zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Zemědělství Izraele

24.08.2013
Zemědělství
Zemědělství Izraele

Za posledních 20 let izraelské zemědělství prodělalo radikální změny ve výnosech, výrobních technologiích a velikosti výrobních celků, které vedly k výraznému zvýšení výnosů a snížení podílu zemědělců na počtu pracujících obyvatel pod 1,9 %. Zemědělská výroba zabezpečuje potřeby státu zejména co se týká masné produkce, některé rostlinné komodity se musejí dovážet, týká se to zejména obilí a cukrové řepy/cukru.

Výsledkem trendů izraelské ekonomiky v posledních desetiletích je také změna postavení zemědělství. Obor, který býval v počátcích Státu Izrael pro jeho hospodářství stěžejní, produkuje nyní jen malou část HDP, konkrétně kolem 2,5%. Na exportech se pak podílí z 3,5%.

Agrární exporty jsou z evropského pohledu patrné zejména v zimě, kdy jsou v evropských maloobchodních řetězcích za časté k dostání papriky, lilky, řapíkatý celer či cherry rajčátka, takto substituty zeleniny, jež je v Evropě sezónní. Izrael je rovněž významným exportérem řezaných květin a akvarijních ryb.

Pokud jde o importy, převládají zejména některé obiloviny (především pšenice) a řepa/řepný cukr.

Vlastnictví a organizace výroby má obvykle jednu ze dvou forem - kolektivní kibucy nebo družstva vlastníků rodinných farem, tzv. mošavy, sdružující obvykle 60-100 drobných farem. Obě formy družstevního sektoru společně zabezpečují cca 80 % zemědělské výroby. Ekonomický úpadek řady kibuců však vede ke hledání jiných modelů hospodaření, většina kibuců již např. zavedla osobní zainteresovanost, vyplácí diferencované mzdy a zřídila přidruženou průmyslovou výrobu, která je většinou drží ekonomicky nad vodou. Mnoho kibuců také privatizovalo bydlení svých členů.

Zemědělství trpí nedostatkem levných nekvalifikovaných pracovních sil. Řešení prostřednictvím zaměstnávání zahraničních dělníků z velkých dálek (Thajsko, Čína) má svá úskalí, proti jsou jak vláda, tak odborové svazy. Zemědělci naopak často upozorňují, že bez zaměstnávání gastarbeiterů je jejich výroba neudržitelná.

Izraelští zemědělci hospodaří ve velmi nevýhodných přírodních podmínkách. Především asi 50 % plochy izraelského státu tvoří Negevská poušť, která je pro rozvoj zemědělství bez velkých investic zcela nevhodná, cca 15,5 % zaujímají národní parky a lesy, 6,3 % pastviny a pouze 18,3 % tvoří orná půda.

Dalším stěžejním a negativně působícím faktorem je krize v zásobování izraelského hospodářství vodou. V posledních letech pravidelná sucha přispěla ke kritickému snížení zásob vody v přirozených rezervoárech (Galilejské jezero, pobřežní a horská podzemní voda). Hojné deště v zimní sezóně 2012-13 sice do značné míry přirozené zásoby použitelné vody obnovily, ale i bez ohledu na tuto skutečnost je spotřeba vody v zemědělství nadále hodnocena jako disproporčně vysoká. V důsledku byla implemenotována přísná regulační opatření pro využívání vody v zemědělství, v Galilejském jezeře byl pak na roky 2010 a 2011 kupř. zcela zakázán rybolov.

Z celkové výměry zemědělské půdy je asi 54% zavlažováno a zemědělci se tak podílí z přibližně 60% na celkové izraelské spotřebě sladké vody.

ZDROJ: businesinfo.cz

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
B.I.D. Services, s.r.o.
14
11. 2019
14.11.2019 - Konference
Praha, EXPO LETŇANY
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí