O emise látky, která ohrožuje zdraví zejména dětí, se ministerstvo nezajímá

Má negativní vliv na porodní hmotnost, zvyšuje množství mutací v pupečníkové krvi, zvyšuje výskyt nemocí horních cest dýchacích u dětí a je karcinogenní. Tak zní stručná charakteristika benzo(a)pyrenu (1), látky, která vzniká při nedokonalém spalování fosilních paliv (uhlí, ropa) nebo při výrobě železa nebo koksu. Arnika před šesti týdny požádala (2), aby byl benzo(a)pyren zařazen mezi látky, jejichž emise musejí jednotlivé továrny ohlašovat do Integrovaného registru znečišťování (3). Přestože ministerstvo životního prostředí deklaruje ochranu ovzduší jako svou prioritu, jeho úředníci nebyli dosud schopni se vyjádřit k žádosti vyjádřit.

"Benzo(a)pyrenem je zasaženo přes šedesát procent populace Česka. Mnoho klinických studií renomovaných odborníků poukazuje na jasnou souvislost mezi počtem onemocnění horních cest dýchacích a výskytem benzo(a)pyrenu v ovzduší (4). Ministr životního prostředí se musí zasadit o to, aby firmy emise této nebezpečné látky přesně hlásily do registru znečišťování. Politikové sice emise rádi připisují domácím kotlům, přitom ale neexistuje přehled o produkci průmyslem. Znečištění ostravských Radvanic i další indicie ale ukazují, že právě továrny jsou velmi podstatným producentem této nebezpečné látky," říká vedoucí havířovské pobočky sdružení Arnika Jan Nezhyba.

Česko je benzo(a)pyrenem třetí nejzatíženější zemí Evropské unie, hůř jsou na tom jen v Bulharsku a Polsku. Data navíc ukazují, že zejména na Ostravsku je situace kritická, problémy jsou ale i na Ústecku, Plzeňsku i dalších regionech (5).

Samostatné hlášení o emisích této nebezpečné látky by mimo jiné umožnilo sledovat vývoj dlouhodobě a určit, kolik znečistění přináší průmysl, kolik doprava a nakolik škodí domácí kotle. Díky tomu by bylo možné i lépe zacílit pomoc postiženým oblastem. V současnosti totiž sledují české úřady jen to, kolik se benzo(a)pyrenu v ovzduší nachází, nikoli, odkud pochází.

Podle ekologického sdružení si problémy s kvalitou ovzduší na mnoha místech u nás zaslouží zvýšené úsilí a cílený přístup. Zařazení samostatného hlášení o emisích benzo(a)pyrenu by přitom pro podniky nebyl vážnou technickou nebo administrativní zátěží. Už dnes totiž musí informovat, kolik produkují takzvaných polyaromatických uhlovodíků, mezi které benzo(a)pyren patří. Dopis se žádostí o zařazení benzo(a)pyrenu mezi látky s povinným ohlašováním do IRZ poslala Arnika na dvě ministerstva:

- Ministerstvo životního prostředí, které je garantem registru, dosud neodpovědělo;

- Ministerstvo průmyslu a obchodu, jehož vyjádření je potřebné pro mezirezortní řízení a jehož úředníci již odpověděli, a odkázali na MŽP.

Nebezpečí však nehrozí jen lidem, kteří bydlí v bezprostřední blízkosti průmyslových závodů. Benzo(a)pyren se totiž v 80-100% váže na drobné prachové částice PM2,5, které zůstávají v ovzduší velmi dlouho (až několik týdnů) a jejich prostřednictvím se mohou dostat až stovky kilometrů daleko (6). Přitom v roce 2011 byl v Radvanicích limit překročen více než 10x, což byla v Česku bezkonkurenčně nejvyšší hodnota (7).

Přes pokračující pokles emisí od roku 2000 se kvalita ovzduší na území ČR nezlepšuje. V roce 2011 byly naměřeny vyšší koncentrace PM10, PM2,5 a benzo(a)pyrenu (BaP).