zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Energetická koncepce se zbarví dozelena

16.07.2013
Energie
EIA
Energetická koncepce se zbarví dozelena

Strategický dokument se zadrhl při posuzování dopadu na životní prostředí...

Touha určit budoucí energetickou strategii Česka s sebou nese zvláštní prokletí. Vláda Petra Nečase totiž podobně jako předchozí kabinety vedené Mirkem Topolánkem a Janem Fischerem skončila dříve, než dotáhla schvalování tohoto dokumentu do konce. Materiál s názvem Aktualizace státní energetické koncepce České republiky (ASEK) dokončilo ministerstvo průmyslu a obchodu loni v červenci, Nečasův kabinet ho vzal na vědomí v listopadu. Jenže podle pravidel Evropské unie musí tento návrh před definitivním schválením projít ještě procesem posouzení dopadu na životní prostředí, známým též pod zkratkou SEA.

Posuzování probíhá na ministerstvu životního prostředí, které dalo za pravdu kritikům návrhu. "Je třeba posoudit soulad navržených cílů a priorit ASEK s jinými koncepcemi a v případě nesouladu navrhnout jejich změny nebo způsob přepracování ASEK," uvedla v závěrech zjišťovacího řízení vrchní ředitelka sekce technické ochrany životního prostředí Jaroslava Honová.

Následuje dlouhý seznam 20 koncepcí, se kterými je třeba energetickou strategii státu sladit. Konkrétně se jedná například o státní politiku životního prostředí, strategii udržitelného rozvoje, surovinovou politiku a také o záměry Evropské unie v oblasti energetiky a emisí.

Razantní změny v navrženém materiálu si vyžádá také další požadavek ministerstva životního prostředí. To chce na základě připomínek od účastníků zjišťovacího řízení doplnit a vyhodnotit další reálné varianty očekávaného vývoje energetiky. Scénáře má resort průmyslu následně posoudit s ohledem na dosažené energetické úspory a snížení emisí skleníkových plynů.

Připomínky dorazily od 52 účastníků zjišťovacího řízení. Jedná se hlavně o státní a krajské úřady a ekologická sdružení. Schvalování energetické strategie bude mít i mezinárodní rozměr, protože do její podoby chce mluvit také Rakousko a Slovensko.

Ekologičtí aktivisté jsou ze zásahu úředníků ministerstva životního prostředí nadšeni. "Vzrostla šance, že budou porovnány dopady rozvoje současného uhelného a jaderného modelu s koncepcí postavenou na růstu obnovitelných zdrojů. Na prezentaci výsledků si koupím lístek do první řady," poznamenal Karel Polanecký z Hnutí Duha.

Loňský návrh státní energetické koncepce, který vycházel z doporučení expertního týmu vedeného Václavem Pačesem a Danou Drábovou a který zpracoval tým vedený náměstkem pro energetiku Pavlem Šolcem, se tak s připomínkami vrací zpět na ministerstvo průmyslu a obchodu.

Hlavní spoluautor si nemyslí, že bude nutné návrh ASEK od základů přepracovat. "Ve sladění s dalšími koncepcemi nevidím problém, protože s řadou z nich již jsou dávno sladěny. V rámci doplnění popíšeme vazby a prověříme je i na další zmíněné dokumenty," říká náměstek ministra průmyslu Pavel Šolc. Problém prý nenastane ani s doplněním různých variant budoucího vývoje. "Předpokládáme, že reflektování připomínek je otázkou dvou až tří měsíců," dodává náměstek Šolc. Výsledný materiál by tak mohl dorazit do Strakovy akademie k definitivnímu schválení v závěru podzimu.

Otázka zní: Co nám Brusel povolí

Změny mají odstranit jeden z hlavních nedostatků původního dokumentu. Ten totiž nenabízel na výběr z více možností. Celá koncepce stojí a padá s předpokladem, že bude do roku 2025 realizována dostavba třetího a čtvrtého bloku jaderné elektrárny Temelín. S ohledem na nevalný výhled evropské ekonomiky se klidně může stát, že nové jaderné bloky nebudeme v příštím desetiletí potřebovat. Varující je také vývoj ceny elektřiny na burzách, kde základní pásmo pro příští rok vyjde na pouhých 37 eur za megawatthodinu. Investice do nových jaderných bloků se přitom podle optimistů vyplatí až od ceny 65 eur za megawatthodinu, podle pesimistů to může být až hranice 100 eur. Rozdíl by museli doplácet podniky a lidé v ceně elektřiny či formou vyšších daní. Po současných zkušenostech s nákladným dotováním solárních elektráren jistě nebudou takovým řešením nadšeni.

Překážkou může být nejen tržní cena elektřiny, ale také postupná centralizace rozhodovacích pravomocí o budoucí podobě energetiky do Bruselu. Příkladem může být nedávný návrh Evropské komise na zavedení pravidelných kontrol všech jaderných elektráren, a sice každých šest let.

Právě tento návrh doslova zvedl ze židle šéfku českého jaderného dohledu Danu Drábovou. "Máme k tomu tolik připomínek, že by zaplnily celé jedno vydání Ekonomu. Evropská komise by si přisoudila roli superdozoru, ale na rozdíl od národních regulátorů nebude mít podmínku nezávislosti," říká předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost.

S nezávislostí u mnoha bruselských úředníků nelze příliš počítat. Například eurokomisař pro energetiku Günther Oettinger se koncem dubna proslavil tím, že na jedné z konferencí označil plán britské vlády poskytnout zvýhodněné finanční podmínky pro plánované jaderné bloky jako "sovětský".

Třetí slabinou ASEK je přístup elektrárenských firem, které koncepci neberou zrovna vážně. Příkladem může být březnové rozhodnutí společnosti ČEZ, která prodala uhelnou elektrárnu Chvaletice firmě Litvínovská uhelná, za níž stojí uhlobaroni Pavel Tykač, Jan Dienstl a Tomáš Fohler.

Noví vlastníci chtějí elektrárnu provozovat až do roku 2029, původně přitom měla ukončit provoz o 10 let dříve. Podobné změny jsou v rozporu s koncepcí z dílny ministerstva průmyslu a obchodu, která počítá s omezováním provozu starých a neefektivních uhelných bloků (popis přesně sedí na Chvaletice) a uchováním zbývajících zásob hnědého uhlí hlavně pro teplárny. Šéfové ČEZ nyní hovoří o odstavení jen v případě části prunéřovských a mělnických bloků. "Nebudeme zpravidla odstavovat celé elektrárny, ale například ze čtyř uhelných bloků zachováme jen dva," uvedl v červnu ředitel strategie ČEZ Pavel Cyrani.

Konec snu o růstu do nebe

Za čtvrté je třeba připomenout přehnaná očekávání u budoucího vývoje spotřeby elektřiny v Česku. Tato očekávání následně vedou ke "stresu" z nedostatku energie a tlaku na rychlejší stavbu velkých systémových elektráren, jako jsou nové temelínské bloky. Text ASEK vychází z již neaktuálních prognóz budoucí spotřeby elektřiny. "Naše současné scénáře jsou nižší, než předpokládá ASEK. Osobně očekávám, že růst spotřeby bude jen mírný a pokryje ho hlavně samovýroba přímo u spotřebitelů," uvedl ředitel státního organizátora energetického trhu OTE Jiří Šťastný.

Prognózy se od příchodu krize na podzim roku 2008 několikrát změnily. "Funguje to zhruba tak, že na OTE střední scénář vývoje spotřeby elektřiny přejmenují na optimistický a pesimistický scénář na střední. Původní optimistický scénář odstraní a přidají nový pesimistický scénář," říká s nadsázkou energetický konzultant Jiří Gavor.

Pátý otazník se týká energetického využití odpadů. "Ambicí Česka je dosáhnout 80procentního energetického využití komunálního odpadu po jeho vytřídění," uvádí se v textu ASEK. Jenže plány končícího ministra životního prostředí Tomáše Chalupy počítají do budoucna se spálením méně než poloviny odpadů. Druhá polovina se má recyklovat. Právě takový poměr využití odpadů dnes vykazují v Německu, Rakousku nebo v severských státech. Tedy v zemích, které zbytku Evropy slouží za vzor.

Ze tří plánovaných projektů na stavbu spaloven odpadů v Česku pokračuje jen jeden - investice Plzeňské teplárenské v západočeském Chotíkově. Zbylé dva projekty v Mostě a Karviné skončily "u ledu" vinou nejistého přístupu k dotacím z evropských fondů a stále odkládané aktualizace odpadové politiky země.

Ministerské představy však může zhatit ještě zákulisní lobbování ze strany majitelů skládek, kteří se nechtějí vzdát svého ziskového byznysu. Transakce oznámená před měsícem, kdy skupina EP Industries vedená Danielem Křetínským koupila od rakouského vlastníka trojku na odpadovém trhu AVE CZ, tyto tendence jen posílí. Právě Křetínský má pověst muže, který dokáže v Česku prolobbovat téměř cokoli.

Současný návrh státní energetické koncepce nemá ani zdaleka vyhráno. Jeho hrobníkem se může stát turbulentní vývoj na české politické scéně. Od roku 2007 totiž platí jednoduchá rovnice - každý nově nastupující ministr průmyslu a obchodu smetl ze stolu starý návrh a nechal vypracovat novou koncepci.

Vše tedy bude záviset i na postoji nově nastupujícího ministra průmyslu a obchodu. Tedy zda nechá doběhnout schvalování stávajícího návrhu, nebo se pokusí po sobě v úřadě zanechat "pomník" v podobě vlastního znění aktualizované státní energetické koncepce.

AUTOR: David Tramba

Spotřeba elektřiny: Optimismus se vytrácí

Výhled české ekonomiky se zhoršuje, což mimo jiné znamená, že nebudeme potřebovat tolik elektrické energie. Nižší spotřeba následně vyvolává menší potřebu stavět nové elektrárny.

Pět slabin státní energetické koncepce

1. Není na výběr z více scénářů, dostavba jaderné elektrárny Temelín nemá alternativu.

2. Rozhodování o budoucnosti energetiky se přesouvá do Bruselu, euroúředníci mají odlišný pohled na věc než čeští politici.

3. Stát počítá s odstavováním starých uhelných bloků, ČEZ je místo toho prodává konkurentům.

4. Příliš vysoká očekávání budoucí spotřeby elektřiny vyvolávající obavy z nedostatečné kapacity elektráren.

5. Ministerstva se nedokážou shodnout, kolik odpadu bude končit ve spalovnách a kolik se bude recyklovat.

K návrhu Evropské komise na zavedení pravidelných kontrol všech jaderných elektráren máme tolik připomínek, že by zaplnily celé jedno vydání Ekonomu.
Dana Drábová
předsedkyně SÚJB

37 eur/MWh
Jen na tolik vyjde základní pásmo ceny elektřiny na burzách pro příští rok.

Zdroj: EKONOM

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí