zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Kanada - největší producent čočky, hrachu, javorového sirupu, řepkového oleje a hořčičného semene

21.07.2013
Zemědělství
Kanada - největší producent čočky, hrachu, javorového sirupu, řepkového oleje a hořčičného semene


Zemědělství vytváří 1,7% HDP a podílí se 1,6% na celkové zaměstnanosti. V Kanadě je zhuba 205.700 farem, které pokrývají 67,6 mil. hektarů zemědělské půdy. Téměř 1/4 kanadských farem je v provincii Ontario. Průměrná velikost kanadské farmy dosahuje 778 akrů (tj. 315 hektarů). V zemědělství pracuje 327.000 lidí (2,2% pracovní síly). Zhruba 48% kanadských farmářů jsou starší 55 let, což je historický rekord. Podíl farmářů mladších 35 let klesl za posledních 5 let z 9,1% na 8,2%. Zhruba 9.600 farem vykázalo v roce 2011 roční příjem nad 1 mil. CAD.

Ve světovém měřítku je Kanada:

- největší producent a exportér čočky, hrachu, javorového sirupu, řepkového oleje a hořčičného semene
- největší producent krevet ze studených vod
- 3. největší exportér vepřového masa
- 6. největší exportér hovězího masa
- 6. největší producent pšenice
- 10. největší producent prasat

Zemědělská specializace Kanady je dána do značné míry přírodními podmínkami v jednotlivých provinciích. Západní provincie Brititsh Columbia se zaměřuje na pěstování ovoce (jablka, broskve, třešně, hroznové víno) a vinařství. Prérijní provincie (Alberta, Saskatchewan a Manitoba) jsou producenti obilí (pšenice, ječmen, oves), luštěnin a olejnin (řepka), hovězího dobytka a prasat. Centrální provincie (Ontario, Quebec) jsou producenti sojových bobů, brambor, obilí, kukuřice, ovoce (jablka, broskve, hroznové víno) a zeleniny, vína, javorového sirupu, mléka a mléčných výrobků, ovcí, prasat a drůbeže. Atlantické provincie jsou proslulé pěstováním ovoce (jablka - Nova Scotia), brambor (Prince Edward Island), chovem hovězího dobytka (New Brunswick) a rybolovem (Newfoundland & Labrador, New Brunswick). Kanada ročně produkuje 16 mil. ks hovězího dobytka, 30 mil. ks prasat a 125 mil. ks drůbeže.

Příjmy kanadských farmářů v posledních 20 letech stagnují a jejich zadluženost se zvyšuje. Poměr dluhů k příjmům je u kanadských farmářů 5x vyšší než u amerických. Zároveň narůstá dovoz levných potravin do Kanady, což situaci místních farmářů zhoršuje. Dotace kanadským farmářům od federální vlády a provinčních vlád se za posledních 20 let ztrojnásobily na více než 8 mld. CAD ročně a tvoří 16% celkových příjmů farmářů (v USA to je pouze 9%).

Méně než 5% farem (9.600) z celkového počtu 205.000 kanadských farem vytváří téměř polovinu příjmů ze zemědělské produkce. Téměř všechny jsou rodinné firmy. Během posledních 5 let došlo v Kanadě k poklesu počtu farem o 10% a růstu jejich velikosti o 7%. V provincii Saskatchewan poklesl počet farem dokonce o 17%, zatímco průměrná velikost tamní farmy se zvýšila o 15% na 648 hektarů. V uvedeném období došlo v Kanadě také k poklesu podílu hovězích farem z 27% na 18% na celkovém počtu farem. Farmy s ročním příjmem nad 1 mil. CAD představují nejrychleji rostoucí sektor kanadského zemědělství (růst o 36% za posledních 5 let).

Zvláštní kapitolou kanadského zemědělství je tzv. "supply-management system". Jedná se o systém státem kontrolované produkce určitých zemědělských komodit (mléko, vejce, kuřecí a krůtí maso). Cílem je dosáhnout rovnováhu mezi nabídkou a poptávkou na domácím trhu. Kanadští farmáři si musí od provinčních marketingových organizací (např. Provincial milk marketing boards, Provincial chicken marketing boards) zakoupit výrobní kvóty, aby mohli dodávat na domácí trh. Pro dovoz uvedených komodit jsou stanoveny velmi nízké množstevní kvóty s relativně nízkým dovozním clem. Po vyčerpání množstevních kvót je další dovoz zatížen vysokým dovozní clem (150-300%), které efektivně brání dalšímu dovozu.

Významné události v roce 2012

Canadian Wheat Board (CWB) přišla dne 1.8.2012 o monopol na prodej pšenice a ječmene v západní Kanadě. CWB se nyní nachází v pětileté transformační fázi, během níž kanadská vláda garantuje půjčky CWB a platby farmářům.

Na podzim 2012 došlo k rozšíření bakterie e-coli v jednom z největších závodů na zpracování hovězího dobytka XL Foods. Kanadská vláda se ocitla pod palbou silné kritiky kvůli opožděné reakci. Trvalo to téměř 2 měsíce než byl závod firmy XL Foods uveden opět do provozu.

V lednu 2012 došlo k obnovení vývozu kanadského hovězího masa do Jižní Koreje po urovnání sporu ve WTO. Vývoz byl zakázán v roce 2003 po vypuknutí nemoci BSE. Následně uvolnily dovoz hovězího masa z Kanady také Peru a Kazachstán. Na základě bilaterálních dohod Kanada také obnovila export živého hovězího dobytka do následujících zemí: Peru, Ázerbajdžán, Ukrajina, Libye, Rusko a Omán.

Prioritou kanadské vlády v roce 2012 bylo jednání s provinciemi o nové pětiletém rámci pro podporu zemědělství ("Growing Forward 2"). Současný rámec podpory vypršel k 31.3.2013. V září 2012 se dohodli federální, provinční a teritoriální ministři zemědělství na novém rámci podpory pro zemědělství ve výši 3 mld. CAD během 5 let. Poměr financování podpory zemědělství byl stanoven na 60% federální vláda a 40% provinční-teritoriální vlády. Na federální úrovni se v příštích 4 letech očekává snížení výdajů Ministerstva zemědělství a agropotravinářství (Agriculture and Agri-Food Canada) o téměř 20% a kanadská Agentura pro potravinářskou inspekci (Canadian Food Inspection Agency) sníží výdaje o 6,5%.

Další informace lze získat k zemědělství:
- Agriculture and Agri-Food Canada
- Growing Forward


Rybolov

Kanadská vláda hodlá v příštích 4 letech snížit výdaje Ministerstva rybolovu a oceánů (Department of Fisheries and Oceans) o 25%. Jako součást tohoto procesu vydala na počátku roku 2012 dokument k veřejné diskuzi o budoucnosti kanadského komerčního rybolovu. Dokument obsahuje zefektivnění a zjednodušení rybolovní politiky, provozu a managementu.

V březnu 2012 oznámila kanadská vláda celkovou rybolovní kvótu pro tuleně (harp seals) ve výši 400.000 ks stejně jako v roce 2011. Pouze 65.000 ks tuleňů bylo uloveno, což je téměř dvojnásobek proti roku 2011. Na podporu lovu tuleňů v roce 2012 poskytla vláda provincie Newfoundland & Labrador půjčku ve výši 3,5 mil. CAD pro lokální zpracovatelskou firmu k nákupu tulenních kožešin a tuku.

V září 2012 pokračovalo řízení Kanady a Norska před panelem WTO proti zákazu EU na dovoz tulenních výrobků. Finální rozhodnutí by mělo padnout do prosince 2013. Kanada a Norsko se obrátily na WTO v roce 2010 poté co EU zakázala dovoz tulenních výrobků v roce 2009. Důvodem postupu EU jsou údajné kruté lovecké metody. Kanada a Norsko naproti tomu argumentují, že lov je humánní a regulovaný.

ZDROJ: Businessinfo.cz

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
19
11. 2019
19.11.2019 - Konference
Praha
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí