Čtvrtek, 28. března 2024

Plyn sehraje významnou roli v dopravě

Zemní plyn zažívá "zlatý věk" a v příštích pěti letech bude dále zvyšovat svůj podíl ve výrobě elektrické energie...

Plyn sehraje významnou roli v dopravě

Díky jeho přebytku ve Spojených státech a předpokládanému rozvoji těžby z břidlicových polí i na dalších místech světa se ale také stane významným zdrojem energie v dopravě. Přispěje tak ke zpomalení poptávky po ropě více než biopaliva a elektrické automobily dohromady. Uvádí to ve svém střednědobém výhledu Mezinárodní agentura pro energii (IEA).

Tento vývoj nastartoval především prudký rozvoj těžby plynu z břidlicových hornin ve Spojených státech, kterým zajistil za pouhých několik let pozici předního světového producenta této suroviny. USA se také po 12 letech vrátily do čela žebříčku zemí považovaných firemním sektorem za nejlepší místa pro přímé zahraniční investice. Země sesadila z první pozice Čínu díky zvýšené konkurenceschopnosti zaměstnanců, slabému kurzu dolaru, silnému oživení realitního trhu, ale také prudkému rozvoji těžby břidlicového plynu a ropy, uvedla globální konzultační společnost A.T. Kearney. Americký příklad začínají napodobovat i další velké země světa v čele s Čínou. V Evropě, která má rovněž značný geologický potenciál pro využívání břidlic, je ale situace kvůli velké hustotě obyvatelstva a silné zelené lobby složitá.

ENERGETIKA I DOPRAVA

Využívání zemního plynu ve výrobě elektřiny bude do roku 2018 růst průměrným ročním tempem 2,4 %. IEA tím mírně snížila svůj loňský odhad 2,7 %, protože čeká nadále slabou poptávku v Evropě a obtíže při zvyšování těžby plynu na Blízkém východě a v Africe.

"Ačkoli jsme své odhady snížili, zlatý věk plynu pokračuje," sdělila výkonná ředitelka IEA Maria van der Hoevenová při prezentaci zprávy v Petrohradě. "Plyn je již významným zdrojem ve výrobě elektřiny, v příštích pěti letech se z něj ale stane i významný zdroj pro dopravu. A to jak díky vysoké nabídce, tak kvůli obavám ze závislosti na ropě a ze znečištění ovzduší," uvedla. Plyn má podle van der Hoevenové značný potenciál zejména jako čistá pohonná hmota pro nákladní dopravu, kde není elektrifikace možná.

IEA předpokládá, že světová poptávka po plynu vzroste v roce 2018 na téměř 4 bil. m3 z loňských 3,43 bil. m3. Upozorňuje ale na možné překážky dalšího šíření, které spočívají zejména v riziku růstu jeho ceny. Za hlavní zdroj obav van der Hoevenová označila "přetrvávající napětí na trzích zkapalněného plynu", zemím proto doporučila přijmout opatření na podporu investic do LNG. Zpráva IEA konstatovala, že zatím se těžba z břidlic a dalších "nekonvenčních" zdrojů omezuje na Severní Ameriku. V blízké budoucnosti se ale předpokládá i v dalších částech světa.

USA SE ROZHODLY PRO VÝVOZ

Levný plyn transformoval celý americký energetický trh, posílil konkurenceschopnost amerického průmyslu a poskytl největší světové ekonomice nový základ pro dlouhodobý růst. USA mají nyní suroviny přebytek, levný americký plyn by tak mohl snížit ceny plynu v jiných oblastech planety včetně Evropy, kde je několikanásobně dražší než v Americe. Po dvouleté debatě se nyní Spojené státy rozhodly umožnit vývoz plynu do světa.

V roce 2011 americká vláda schválila vývoz z terminálu Sabine Pass firmy Cheniere Energy. Schválením exportu zkapalněného zemního plynu (LNG) z terminálu Freeport v Texasu nyní končí téměř dvouletá pauza, kdy ministerstvo energetiky zastavilo posuzování žádostí. Vláda se totiž ocitla pod tlakem průmyslových výrobců, kteří namítali, že vývoz plynu zvýší domácí ceny energie a vstupů a zadusí nadějně se rozvíjející reindustrializaci země.

"Je to pro Spojené státy historický okamžik," řekl pro agenturu Reuters analytik Phil Flynn z chicagské firmy Price Futures Group. Žádost o schválení exportních terminálů a povolení vývozu plynu podala už více než desítka společností.

Otázka vývozu ropy a plynu je ale v USA politicky citlivá. Bojuje proti němu zejména chemický průmysl v čele s koncernem Dow Chemical. Plyn je pro řadu chemických provozů základní vstupní surovinou a ty se obávají zvýšení ceny. Povolení pro terminál Freeport se týká zemí, které s USA nemají uzavřenou dohodu o volném obchodu, tedy například velkých odběratelů plynu, jako je Japonsko nebo Indie. Vláda schválila žádost o umožnění vývozu den poté, co Senát potvrdil do funkce nového ministra energetiky Ernesta Monize.

NEJVYŠŠÍ ODHADOVANÉ ZÁSOBY MÁ VELKÁ BRITÁNIE

V Evropě už chystá dovoz amerického plynu Británie, která tak bude mít jako první země kontinentu přímý prospěch z "břidlicové revoluce" v USA. Britští dovozci letos uzavřeli s americkými společnostmi už dvě dlouhodobé dohody o dovozu LNG. Tato země má také v západní Evropě nyní nejdále nakročeno k využití vlastních zásob zdroje. Vláda loni definitivně schválila těžbu plynu z břidlic za podmínky přísných kontrol.

Britský geologický úřad nyní značně zvýšil odhad zásob zemního plynu v břidlicových horninách na severu Anglie. Nový údaj - 37 bil. m3 - je dvojnásobek dosavadního předpokladu. Podle současných odhadů jde o nejvyšší rezervy břidlicového plynu na světě, mírně vyšší než v Číně. Horní hranice odhadu průzkumu činí dokonce necelých 65 bil. m3.

Geologové navíc připomínají, že pásma hlubokých břidlic, v nichž se nachází plyn, se prostírají po většině území Anglie od severu až na jižní pobřeží. Británie je největším evropským konzumentem plynu a loni jej spotřebovala 78 mld. m3. Pokud by se konzervativně počítalo s 10% výtěžností ložisek, stačila by severoanglická břidličná formace Bowland pokrýt spotřebu země na zhruba půlstoletí. Británii docházejí zásoby plynu v Severním moři a od nového zdroje si země slibuje obnovení nezávislosti na dovozu, stejně jako zlevnění drahé energie.

Americký Úřad pro energetické informace v červnu odhadl, že zásoby břidlicového plynu ve 41 zemích světa dosahují 207 bil. m3 a díky rozvoji průzkumných aktivit dál rostou. Zásoby plynu v břidlicích tak dosahují už třetiny až poloviny (podle různých zdrojů) světových zásob zemního plynu a stačily by na více než 60 let globální spotřeby. Největší zásoby má po nejnovějších číslech z Británie Čína (36 bil. kubíků), druhé jsou USA (asi o třetinu méně), následuje Argentina a Alžírsko.

POLSKÉ ZKLAMÁNÍ

Jako první v Evropě se pustilo do rozsáhlého komerčního průzkumu břidlic Polsko, které se chce zbavit závislosti na ruském plynu. Tamní využitelné zásoby jsou ale podle novějších odhadů nižší, než se čekalo, a naděje, které Varšava vkládala do nového zdroje, se tak zatím nenaplňují. O něco dál se mezitím dostala sousední Ukrajina, která podepsala s koncernem Royal Dutch Shell dosud největší evropskou dohodu o těžbě plynu z břidlic v hodnotě asi 10 mld. dolarů.

V Evropě zahájily přípravy k těžbě nového zdroje dále Rumunsko, Litva a Turecko a o břidlicovém plynu uvažuje už i Německo, které k jeho využití vytváří legislativní podmínky. Německé průmyslové firmy ale nyní kvůli prudkému růstu domácích nákladů na energii po zahájení přechodu na obnovitelné zdroje stále více zvažují přesun své produkce do Spojených států. "Pokud nebudeme schopni v rámci přechodu na obnovitelné zdroje zkrotit energetické náklady, utrpí tím konkurenceschopnost německého průmyslu," řekl listu Handelsblatt šéf Svaz německého průmyslu BDI Ulrich Grillo. Uvedl také, že zatímco Němci jsou pohrouženi do debat o správném energetickém mixu, USA se stávají pro německé firmy stále atraktivnější. Podle něho je to díky tamnímu poklesu nákladů na energii pod vlivem masivního využití nových zdrojů plynů a ropy z břidlicových hornin a podpoře, kterou tomuto trendu poskytuje americká vláda. "Znamená to, že německé společnosti budou investovat v USA mnohem více," řekl Grillo. K přesunu do zámoří se chystají například energeticky náročné provozy chemických společností BASF nebo Wacker, přičemž ten si již buduje výrobní závod ve státě Tennessee.

ČESKO SE DRŽÍ ZPÁTKY

Ekologickým organizacím se v řadě zemí Evropy podařilo proti metodě frakování vzbudit odpor značné části veřejnosti tvrzením o ohrožení podzemních vod a dalších problémech. S tím souhlasí i někteří odborníci. Několik zemí, například Francie nebo Česká republika, proto na tuto metodu uvalilo moratorium.

Česko zatím o těžbě břidlicového plynu neuvažuje, jak vyplývá z nedávného vyjádření premiéra Petra Nečase. Po summitu Evropské unie věnovanému energetice a daním zdůraznil, že předpokladem je přijetí vhodné legislativy, která upraví rámec pro možný průzkum či těžbu v ČR. Podle něho také není možné, aby se šlo v tomto směru proti místním samosprávám.

Nečas dále uvedl, že vláda nestaví energetickou politiku na představách o nově nalezených zdrojích, ale na efektivním využívání stávajících zdrojů, na rozvoji jaderných elektráren a na rozumném podílu obnovitelných zdrojů. Zdůraznil také, že břidlicový plyn stejně jako uhlí "neuteče" a bude možné je případně efektivněji těžit modernější a šetrnější technologií v budoucnu, třeba za 20 či 30 let.

PLYN V ČÍNĚ

Odhady stavu zásob břidlicových plynů se v poslední době rychle mění, Čína se ale drží na prvních příčkách; aktuálně je na druhé pozici. Letos tamní úřady rozdaly druhou sadu licencí na průzkum a těžbu tohoto zdroje. Podle zprávy BP bude Čína v rozvoji břidlicových ložisek výhledově nejúspěšnější po USA a Kanadě.

Peking chce napodobit "břidlicovou revoluci", která v Americe vedla k výraznému zvýšení jeho produkce a prudkému snížení cen. Nyní začala přední čínská energetická společnost PetroChina stavět plynovod pro přepravu plynu z břidlicových ložisek ve středozápadní provincii Sečuán k dálkovému plynovodnímu potrubí.

BŘIDLICOVÁ ROPA

Vedle plynu se z břidlicových hornin těží i ropa. Podle odhadu Úřadu pro energetické informace při americkém ministerstvu energetiky vzrostly její těžitelné globální rezervy díky rozšíření průzkumů za poslední dva roky na více než desetinásobek.

Zatímco v roce 2011 to bylo 32 mld. barelů, nyní dosahují zásoby ropy z břidlicových hornin ve 41 zemích světa 345 mld. barelů, uvedl EIA. Nový odhad představuje globální spotřebu ropy na zhruba deset let a na celkových využitelných zásobách ropy ve světě se podílí 10 %.

Největší zásoby ropy v břidlicích má podle odhadu úřadu Rusko, kde jsou koncentrované především na východní Sibiři a dosahují 75 mld. barelů. Následují USA se 48 mld., Čína a Argentina.

Zdroj:Logistika
Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů