zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Včelám hrozí kvůli pesticidům vyhynutí

14.07.2013
Příroda
Zemědělství
Včelám hrozí kvůli pesticidům vyhynutí

Přínos včel jako opylovačů činí 153 miliard eur ročně. Brusel začal prosazovat zákaz pesticidů, které hubí užitečný hmyz...

Desítky tisíc mrtvých včel pokryly v těchto dnech oregonská města Wilsonville a Hillsboro. Obrovský úhyn včel má na svědomí pesticid, kterým byla nastříkána více než padesátka lip v obou městech. Podle úředníků pochybili pracovníci, kteří se o stromy starali - insekticid totiž na stromy aplikovali v době jejich rozkvětu, kdy se k nim slétají včely a další opylovači. Stát Oregon v reakci na tuto událost zakázal na 180 dnů několik druhů pesticidů.

Včely z volné přírody i specializovaných chovů mizí už několik let. Největší úbytek registrují USA, Evropská unie a některé čínské regiony. Po letošní zimě evropští včelaři opět hlásí úbytek včelstev asi o třetinu, stejně jako za posledních několik let. Ve Spojených státech je v některých oblastech až o padesát procent včel méně.

Odborníci varují, že pokud bude úbytek včel postupovat tímto tempem, v Severní Americe mohou v roce 2035 úplně vyhynout. Pesticidy prý mohou za úplné vymizení včel z jihozápadní Číny, kde místní zemědělci nemají jinou možnost než najímat na opylování svých jabloní a broskvoní dělníky.

Vyhynutí včel a jiných opylovačů by způsobilo ekologickou katastrofu. Bez hmyzu by umírali ptáci, kteří se jím živí, a masové vymírání ptáků by mohlo ohrozit další druhy, včetně člověka.

Pokračující úbytek včel tak ohrožuje nejenom biodiverzitu, ale také zemědělství a potravinářský průmysl. Jen čtvrtina všech plodin, jako je třeba obilí, totiž nepotřebuje pomoc opylovačů - kterou navíc příroda poskytuje zdarma. Ročně proto opylovači přináší do světové ekonomiky asi 153 miliard eur.

Přichází zákazy

Na tento neutěšený stav nyní reaguje i Evropská komise. Navzdory rozdílům mezi členskými státy EU prodiskutuje tento měsíc s národními vládami možný úplný zákaz používání pesticidů.

EU chce zakázat využívání insekticidů na bázi neonikotinoidů na veškeré plodiny kromě zimních obilnin a rostlin, které nepřitahují včely nebo další opylovače, tedy například cukrovou řepu. Návrh reaguje na vědeckou studii European Food Safety Authority, která označila vymírání včelstev za "vysoké akutní riziko".

Podle mnohých zemědělců a specialistů na plodiny nejsou k dispozici dostatečná data. Pro zákaz hlasovalo 15 států EU, tedy méně než kvalifikovaná většina. Velká Británie návrh nepodpořila a označila výzkum za neprůkazný. Byla tak jednou z osmi zemí (včetně České republiky) hlasujících proti, čtyři se volby zdržely.

Divoké druhy jako včela medonosná podle výzkumníků opylují třetinu světových plodin. Vedle chemikálií odborníci poukazují na parazitického roztoče varroa, který útočí na včely a je další možnou příčinou úbytku včelích úlů.

Restrikce neonikotinoidů, které vyrábí firmy jako BASF, Bayer či Syngenta, již platí ve Francii, Německu, Itálii a Slovinsku.

Již na konci května vydala Evropská komise nařízení, které od letošního prosince na dva roky zakazuje používání tří druhů insekticidů na bázi neonikotinoidu. Zemědělci nebudou moci používat tyto látky na postřik kukuřice, řepky olejné, bavlny a slunečnice. Dále zakazuje prodej těchto přípravků amatérským zemědělcům.

"Toto opatření je určitě pozitivní, i když všechno záleží na penězích. Největší problém s těmito pesticidy byl na slunečnicích, zimní úmrtnost včel je ale způsobena i viry, parazity a dalšími vlivy," okomentoval evropské nařízení včelař Tomáš Jaša.

Zmíněné insekticidy se používají asi ve 120 zemích světa. Ještě před rozhodnutím EK jejich používání zakázala Francie, Německo, Itálie a Slovinsko.

"V případě porušení nařízení hrozí fyzické osobě pokuta až 40 tisíc korun. Vedle ní lze uložit ještě dvouletý zákaz činnosti," vysvětlil mluvčí Státní rostlinolékařské správy Zbyněk Škodáček a dodal, že u právnických osob nebo podnikatelů se pokuta může vyšplhat až na jeden milion korun.

Zákaz se nevztahuje na postřik obilí, ozimů a plodin, které se sklízejí před vykvetením, a tedy nepředstavují pro včely riziko. Podle některých odborníků a firem je proto dané memorandum nedostatečné.

Společnost Bayer uvádí, že jen 20 procent chemikálie je absorbováno rostlinou, 80 procent se tedy dostává do životního prostředí a může ovlivňovat i populace živočichů, kteří plodinám neškodí. Například jepičí larvy ve vodě zabíjí neonikotinoid už v koncentraci 1:1 miliardě, koroptvi stačí ke smrtelné dávce sezobnout pár postříkaných zrníček.

Syndrom zhroucení včelstev

"Podle mého názoru je dobře, že se zakazuje používání přípravků ničících přírodu, jako bylo třeba DDT. Pokud se na trhu objeví náhrada za zakázané přípravky, která nebude drasticky dražší, tak by cena plodin neměla dramaticky vzrůst," okomentoval rozhodnutí EK Zdeněk Zámečník, předseda zemědělského družstva Kunžák.

Výzkumníci tvrdí, že používání insekticidů na bázi neonikotinoidů zhoršuje včelám schopnost orientace, učení a zapamatování, které jsou pro přežití úlu nejdůležitější. Zároveň negativně ovlivňuje i včelí královny. Podle některých badatelů mohou být právě pesticidy nejvíce zodpovědné za dosud nevysvětlený syndrom zhroucení včelstev, při kterém se v úlu nenacházejí téměř žádné dospělé včely, jen zdravé larvy. V okolí úlu ale nejsou známky po hromadném úhynu včel, který by daný stav vysvětloval. Syndrom byl poprvé popsán v Severní Americe, dále v Belgii, Francii, Nizozemsku a dalších.

V důsledku dramatického úbytku včel už muselo jen ve Francii mezi lety 1995 a 2005 ukončit činnost 15 tisíc včelařů. V Kalifornii už vymírání opylovačů poškozuje zemědělství i ekonomiku - není například dostatek včel k opylování obřích mandlových plantáží.

USA zatím k razantnějšímu omezení pesticidů nepřistoupily.


S přispěním Pavla Michla
Lucie Sitarová

Dovoz do EU a USA

400 MILIONŮ USD

činila hodnota importu medu do EU v roce 2011.

450 MILIONŮ USD

dosáhl dovoz medu do USA v témže roce.

Čínská kouzla

1530 TUN MEDU

importovala Čína do USA v roce 2011, v roce 2001 to bylo 17 713 tun. Největším dodavatelem medu do USA je Argentina (26 %), potom Vietnam (21 %) a Indie (20 %) - import z posledních dvou zemí se od roku 2001 dramaticky zvýšil, zatímco z Číny se snížil. Indie a Vietnam jsou největšími transshipingovými centry pro čínský med putující do Ameriky, takže většina tohoto medu je z Číny. Co se týká Evropy, tak v roce 2006 byla největším importérem Argentina (49 %), ale v roce 2011 to byla Čína (39 %).

Zdroj: HN

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí