zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Marocké zemědělství

19.07.2013
Zemědělství
Marocké zemědělství

Zemědělství patří k tradičním pilířům marocké ekonomiky, avšak jeho produktivita je relativně nízká. Zemědělský sektor (včetně rybolovu) dlouhodobě zaměstnává přes 40 % pracovní síly (na venkově až 80 % pracujících), ale jeho podíl na tvorbě HDP se v posledních letech pohybuje kolem 14 %. Hlavními produkty marockého zemědělství jsou obilí (zejména pšenice), zelenina, citrusy, olivy, cukrová řepa a luštěniny. Živočišné výrobě dominuje chov drůbeže a ovcí. Marocký rybolov je zaměřen na lov hlubinných mořských ryb.

Významné místo mají zemědělské a potravinářské produkty v marockém vývozu, kde představují kolem 20 % hodnoty exportovaného zboží (zejména mořské plody, rybí konzervy, citrusy a zelenina v čele s rajčaty), přesto je však hodnota dovozu zemědělských a potravinářských produktů výrazně vyšší než jejich vývoz.

Zemědělsky využívaná půda zabírá kolem9 mil. ha (12 % rozlohy státu), z čehož je pouze 17 % zavlažováno. Zemědělská produkce je stále velmi ovlivněna klimatickými podmínkami (zejména srážkami) v daném roce. Právě nedostatek dešťových srážek na přelomu 2011/2012 způsobil pokles produkce zejména obilovin (sklizeň v roce 2012 tak byla o 40 % nižší než v roce 2011).

Více jak 65 % zemědělské půdy je využito k pěstování obilovin - tato relativně malá diverzifikace dále zvyšuje zranitelnost sektoru. Marocké zemědělství je z hlediska velikosti produkčních jednotek tvořeno malými jednotkami - kolem 70 % produkčních jednotek obdělává méně než5 hapůdy. Kromě výše uvedených problematických aspektů se marocký zemědělský sektor potýká také s nízkou mírou mechanizace, nízkým použitím hnojiv, malými investicemi do sektoru či špatným přístupem zemědělců k finančním půjčkám.

V roce 2008 byl králem spuštěn program "Zelené Maroko" (Plan Maroc Vert) s cílem přeměnit zemědělství na jeden z hlavních sektorů růstu HDP během nadcházejících 10 až 15 let. Počítá se se zvýšením přidané hodnoty zemědělství až o 100 mld. MAD k roku 2020, k vytvoření až1,5 mil. pracovních míst či s 5násobným zvýšením objemu vývozu zemědělských komodit, ve kterých je Maroko konkurenceschopné (tj. zejména citrusy, olivy, ovoce a zelenina). Jedním z cílů je také posílení sektoru v zemědělsky nepříznivých regionech jako formy boje s chudobou.

Hlavními nástroji jsou investice do zemědělství ve výši kolem 10 mld. MAD ročně určených na realizaci celkem 1506 projektů dle prioritních charakteristik. Investice mají pocházet především ze zdrojů soukromých (včetně zahraničních), ale i státních (z rozpočtu plánováno 20 mld. MAD mezi roky 2009-2013), nevládních (nadační fond Hassana II) či mezinárodních (Světová banka). Řízením programu je pověřena Agence pour le developpement agricole (http://www.ada.gov.ma). Čtyři roky po zahájení programu došlo k nárůstu zemědělské produkce o 40 %. Největší rozvoj (oproti referenčnímu období 2005-2007) zaznamenala produkce oliv, citrusů a masa. O více než polovinu se zvedlo také používání hnojiv a využití traktorů.

Rostlinná výroba

Hlavní marockou plodinou jsou obiloviny, které se pěstují na 65 % zemědělské půdy, avšak jejich podíl na tvorbě HDP zemědělského sektoru je jen 19 %. Kolem 70 % produkce obilovin zaujímá pšenice, zbytek pak především ječmen. Obiloviny mají v Maroku relativně malou výnosnost - sklizeň obilovin v roce 2012 dosáhla51 mil. metrických centů s výnosem cca 10 metrických centů na hektar (1 t/ha). I přes zaměření marocké rostlinné výroby na obiloviny nedochází k pokrytí spotřeby, kolem 50 % spotřeby je nutné krýt dovozem.

Jen na 3 % zemědělské půdy se pěstuje zelenina, která se však na tvorbě zemědělského HDP podílí 13 % a je významným vývozním artiklem. Jedná se především o rajčata, jejichž vývoz (přes 400 tis. tun ročně) z 90 % směřuje na trhy EU, včetně českého.

Marocké citrusy představují další významný typ rostlinné produkce (cca 11 % zemědělské půdy zabírá pěstování ovoce) a zemědělského vývozu (ročně kolem 500tis. tun). Na 4 % zemědělské půdy se pěstují pro Maroko tradiční luštěniny (zejména boby a cizrna).

Velký rozvoj v posledních letech zaznamenalo i v souvislosti s podporou programu "Zelené Maroko" pěstování oliv - produkce oliv se nyní pohybuje kolem 1 mil. tun ročně, což znamená zdvojnásobení produkce oproti roku 2006. Kolem 65 % úrody je určeno na výrobu olivového oleje, který je však prozatím konzumován zejména na domácím trhu. K marockým specialitám rostlinné výroby patří také pěstování arganovníku, z jehož plodů se získává arganový olej bohatý na vitamín E, jenž je využíván jak v gastronomii, tak především nově v zahraničním kosmetickém průmyslu. Marockou regionální specialitou je také šafrán, kterému se daří ve vyšších nadmořských výskách jihozápadního Maroka (okolo městečka Taliouine).

Živočišná výroba

Základem živočišné výroby je chov drůbeže - produkce drůbežího masa je v Maroku dlouhodobě na vzestupu a pohybuje se kolem 500 000 tun ročně. Produkce červeného masa dosáhla 800 000 tun - chovají se zejména ovce[1] (17,5 mil. kusů v roce 2011) a krávy (2,7 mil. kusů v roce 2011). Na vzestupu je také produkce mléka, která se od roku 2000 více než zdvojnásobila na cca2,5 mil. litrů v roce 2011. V současnosti domácí produkce mléka pokrývá domácí spotřebu, nicméně její slabou stránkou je značná rozdrobenost v malých zemědělských podnicích.

Zemědělská politika ve vztahu k EU

Pro marocké zemědělství představuje obchod se zeměmi EU strategickou vazbu (viz oddíl 1.5). V roce 2003 došlo k dohodě s EU v zemědělské oblasti - od 1.1.2004 byly stanoveny pro Maroko relativně výhodné kvóty na vývoz zeleniny, především rajčat. Obilniny byly do Maroka vyváženy dle stanovených kvót, přičemž kvóty byly proměnlivé dle aktuální marocké sklizně. V roce 2005 byla otevřena nová jednání o obchodu se zemědělskými výrobky, která měla vést k úplnému odstranění celních a jiných bariér, vyjma ponechání u několika citlivých druhů zboží.

Koncem roku 2009 byla tato nová zemědělská dohoda rámcově dojednána, avšak do legislativního procesu přibylo nutné schválení Evropským parlamentem, který se k dohodě pozitivně vyjádřil až v únoru 2012. Po ratifikaci marockým parlamentem tak vstoupila v platnost 1. října 2012. Obsahem dohody o liberalizaci obchodu zemědělskými produkty, potravinářskými výrobky a produkty rybolovu mezi EU a Marokem je kategorizace produktů a s tím související různá míra liberalizace jejich zahraničního obchodu. Okamžikem vstupu v platnost liberalizovala asi 55 % hodnoty marockého zemědělsko-potravinářského vývozu do EU a 45 % v opačném směru.

Pro export zemědělských produktů z EU do Maroka byly definovány 4 skupiny zboží: 1) zboží plně liberalizované, které je vyváženo bez cla a bez kvótních omezení (např. živá zvířata, všechny typy osení, surový olej); 2) zboží s možností kvótního omezení, u kterého dojde každý rok k 20% snížení cla, do 5 let bude zboží plně liberalizováno (např. velká část zeleniny, citrusy, máslo, sýr, upravený olej); 3) zboží s možností kvótního omezení, u kterého dojde k liberalizaci až po 10 letech (např. vejce, rýže, cukrovinky, jogurty); 4) vybrané zboží, jež zůstane předmětem kvótního omezení a celního zatížení (jedná se o 19 položek - např. jablka, pšenici, olivový olej, těstoviny, uzenářské výrobky, konzervované mléko, hovězí maso aj.).

Podmínky vývozu marockých produktů do EU byly definovány méně restriktivně - byly vymezeny 3 skupiny zboží: 1) plně liberalizované zboží, které je vyváženo bez cla a bez kvótních omezení (jedná se o téměř všechny druhy zboží s výjimkou 16 produktů vymezených v ostatních kategoriích - celkově je takto liberalizováno asi 70 % hodnoty současného marockého vývozu ovoce a zeleniny, rovněž sem patří i ryby a rybí produkty); 2) zboží s celním zatížením, bez kvót (např. pomeranče, jablka, broskve); 3) vybrané zboží, jež zůstane předmětem kvótního omezení, avšak s nižším celním zatížením (jedná se o 6 produktů - rajčata, cukety, okurky, česnek, mandarinky a jahody). U třetí skupiny rovněž došlo k navýšení dovozních kvót - např. u citlivě sledovaných rajčat ze 185 000 tun na 225 000 tun.

ZDROJ: Businessinfo.cz

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
INISOFT s.r.o.
19
11. 2019
19.11.2019 - Seminář, školení
Praha, ČVUT
INISOFT s.r.o.
20
11. 2019
20.11.2019 - Seminář, školení
Brno, ApS Brno s.r.o.
INISOFT s.r.o.
11
12. 2019
11.12.2019 - Seminář, školení
Praha, Occidental Five
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí