Nejvíce v českém zemědělství vydělávají černí pasažéři

Česká republika je na hraně plnění svých závazků vůči Evropské unii v zemědělské oblasti. Pokud nemá přijít o 20 miliard korun přímých plateb pro české farmáře, musí i nadále udržovat z environmentálních důvodů pevně stanovené procento "stálých pastvin"(trvalých travních porostů) na zemědělské půdě.

Svaz marginálních oblastí proto předložil ministru zemědělství Petru Bendlovi návrh, aby počínaje příštím evropským rozpočtovým obdobím participoval na plnění této základní podmínky českého zemědělství každý farmář.

Dnešní praxe je taková, že povinný podíl stálých pastvin, jakožto podmínku výplat přímých plateb, plní jen některé farmy. A to především ty v méně úrodných oblastech založené na chovu býložravců. Ostatní farmy se věnují ziskovější rostlinné výrobě, díky které má Česká republika nadprůměrné procento zornění, tj. podíl orné půdy vůči celkové zemědělské půdě. To je možné i z toho důvodu, že v České republice existuje anachronismus ve formě "zákazu rozorávání". Farmy obhospodařující louky a pastviny či zatravněná pole nesmí už tyto travní porosty rozorat pod hrozbou vysokých sankcí.

Celostátní výbor Svazu marginálních oblastí proto na svém jednání přijal následující usnesení: "Není nadále udržitelné, aby na jedné straně pobíraly farmy zejména v úrodných oblastech přímé platby za nic a na druhé straně musely jiné farmy v neúrodných oblastech nést tíži plnění závazků za celou Českou republiku bez toho, že by jim tyto náklady byly odpovídajícím způsobem kompenzovány."

Samotná evropská legislativa hovoří o tom, že má být mezi zemědělce rovnoměrněji rozděleno břímě zachovávání stálých pastvin. Svaz marginálních oblastí proto navrhuje, aby do budoucna bylo umožněno farmám hospodařícím na travních porostech je rozorat a to až do úrovně 21 %. Naopak farmy, které hospodaří pouze na orné půdě a budou chtít i nadále pobírat přímé platby včetně příplatku za "ozelenění" (greening), budou muset zatravnit minimálně 21 % svých obhospodařovaných pozemků.

Svaz marginálních oblastí si je vědom, že pro některé farmy, zejména v nejúrodnějších oblastech, bude výhodnější nerespektovat procento stálých pastvin a věnovat se ziskovějšímu pěstování pšenice, řepky, cukrovky, ječmene a kukuřice. Z toho důvodu by uvedený 21% limit stálých pastvin byl pro každou farmu dobrovolný. Neplnění limitu by pouze znamenalo, že takováto farma nebude mít nárok na příplatek za "ozelenění", který činí 30 % z hektarové přímé platby, tzn. cca 1800 Kč.

Definice stálé pastviny vychází z článku 2 Nařízení Komise (ES) č. 796/2004, ve znění Nařízení Komise (ES) č. 239/2005: "Stálou pastvinou je plocha se souvislým porostem travin nebo jiných bylinných pícnin, vyskytujících se na přírodních loukách nebo pastvinách nebo obvykle přítomných ve směsích osiv pro louky či pastviny v České republice, přičemž porost mohl vzniknout přirozeně nebo osevem, která po dobu pěti let a více nebyla zahrnuta do střídání plodin, bez ohledu na to, zda je travní porost na ploše stálé pastviny využíván k pastvě zvířat."

Prostřednictvím stálých pastvin a jejich pozitivních externalit, resp. veřejných statků stát zajišťuje obyvatelstvu čistou pitnou vodu, řeší povodňová rizika, biodiverzitu, ochranu zemědělské půdy před erozí apod. A v neposlední řadě se Evropská komise zachováním rozsahu stálých pastvin a zavedením greeningových opatření v jednotlivých členských státech snaží obhájit veřejné výdaje na podporu zemědělské činnosti do dalších let.

Ing. Milan Boleslav

předseda Svazu marginálních oblastí