Vodohospodářský sektor (WHS) v Libyi je plně ve státním vlastnictví a je centrálně řízen a koordinován Ministerstvem vodních zdrojů. Státní subjekty (agentury) odpovídající za jednotlivé druhy činností v sektoru VHS jsou:

• General Water Authority (GWA) - vytváří státní plány řízení vodních zdrojů a dohlíží na jejich naplňování
• National Center for Standards (NCS) - stanovuje standardy pro dodávky a čištění vody
• Environmental General Authority (EGA) - monitoruje kvalitu vody
• National Committee for Utilities (NCU) - realizuje státní plány řízení dodávek a čištění vody prostřednictvím General Company for Water and Wastewater (GCWW, tj. Vodovody a kanalizace) a General Company for Desalination (GCD; staví a provozuje odsolovací stanice pro potřeby obcí)
• Housing and Infrastructure Board (HIB)[1] - staví systémy a zařízení pro dodávky pitné vody a čištění odpadních vod pro novostavby
• Organization for Development of Administrative Centers (ODAC) - staví vybavení pro nové projekty bytové a nebytové výstavby
• Authority for Execution and Management of the Great Man Made River Project (GMMRA) - staví a provozuje projekt tzv. Velké umělé řeky:

Státní subjekty GCWW, GCD, HIB, ODAC a GMMR z výše uvedeného seznamu jsou hlavními partnery pro uzavírání smluv se zahraničními dodavateli na generální dodávky investičních celků, technologií, prací a služeb.

Podstata projektu Velké umělé řeky (GMMR), zahájeného počátkem 80. let, spočívá v těžbě, potrubní přepravě a distribuci fosilní pitné vody z jižních částí země (těží se na Sahaře z průměrné hloubky 500 m). Od poloviny 90. let začal být vodou ze systému GMMR zásobován Tripolis, v současnosti ji odebírají všechna města v pobřežním pásmu mezi Tripolisem a Benghází, v nichž žije převážná část obyvatelstva Libye. Voda je využívána i k technickým účelům a k zavlažování. Projekt v celkové hodnotě ca. 25 mld. USD byl a je plně financován ze státních zdrojů, tj. z příjmů z ropy a plynu. Nehledě na jeho finanční náročnost je získávání pitné vody tímto způsobem levnější než odsolování mořské vody.

Významnými partnery pro zahraniční dodavatele technologií pro VHS jsou ropné společnosti, jejichž činnost je kontrolovaná státním holdingem National Oil Company (www.noc.ly). Na eliminaci negativních vlivů těžby ropy na ekologii (zejm. znečištění podzemních vod) vynakládají ropné společnosti ve spolupráci se zahraničními partnery (na koncesní bázi, nebo v rámci tzv. EPSA, tj. Exploration and Production Sparing Agreement) stále více prostředků.

Hlavní příležitosti a rizika

Příležitosti:

• rostoucí poptávka odpovídající dalšímu růstu populace a nastartování státem řízených projektů obnovy i spontánně rostoucího soukromého sektoru v porevolučním období
• silné finanční zajištění budoucích projektů díky stabilním příjmům z ropy a plynu

Rizika:

• změna vládních priorit v některých lokalitách země, související s revizí sociálně štědrých, ale neefektivních strategií předchozího režimu,
• nepříznivé vlivy klimatických podmínek (časté písečné bouře, vysoké teploty atp.)

Hlavní potenciální zahraniční partneři a konkurenti

Převážná většina státem řízených projektů byla v průběhu posledních 25 let realizována se zahraničními firmami jakožto generálními dodavateli staveb a technologických celků. Jednalo se o významné partnery zejména z Indie a Turecka, ale i o řadu západoevropských firem (z DE, AT, IT, FR, UK, ES aj.), které si díky dosavadním dodavatelským referencím s největší pravděpodobností udrží své klíčové postavení generálních dodavatelů dříve započatých a budoucích projektů i v dalším krátko- a střednědobém výhledu. V této souvislosti se mohou naskytnout i příležitosti pro české firmy jakoo subdodavatele dílčích technologií a služeb v budoucích projektech obnovy vodního hospodářství v Libyi.

Nejvýznamnějším systémovým integrátorem pro řadu zahraničních firem podílejících se na vodních projektech v Libyi je místní společnost ZULAL Water Technology J.C. (www.zwt.ly).