V Česku táhnou minielektrárny na plyn

Malé jaderné reaktory sice v Česku ještě nestojí, decentralizace energetických zdrojů, tedy lokální výroba pro potřeby nemocnice, města nebo třeba sídliště, však novinkou není. Stále častěji se prosazují malé plynové takzvané kogenerační jednotky, které vyrábějí zároveň elektřinu i teplo. Letos je zavádějí pro vytápění třeba v Ústí nad Orlicí nebo Vysokém Mýtě. Slibují si od toho nižší náklady na energii.

Základní výhodou kogenerace totiž je energetická účinnost kolem 90 procent. Tedy, že na rozdíl od klasických elektráren využije téměř veškerou energii obsaženou v palivu. Část z ní je použita na vytápění, část na výrobu elektřiny, která se pak může prodávat do sítě, a snižovat tak náklady na teplo.

"Jsou případy, kdy už se vyplatí u zásobování teplem uvažovat o tom, jestli nepřejít na více menších plynových zdrojů. Účinnost mají velké i malé okolo 90 procent, velký zdroj vyrábí o něco levněji, ale k malému zase nemusím postavit ty dlouhé roury. Takže jsou místa, kdy může být decentralizace při nutné rekonstrukci na úroveň bloků či domů ekonomicky výhodná. Máme na to pracovní skupinu a skutečný potenciál se snažíme propočítat. Očekáváme zatím stovky megawattů," říká náměstek ministra průmyslu a obchodu Pavel Šolc.

Malá kogenerace - tyto zdroje mají výkon od desítek kilowatů do jednotek megawattů - přilákala i největšího českého hráče na energetickém trhu polostátní ČEZ. Právě jeho dceřiná firma ČEZ Energo bude provozovat kogenerační jednotky v Ústí nad Orlicí nebo Vysokém Mýtě.

Firma vznikla před dvěma lety jako společný podnik s výrobcem těchto zařízení společnosti Tedom. Loni potom ČEZ od Tedomu objednal za 3,2 miliardy 125 kogeneračních jednotek. Postupně je chce uvést do provozu na různých místech po celé republice a získat výkon až 200 MW. To je asi pětina výkonu jednoho bloku Temelína. Do konce roku to má být 40 MW ve 40 lokalitách.

"Nikdo nepočítá, že by se výkon z těchto zdrojů hned nasčítal do tisíců megawattů. Ale určitou budoucnost v tom vidím. Je tam mnohem větší účinnost, protože tyhle jednotky vyrábějí teplo a elektřinu, nepotřebují teplovodní síť ani silnou nadřazenou přenosovou síť. Vyrábějí přesně tam, kde je potřebujete mít. A často na to může být napojena i biomasa, kterou také nemá cenu svážet z větší vzdálenosti. Samozřejmě, bez dotací to pořád nefunguje," říká k budoucnosti kogeneračních jednotek obchodní ředitel ČEZ Alan Svoboda.

Na společnou výrobu tepla a elektrické energie zatím přispívá stát. Dotace se liší podle velikosti zdroje a podle toho, kolik hodin ročně kogenerační jednotka běží. Výroba je pak vlastně dvojnásobně výhodná, protože jednak získá peníze za prodej elektřiny, jednak zelený bonus od státu. Třeba jednotka o výkonu do 200 kW, která běží za rok tři tisíce hodin, má nárok na bonus 2,01 koruny na jednu kWh. Tedy nějakých 400 korun za hodinu práce.

Na druhou stranu je výroba stále dražší než ve velkých uhelných teplárnách. "Bez dotace se to zatím neobejde, plyn je jedno z nejdražších paliv. Zásadní je hlavně rozdíl mezi cenou plynu a cenou elektřiny. Když podraží plyn a elektřina zůstane levná, je to problém," říká šéf třebíčského Tedomu, který kogenerační jednotky nejen vyrábí, ale některé i sám provozuje, Josef Jeleček. "V Evropě je tak naše ekonomická činnost spojena s podporou kogenerace, která je ve většině zemí nutná kvůli extrémní podpoře obnovitelných zdrojů. Naopak ve většině neevropských zemí, kde není trh s elektřinou tolik deformovaný, je kogenerace ekonomicky výhodná i bez podpory," dodává šéf firmy, která přibližně polovinu produkce vyváží.

Kogenerace přitom jako s palivem nepočítá vždy se zemním plynem. V blízkosti dolů, především na Ostravsku, se spalují třeba důlní plyny. Druhým nejčastějším palivem je však bioplyn ze skládek nebo čističek odpadních vod. Tam vznikající plyny z organických materiálů sbírá potrubí a vede je ke kogenerační jednotce. Podobná teplárna využívající plyn ze skládky v pražských Ďáblicích stojí v Letňanech a vyrobeným teplem zásobuje přilehlé sídliště.

"Máme však i poptávku na kogenerační jednotky, které využívají plyn vzniklý zplyňováním PET lahví nebo dřeva. Tady je vždycky nutné, aby někdo udělal zařízení, které dokáže například PET lahve zplyňovat tak, aby byla zaručena kvalita plynu a aby se to ekonomicky vyplatilo," říkají zástupci Tedomu.

Kogenerační jednotky nejvíc využijí instituce, které potřebují kontinuálně dodávat teplo, jako jsou například bazény, hotely nebo nemocnice.

AUTOR: Jan Sochor
AUTOR: Petr Lukáč
AUTOR-WEB: www.ihned.cz