Vláda nevyužívá příležitost k ekonomickému růstu

Podle posledních odhadů Ministerstva financí klesne letos česká ekonomika o 0,1 %. Výhodné prorůstové opatření má přitom vláda po ruce. Je jím podpůrný program pro úspory energie v budovách, jehož absorpční kapacitu odhaduje Šance pro budovy na 10 - 12 miliard korun ročně. Taková investice by znamenala nárůst HDP až o 38 miliard korun ročně, tedy o 1 %.

Program Nová zelená úsporám podporující energeticky úsporné renovace domů, který má být
spuštěn už tento měsíc, počítá v první fázi jen s 1,4 miliardami korun. Stavebnímu sektoru, především malým a středním firmám, přinese oživení, ale zároveň nevyužívá plný potenciál takového programu pro českou ekonomiku, ani jeho dopady na zvýšení zaměstnanosti.

Dlouhodobý a adekvátně podpořený program by mohl být financován ze státního rozpočtu. Jak vyplývá z analýzy Miroslava Zámečníka, investice se státu už během jednoho roku vrátí. Příjmy z jedné miliardy investované v dobře nastaveném programu činí 0,97 až 1,21 miliardy korun na daních z příjmu stavebních firem a jejich pracovníků, ze sociálního a zdravotního pojištění zaměstnaných lidí a na nevyplacených sociálních dávkách, které by jinak bylo nutné vyplatit všem, kteří by bez tohoto programu neměli práci. K tomu je potřeba ještě připočíst nepřímý dodatečný příjem díky zvýšenému HDP. [1]

Vedle toho se samozřejmě zvýší kvalita bydlení a sníží energetická závislost České republiky.

Nejisté finanční prostředky, které chce Česko získat prodejem emisních povolenek právě pro program Nová zelená úsporám, je potřeba doplnit z evropských fondů. Stát by měl využít dalších alespoň 75 miliard korun do roku 2020 na dofinancování programu podporujícího energeticky úsporné renovace škol, nemocnic, ale také bytových domů.

Petr Holub, koordinátor Šance pro budovy, aliance významných oborových asociací podporujících energeticky úsporné stavebnictví, dodává: "Ekonomický růst Česka může dobře nastavený program na podporu energeticky úsporných budov znásobit až šestkrát oproti běžným rozpočtovým výdajům státu. A to je příležitost, kterou by vláda měla tváří v tvář údajům o klesající ekonomice plně využít."

Pokud stát vynaloží 1 miliardu korun na energeticky úsporná opatření, lze očekávat kladný dopad na HDP ve výši 2,13 až 3,59 miliardy korun. A to díky vysokému multiplikačnímu faktoru stavebnictví budov a také tzv. finanční páce - tedy podílu soukromého kapitálu, který se nabalí na každou korunu státní investice. Oproti tomu dle statistik běžné státní výdaje ve stejné výši přinesou růst HDP pouze 600 tis. Kč."