zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Tasemnice - popis, výskyt, obrana

13.07.2013
Zdraví
Tasemnice - popis, výskyt, obrana

Základy biologie tasemnic ve vztahu k infekci člověka

K přesnému popisu nemocí, které jsou způsobeny tasemnicemi, si musíme uvědomit několik faktů. Prvý fakt je ten, že pojem tasemnice skrývá obrovské množství organizmů, vytvářejících celou třídu. Druhý fakt je ten, že pro popis nemocí se musíme seznámit s biologií těchto organizmů, zejména s jejich stavbou aživotními cykly. Životní cykly tasemnic bývají velmi složité, ale pročtenáře velmi zajímavé.

Z velmi úzkého pohledu zaměřeného pouze na interakci tasemnice-člověk, můžeme říci, že některé druhy či lépe rody tasemnicškodí člověku spíše v dospělosti ( míněno v dospělosti tasemnice, nikoliv člověka) - jako nejlepší příklad poslouží tasemnice rodu Diphyllobothrium, jiné pak napadajíčlověka ve svém stadiu larválním: čeleď Taeniidae a její dva rody: rod Taenia a rod Echinoccocus.

V tomto textu se pokusím čtenáře seznámit jednak se základní biologií tasemnic, dále s druhy napadajícími člověka a nemocemi, které mohou tasemnice vyvolat.

Tasemnice je celá třída organismů. Tato třída se označuje odbornějako Cestoda, a patří mezi ploštěnce ( Plathelminthes). Cestoda obsahují přes 5000 druhů tasemnic, ale to je počet zatím známých druhů, a existuje předpoklad, že se toto číslo bude dále zvyšovat.

Stavba těla tasemnice

Typická tasemnice se skládá z hlavičky, které seříká skolex, a z článkovaného čili segmentovaného těla-strobily. Na skolexu jsou umístěny různépřichycovací orgány ( každý druh má morfologicky odlišné, ale několik základních typů přichycovacích orgánů lze na nich popsat). Přichycovací orgány jsou přizpůsobeny životní strategii konkrétní tasemnice, tedy tasemnice žijící ve střevě bude mít tyto orgány uzpůsobeny tak, aby se mohla co nejlépe zachytit a udržet na stěněstřeva apod.

Mezi základní typy přichycovacích orgánů patří přísavnérýhy ( botrie) či kruhové přísavky.Část tasemnic ( konkrétně rod Cyclophyllidea) má na skolexu jakýsi zasunovatelný chobotek (rostellum), který je navíc opatřen háčky pro optimální přichycení tasemnice.

Tělo tasemnice čili strobila je složena z jednotlivýchčlánků, které se nazývají proglotidy. Každý proglotid představuje samostatnou reprodukční jednotku, obsahuje jak samčí , tak samičí pohlavní žlázy, proto tasemnice může produkovat vajíčka, i když je v těle pouze jedna jediná. Tasemnice jsou tedyhermafrodité, jedinci disponující jak samčím, tak samičím pohlavním systémem, a mohou se rozmnožovat ( cestou produkce vajíček, ze kterých se líhne larva) samostatně, bez přítomnosti dalšího jedince. Články mohou být řazeny jednoduše za sebou ( akraspedotníčlánky) nebo jeden článek svým koncem přechází jako část článku následujícího ( kraspedotní články). Nutno dodat, že existují tasemnice, které jsou nečlánkované - monozoické. Článkované tasemnice pak označujeme jako polyzoické.

Z hlediska biologie i medicíny je důležitý povrch těla tasemnice. Tento povrch má zásadní důležitost v příjmuživin, neboť tasemnice nedisponují trávicím systémem jako např. lidé, protože tasemnice nemají střevo. Veškerý přísun živin se tak odehrává transportem přes tento povrch těla, který se označuje jako tegmentum ( neodermis). Neodermis má specifickou strukturu, která je tvořena povrchovým syncytiem ( soubuním - společenstvem buněk), kde jsou těla těchto buněk umístěna pod vrstvu podpovrchové svaloviny. Na povrchu neodermis jsou mikrotrichy ( mikroskopické chloupky obalené vrstvou cukernatých makromolekul - glykokalyxem).

Pod tímto povrchem se nachází podpovrchová svalovina, která je tvořena cirkulární a longitudiální svalovinou ( šikmá svalová vlákna chybí). Svalovina bývá velmi dobře vyvinuta v oblastech přichycovacích orgánů.

Nervová soustava tasemnice má své centrum v podoběpárových hlavových gangliích, ze kterých vybíhají nervová vlákna, která prostupují celou strobilou. Exkreční a osmoregulační systém je tvořen protonefridiemi.

Proces nákazy tasemnicemi

Člověk může být definitivním hostitelem některých druhů tasemnic, dále může být mezihostitelem druhůjiných, a ve vzácných případech také mezihostitelem a definitivním hostitelem tasemnice jednoho druhu. Z uvedeného vyplývá, že tasemnice mají obvykle dva hostitele ( jednoho mezihostitele, a jednoho definitivního hostitele: ovšem nutno brát jako stádia, protože mezihostitelem a častěji i definitivním hostitelem může být více druhů organismů u jednoho druhu tasemnice). U člověka také parazituje škulovec široký (Diphyllobothrium latum), který má vývoj tříhostitelský (viz dále).

Celý proces lze popsat na modelovém příkladu obecné tasemnice: tasemnicežije ve střevě člověka, a uvolňuje velké množstvívajíček, které odcházejí spolu se stolicí hostitele ven z organismu. Vajíčka mohou opouštět článek izolovaně tzv. uterinním pórem( proces se nazývá anapolýza) či po rozpadu celého článku( proces apolýzy). To, že se tasemnice rozmnožují pomocí produkce vajíček dává tasemnicím název oviparní organismy.

Z vajíčka se líhne první larva: u skupiny Gyrocotylidea a skupiny Amphilinidea se první larva označuje jakolykofora (syn.: dekakant, název je odvozen od skutečnosti, že lykofora má deset embryonálních háčků. U skupiny Eucestoda se první larva označuje jako onkosféra (neboli hexakant, analogicky podle přítomnosti šesti embryonálních háčků). Onkosféra, která je obklopena ciliárním obalem, který ji umožní pohyb ve vodě, se označuje jako koracidium.

První larva napadne svého mezihostitele , ve kterém z ní vznikálarva druhého či třetího stupně ( u tasemnic se dvěma mezihostiteli) zvaná metacestod. Metacestod je pak podle své morfologie dělen na typy: procerkoid, plerocerkoid, cysticerkoid a cysticerkus.. Metacestod pak různou cestou nakazí svého definitivního hostitele. A celý kruh se uzavírá, protože tasemnice uvnitř svého definitivního hostitele dospívá a začíná produkovat vajíčka.

Rizikové faktory tasemnicové infekce

konzumace nedostatečně tepelně upraveného masa či dokonce konzumace masa syrového, špatná úroveň hygienyzejména před jídlem, po toaletě apod.

Prevence nemoci tasemnicové infekce

Přenos neboli infekce člověka se děje především perorální cestou, zejména konzumací mezihostitelů, jejichž maso není dostatečně dobře tepelně upraveno, proto je základním preventivním opatřenímdostatečná tepelná úprava masa prasat, krav, ryb a krabů.

Další preventivní opatření je zejména v tom, aby rodiče dbali napřiměřenou úroveň hygieny svých dětí. Více čtěte na: http://nemoci.vitalion.cz/tasemnice/

ZDROJ:http://nemoci.vitalion.cz

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
INISOFT s.r.o.
13
11. 2019
13.11.2019 - Seminář, školení
Brno, ApS Brno s.r.o.
INISOFT s.r.o.
19
11. 2019
19.11.2019 - Seminář, školení
Praha, ČVUT
INISOFT s.r.o.
20
11. 2019
20.11.2019 - Seminář, školení
Brno, ApS Brno s.r.o.
INISOFT s.r.o.
5
12. 2019
5.12.2019 - Seminář, školení
Praha, ČVUT
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí