zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Recyklační služby jsou zdarma

25.06.2013
Zpětný odběr
Recyklační služby jsou zdarma

Plýtvání penězi, nehospodárnost a nahrávání nekalým praktikám v likvidaci a recyklaci elektroodpadu. S tímto postojem k odstranění nebezpečného odpadu se často setkává nezisková organizace EKOLAMP, která bezplatně zajišťuje zpětný odběr a likvidaci vysloužilých osvětlovacích zařízení.

Z analýzy společnosti vyplývá, že řada soukromých firem zbytečně platí za služby zpětného odběru a likvidace světelných zdrojů a průmyslových svítidel. "Ve státní správě za tyto služby dokonce platí 80 % oslovených státních úřadů," rekapituluje interní průzkum Radoslav Chmela, zástupce společnosti EKOLAMP.

Někteří manažeři facilit v soukromé a státní sféře totiž předávají vysloužilá osvětlovací zařízení k recyklaci v takzvaném režimu odpadů: "To znamená, že dobrovolně znovu platí nemalé částky komerčním odpadovým firmám za likvidační služby, které si již předplatili při nákupu elektrozařízení," vysvětluje Radoslav Chmela.

Odpadové firmy často nahlížejí na zpětný odběr jako na konkurenční službu. Přinutí původce odpadu předat vysloužilé světelné zdroje a průmyslová svítidla k likvidaci v režimu odpadů. Záměrně neinformují, že za uvedenou službu není nutné platit.

Předáním vysloužilých osvětlovacích zařízení k likvidaci mimo režim zpětného odběru narůstá riziko pokoutního rozebírání a rozprodeje druhotných surovin.

Neodborné zpracování je také nebezpečné kvůli toxické rtuti, která je v malém množství obsažena v zářivkách a pak se nekontrolovaně hromadí na skládkách. V okamžiku transformace do organické formy je rtuť životu nebezpečná.

Pro EKOLAMP je naopak ekologická likvidace prioritou. Prostřednictvím recyklačních partnerů je rtuť bezpečně zachycena a odstraněna. Navíc tato společnost dosahuje nadstandardní míry materiálového využití: u průmyslových svítidel 83 % a u světelných zdrojů 95 %. "To je o 10 procentních bodů více, než požaduje zákon," dodává Chmela.

Řada manažerů se nechová jako řádní hospodáři

Dobrovolné platby za odevzdání elektrozařízení jsou stěží akceptovatelné. Kvůli nehospodárnosti zodpovědných osob firmy ročně přicházejí o miliony korun. "Lze to vysvětlit buďto neinformovaností, pohodlností nebo korupčním jednáním," uvádí Radoslav Chmela.

Častým důvodem je také neochota měnit zavedené postupy a uzavírat další smlouvu s kolektivním systémem kvůli úsporám v řádu tisíců korun ročně. "Některým manažerům je prostě jedno, že by mohli ušetřit. Ekologická likvidace nebezpečného odpadu je také nezajímá," konstatuje Chmela.

Průzkum realizovaný společností Market navíc potvrdil využívání interních předpisů pro nakládání s elektroodpadem: "Ten existuje v 74 % organizací," uvádí Chmela. Přesto z dotazování vyplynulo, že řada organizací likvidaci elektroodpadu neřeší systémově s ohledem na efektivitu procesu.

Nehospodárné chování může mít také právní dopady, a to zejména u rozpočtových organizací. Zodpovědné osoby musí k majetku organizace přistupovat s péčí řádného hospodáře. Podle advokátní kanceláře Ambruz & Dark/Deloitte Legal je třeba zkoumat, zda se nehospodárná likvidace odpadu slučuje s povinností zajistit hospodárné, efektivní a účelné využívání prostředků.

AUTOR: Petra Kovářová

Zdroj: HN

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
Český spolek pro péči o životní prostředí
26
11. 2019
26.11.2019 - Seminář, školení
Praha, Státní zdravotní ústav, budova č. 11, velká posluchárna
26
11. 2019
26.11.2019 - Přednáška, diskuse
Barokní sál Lidového domu, Praha 1
27
11. 2019
27.11.2019 - Seminář, školení
Dům techniky České Budějovice
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí