkce odpadních vod (např. z myčky aut) je nutno sledovat kvalitu vody pro vypouštění v rozsahu rozhodnutí příslušného vodoprávního úřadu. Vzorky vody se odebírají ve stanovených intervalech. Nakládání s vodami musí probíhat v souladu se schváleným provozním řádem zařízení.

Pokud provozovatel nakládá s vodami povrchovými či podzemními, musí mít nejen platné povolení od vodohospodářských orgánů, ale i nainstalované a schválené měřící zařízení pro jejich odběr.

U vyjmenovaných zdrojů znečišťování ovzduší (kotel o příkonu vyšším než 300 kW, projektovaná roční spotřeba organických rozpouštědel od 0,5 t/rok) má provozovatel povinnost vést provozní evidenci spotřeby jednotlivých barev a rozpouštědel.

Vyjmenované zdroje znečišťování ovzduší mají povinnost hlásit do registru ISPOP každoročně do 31. března za předchozí kalendářní rok celkovou roční produkci emisních plynů. Výpočet se provádí na základě údajů naměřených jednorázově autorizovanou laboratoří a údajů obsažených v provozní evidenci (počet provozních hodin, objem produkce výrobků či spotřeba spalovaného plynu).

Ohlašovací povinnost do IRZ je v případě přenosu odpadu mimo provozovnu spuštěna, pokud je překročen kterýkoli z uvedených ohlašovacích prahů: 2 t nebezpečného nebo 2000 t ostatního odpadu za rok.

Při stanovení výše pokuty může kontrolní orgán přihlédnout ke skutečnosti, zda se jedná o první případ, kdy bylo inspekcí u této organizace prokázáno porušení zákona. Obecně však nelze na tento přístup spoléhat. O provedení kontroly je zpracován protokolární záznam, společnost se zaváže k odstranění zjištěných závad, případně k zajištění dalších opatření, jejichž plnění úřady sledují následnými kontrolami. Při závažném porušení zjištěném při kontrole je zahájeno správní řízení, na jehož základě je vydáno rozhodnutí o uložení pokuty.

Další informace získáte telefonicky na našich provozovnách, případně na adrese www.ecof.cz,