zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Evropa se chová jako malé dítě

17.06.2013
Energie
Evropa se chová jako malé dítě

Členka představenstva a ředitelka divize nákup skupiny ČEZ. Vystudovaná právnička je v současnosti zodpovědná mimo jiné za výběr dodavatele dostavby Jaderné elektrárny Temelín.

AUTOR: Michaela Chaloupková

Svět se zbláznil! Lépe řečeno, Evropa se zbláznila, nebo spíše Evropská unie a její úřednický aparát. Nebo jen nevědí, co chtějí. Nebo spíše chtějí věci, které se vzájemně vylučují. Chovají se tak trochu jako malé dítě, které mění svůj názor, postoje a požadavky, protože prostě neví, co je pro něj nejlepší.

Nejdříve si EU stanoví bohulibé cíle - snížit do roku 2020 emise oxidu uhličitého o 20 procent, zvýšit podíl obnovitelných zdrojů ve spotřebě energie na 20 procent a k tomu o 20 procent snížit energetickou náročnost ve svých členských státech. A po několika letech zběsilého vydávání směrnic a direktiv směřujících právě k regulaci energetického trhu Evropská unie zjišťuje, že tato nařízení ve finále neplní svůj původní účel, a obrací se proti Evropě. Nakonec sama Evropa přichází na to, že se začíná stávat nekonkurenceschopnou, protože platíme za energie o 20 procent více než Japonci, nebo dokonce o 37 procent více než Američané. A to kvůli jejich těžbě břidlicového plynu. Dostáváme se na pokraj bažiny, kam se nám pomalu, ale jistě potápí celá průmyslová výroba, která přestává být schopna konkurence nejen ve srovnání s Čínou či Indií, ale dokonce i s Amerikou.

Jenže EU si to způsobila sama. Nejdříve vyhlásí boj proti změnám klimatu a znečišťování, zavede povolenky na vypouštění CO2, které mají zdražit výrobu energie ze špinavých uhelných elektráren a donutit investory stavět čisté zdroje, jako jsou například paroplynové elektrárny či obnovitelné zdroje. Po nějaké době přijde na to, že těch povolenek je na trhu nějak moc, protože jejich cena klesla během pár let na zanedbatelnou částku a rozhodně nenutí investory stavět čisté zdroje. A tak dojde k hlasování o takzvaném backloadingu, tedy stažení nadbytečného množství povolenek z trhu. Dá se říci, naprosto logický krok. Ale světe, nebo spíš Evropo, div se, europoslanci backloading zamítnou, takže stažení přebytečných povolenek se nekoná a systém se hroutí.

V důsledku levné elektřiny vyráběné z uhlí (rozuměj velkoobchodní cenu, nikoliv cenu pro koncového spotřebitele) přestávají dávat smysl moderní paroplynové elektrárny. Nevyplatí se je ani spustit, natož stavět.

Navíc výrobu elektřiny z plynu vytlačuje z trhu obrovské množství obnovitelných zdrojů. U těch totiž EU v mezidobí zjistila, že jich vzhledem k vysoké ceně technologií nepřibývá tak, jak by si představovala, a tak členským státům umožnila jejich masivní podporu formou dotací, které přetrvávají, i když cena technologií razantně klesla.

A cena elektřiny pro spotřebitele vinou dotací do obnovitelných zdrojů stále stoupá. Trh s elektřinou přestal fungovat. Zničila ho zejména špatně nastavená podpora obnovitelných zdrojů.

Podnikatelské prostředí v energetice je v Evropě absolutně nestabilní, nepředvídatelné a mění se za pochodu. Přitom investice do velkých energetických zdrojů je investicí na desítky let. Rozhodovat se o výstavbě v podmínkách a okamžiku, kdy taková investice není návratná a předpověď vývoje cen elektřiny je jako pohled do křišťálové koule, je z hlediska řádného hospodáře, řekněme, velmi riskantní.

Ale snad se i v EU blýská na lepší časy. Jedním ze závěrů květnového energetického summitu je, že by konkurenceschopnost a udržitelné ceny energií měly mít vyšší prioritu než boj proti klimatickým změnám. A Evropa opět otáčí.

Doufejme, že teď už tím správným, a hlavně dlouhodobě stejným směrem. Podnikatelské prostředí v energetice by se mělo stát natolik předvídatelným, aby se investoři v odvětví neobávali vložit své peníze do emisně čistých výrobních zdrojů. Naštěstí výstavba paroplynové elektrárny je investicí na několik desítek let, a lze tedy doufat, že za nějakou dobu přestane být výhodnější pálit uhlí a přijde opět čas na výrobu energie v čistších paroplynových elektrárnách.

Zdroj: HN

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí