Čtvrtek, 28. března 2024

Jan Musil: Nové bloky Temelína Česko potřebuje nejen kvůli elektřině. Nastartuje to průmysl i vědu

Jan Musil: Nové bloky Temelína Česko potřebuje nejen kvůli elektřině. Nastartuje to průmysl i vědu

Rozhovor.

Pokud by se musela dostavba Temelína doplácet formou podpory, stále se to vyplatí, říká v rozhovoru pro HN šéf ČKD Group Jan Musil. Kromě desítky tisíc pracovních míst by dostavba nastartovala i vědeckou činnost a přinesla tolik potřebné zkušenosti českým podnikům.

OTÁZKA: HN: Stále se mluví o krizi evropského průmyslu. Jak se daří ČKD?

Poslední dva roky jsme v tržbách stagnovali, ale v rámci toho, co se dělo okolo, byl i to relativní úspěch. Hodně jsme pracovali na nových obchodních případech - příprava u investičních celků potřebuje mnohem víc času než prodej výrobků. Letošní rok, myslím, dopadne dobře. Jen v segmentu energetiky jsme prakticky splnili kontraktační čísla tohoto roku za šest měsíců. Představuje to šest nově získaných zakázek a objem pět miliard korun.

OTÁZKA: HN: Jak dlouho u investičních celků trvá, než se promítne zakázka do hospodářských výsledků?

Příprava těchto projektů trvá jeden až dva roky do podpisu kontraktu. Poté je obvykle dva roky realizujeme. Pokud se týká plánování fakturačních čísel, s dobrou přesností je umíme určit na jeden rok dopředu.

OTÁZKA: HN: Jaký růst tedy v letošním, respektive v příštích letech očekáváte?

Minulý rok jsme měli tržby okolo 4,6 miliardy korun, letos očekáváme tržby na úrovni šest miliard korun a hodnotu backlogu (objem zakázek připravených pro fakturaci, pozn. red.) v hodnotě 8,3 miliardy korun. V příštím roce chceme atakovat 7,2 miliardy v tržbách a mít backlog přes 9,5 miliardy.

OTÁZKA: HN: V průmyslu se hovoří již několik let o stagnaci, vy plánujete růst. Čím to je?

Máme tři hlavní pilíře. Energetiku, plyn s ropou a infrastrukturu. Právě energetika je pro nás velmi důležitá. Má tři hlavní součásti - jsou to lokální kogenerace s vysokou účinností, potom spalování biomasy a komunálního odpadu, opět s kogeneračním využitím, a třetí oblastí je ekologizace a zvyšování účinnosti již existujících jednotek. Dobrým příkladem je denitrifikace za jednu miliardu pro ArcelorMittal na začátku června. Samozřejmě máme zakázky i v jaderné energetice - jsme jedním z dodavatelů hlavních technologických souborů pro nejadernou část slovenské jaderné elektrárny Mochovce.

OTÁZKA: HN: Co vám umožňuje růst právě v energetice?

Energetika bude hlavně do roku 2020 směřovat do oblasti lokálních energetických zdrojů. Ty jsou dnes hodně preferované, například v chemických či metalurgických závodech, menšími městy, v obchodních centrech a podobně. Nepotřebujete mít k tomu přenosovou soustavu a jste sám sobě vlastníkem toho zdroje. Před třemi lety jsme hodně investovali do projektování a komunikace s novými partnery a máme postaveno již několik projektů.

OTÁZKA: HN: O jakém výkonu se zde bavíme?

Malé kogenerace jsou mezi 500 kW a 1,2 MW výkonu s plynovými turbínami, pro ty větší zdroje převážně s plynovými motory mluvíme o pěti až 20 MW, úroveň nad 20 MW výše znamená použití plynových turbín.

Změn v energetice se nebojíme

OTÁZKA: HN: Neobáváte se negativního vývoje na energetickém trhu? Levná elektřina a drahý plyn těmto zdrojům příliš neprospívají.

Víte, ty podmínky na trhu se strašně rychle mění. Měníme je my, mění je Evropská unie. Břidlicový plyn v USA stojí čtyřikrát méně než u nás zemní plyn. EU zároveň říká, že máme do roku 2020 omezit emise o 380 milionů tun CO2 ročně. Když nahradíme 50 procent existujících uhelných elektráren v Evropě pomocí jádra a paroplynu, snížíme emise o 190 milionů tun, tedy splníme tento plán na polovinu. Objem emisí již výrazně poklesl v USA použitím břidlicového plynu. Pokud nechceme emisní zplodiny, musíme se tak soustředit na jádro a plyn. Hlavně jádro potřebujeme. Vezměte si, že do obnovitelných zdrojů dáváme čtyřicet miliard ročně. Když to vynásobíte pětkrát, tak by to nový Temelín za pět let zaplatilo. A v době výstavby už nebudeme platit za zelenou energii, takže se mi ani nezdá, že Temelín je drahý. A i když se v Česku nebude dařit plynu, jsou pro nás stejně stěžejní zahraniční trhy - na export jde zhruba 60 procent naší kapacity.

OTÁZKA: HN: Do jakých zemí?

Hlavní je Slovensko, Balkán a státy bývalého Sovětského svazu. A postupně se pro nás začínají stávat zajímavými i např. Turecko a Saúdská Arábie. Velké know-how máme v oblasti plynu a ropy, s čímž od Prahy na západ asi těžko prorazíme.

OTÁZKA: HN: Nedávno jste podepsali dohodu s Plzeňskou teplárenskou na výstavbu spalovny komunálního odpadu v Chotíkově. Rýsuje se něco podobného? To totiž také nevypadá jako stabilní pilíř, EU přestává vyplácet miliardové podpory na jejich výstavbu.

Podepsali jsme Chotíkov za dvě miliardy, pak zdroj na biomasu v Mariánských Lázních. Hlavně ale připravujeme několik zahraničních projektů o velkých objemech, například v Mexiku nebo v Rusku.

OTÁZKA: HN: O jakých penězích se bavíme v těchto případech?

Projekty v Rusku mohou být okolo 4,5 miliardy korun, v Mexiku, kde je to ještě na začátku a celé to potřebuje rok práce navíc, je to mezi šesti až osmi miliardami korun.

OTÁZKA: HN: Zmiňujete země jako Mexiko či Saúdskou Arábii. Můžete nějak vybrat nejzajímavější teritoria pro české strojírenství?

Zaměřujeme se stále více na výstavbu investičních celků - tedy dodávat elektrárny, spalovny, kompresorové stanice, závody na zkapalnění plynu a podobně. Nechci ale uvádět, jaké teritorium je pro firmy perspektivní nebo jaké prioritní země bychom měli stanovovat. Každý podnik má jinou množinu zemí. Každá firma má své kompetence, tradici, personální schopnosti, podle toho se musí zařídit.

OTÁZKA: HN: Co vidíte jako nejperspektivnější oblast v Česku?

Asi ekologizaci. Kromě miliardového tendru pro ArcelorMittal jsme předminulý týden podepsali smlouvu s Lovochemií ze skupiny Agrofert asi za miliardu korun. Předmětem dodávky je kompletní výměna dvou uhelných práškových kotlů a jejich náhrada za jeden moderní fluidní kotel s příslušenstvím o výkonu 90 MW. Je to celkově perspektivní oblast. Zmíněné zakázky jsou podle mého první vlaštovkou, bude to čekat řadu dalších podniků s vlastními energetickými zdroji. Navíc to může jít dominovým efektem na Slovensko a dál do Ruska.

OTÁZKA: HN: Pro Gazprom jste stavěli kompresorovou stanici Portovaja na plynovodu Nordstream. Podílíte se i na plánovaném Southstreamu?

Děláme menší věci pro Net4Gas, pro slovenské SPP. O Southstreamu s Gazpromem nejednáme. Sám se musí rozhodnout, jestli ho míní vůbec stavět.

OTÁZKA: HN: Projeví se plánovaný růst tržeb i na počtu vašich zaměstnanců?

Určitě budeme nabírat, musíme doplnit naše obchodní, projektantské a realizační týmy. Máme centrum v Praze, v Českých Budějovicích, v Brně a ještě jedno na Slovensku. Bavíme se ale pro nejbližší období o třiceti lidech pro Prahu a maximálně padesáti pro Brno a Slovensko.

OTÁZKA: HN: Máte problém najít dostatečně kvalifikované pracovníky? Podniky hovoří o nedostatku technicky vzdělaných lidí.

Na nové projekty určitě hledáme lidi, kteří za sebou musí mít určitou praxi, technická škola nevygeneruje absolventa, co umí udělat projekt. Ten umí konstruovat výrobek. Problém se sháněním specialistů máme, musíme brát od konkurence, často chodí lidé od klientů. Většinou ale musíme nabírat seniorní specialisty, mladí s požadovanou kompetencí bohužel na trhu stále chybějí. Máme samozřejmě ale i spolupráci s univerzitami, máme například honorovanou cenu Emila Kolbena pro nejlepší závěrečné práce.

Pozitivní dopady Temelína

OTÁZKA: HN: Specialisté budou potřeba i při dostavbě Temelína. Jak na ní chcete spolupracovat?

Uzavřeli jsme dohodu o spolupráci s česko-ruským konsorciem MIR.1200. Podle mého přináší větší zapojení českých firem než konkurenční řešení. Že jádro potřebujeme, jsem již říkal. Navíc nám ale výstavba přinese více než deset tisíc pracovních míst v oboru a další desítky tisíc míst v souvisejících oborech.

OTÁZKA: HN: A co by mohla zakázka přinést českému průmyslu v oblasti zkušeností či oblasti personální?

Když se stavěl Temelín 1 a 2, byl jsem generálním ředitelem Škoda Power v Plzni. Na všech technických univerzitách tehdy začaly vznikat nové laboratoře - na materiálovou únavu, diagnostiku, nové výpočtové metody, predikce zbytkové životnosti atd. A stejně byly zaangažované vědecké ústavy. Předtím, když se Temelín připravoval, jsem pracoval v Akademii věd, kde se dělala například i fyzika reaktoru a zbytková životnost jaderných zařízení. Dostavba tak má obrovské dopady na inovace, rozběhnutí nových oborů a zkvalitnění výuky na univerzitách. Stejně tak propojení akademického světa směrem k praxi, což my zde potřebujeme. Vznikl by nový link mezi vědou a průmyslem. Vezměte si navíc, kolik firem se dokáže přinutit, kolik dají na výzkum a vývoj, aby si zajistily na dostavbě účast. V oblasti strojírenství, elektrotechniky, kybernetiky, matematicko-fyzikálních věd a dalších. Nastartuje to kompetenci celé země.

ČKD Group

5 MILIARD KORUN
je výše zakázek, které se v letošním roce podařilo uzavřít ČKD Group. Za šest měsíců tak naplnila čísla na celý rok. Zakázky připravené k fakturaci by letos mohly činit až 8,3 miliardy korun.

56 PROCENT
je plánovaný nárůst tržeb ČKD Group v letech 2012 až 2014. Zatímco loni byly tržby 4,6 miliardy korun, příští rok by měly být až 7,2 miliardy.

Až 12,5 MILIARDY KORUN
je hodnota připravovaných zakázek ČKD Group na spalovny v Rusku a v Mexiku. Samotný mexický projekt za šest až osm a půl miliardy je ale jen rozpracovaný a potřebuje další rok přípravy.


Jan Musil (54)

Vystudoval jadernou energetiku a poté deset let působil jako výzkumník na Akademii věd v oboru plazmové technologie a nové materiály. Poté působil v výzkumu ve plzeňské Škodovce, v letech 2000 až 2006 byl generálním ředitelem firmy Škoda Power. Šéfem představenstva a generálním ředitelem ČKD Group je od roku 2007. Jan Musil je držitelem několika patentů, externě přednáší na Vysoké škole ekonomické v Praze.

AUTOR: Petr Lukáč
AUTOR-WEB: www.ihned.cz

Zdroj:HN
Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů