Přeprava versus doprava odpadů

Dotaz:

V zákonu o odpadech je rozlišována "přeprava" a "doprava" odpadů - jaký je mezi tím rozdíl (§ 16, odst.3 - shromažďování a přeprava nebezpečných odpadů nepodléhá souhlasu)?

Odpověď:

Pojmy "přeprava" a "doprava" odpadů nejsou zákonem č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů (dále jen "zákon o odpadech") definovány. Vychází se proto ze základních pojmů zvláštního předpisu, kterým je pro tento účel zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě ("Silniční zákon"), který v § 2 odst. 1 stanoví, že silniční doprava je souhrn činností, jimiž se zajišťuje přeprava osob (linková osobní doprava, kyvadlová doprava, příležitostná osobní doprava, taxislužba), zvířat a věcí (nákladní doprava) vozidly, jakož i přemísťování vozidel samých po dálnicích, silnicích, místních komunikacích a veřejně přístupných účelových komunikacích a volném terénu. Z této definice vyplývá, že pojem "silniční doprava" je nadřazeným pojmem pojmu "silniční přeprava". Pojmy se tedy navzájem nevylučují, ani zásadně neliší. Naopak, přepravu lze uskutečňovat pouze v rámci dopravy a doprava může být uskutečněna pouze s cílem přepravy osob, zvířat a věcí (včetně odpadu).

(Pro případnou potřebu: v odst. 2 a 3 v § 2 silničního zákona je definována silniční doprava pro vlastní potřeby a silniční doprava pro cizí potřeby. V odst.4 je definován pojem "dopravce").

Zákon o odpadech, v rámci dalších základních pojmů, definuje v § 4 odst. 1 písm. d) pojem "odpadové hospodářství" a v písm. e) pojem "nakládání s odpady".

Z hlediska stanovení povinností při nakládání s odpady je důležité, že oba pojmy - přeprava a doprava, jsou podle těchto definic nakládáním s odpady a tudíž i součástí odpadového hospodářství. Na povinnosti jednotlivých subjektů nakládajících s odpady v rámci odpadového hospodářství se vztahují povinnosti stanovené pro jednotlivé subjekty zákonem o odpadech, a to obecné i speciální pro jednotlivé fáze nakládání s odpady

K první části Vašeho dotazu (jaký je rozdíl mezi dopravou a přepravou odpadů) lze tedy odpovědět, že pro účely zákona o odpadech a jím stanovených povinností není mezi pojmy doprava a přeprava rozdíl žádný. Na obě činnosti se vztahují stejné povinnosti stanovené zákonem o odpadech.

Odpověd na druhý dotaz, konkrétně na ustanovení § 16 odst. 3 zákona o odpadech, vyplývá z obecných povinností při nakládání s odpady, především § 12 odst.2 a 3 , § 14 odst. 1 a 2 zákona o odpadech. Vzhledem k tomu, že doprava, či přeprava odpadů je, jak je výše uvedeno, nakládáním s odpady, musí být provozována osobou oprávněnou k nakládání s odpady, definovanou v § 4 písm. y), což dopravce odpadů může splnit podle zvláštních právních předpisů (živnostenský zákon, silniční zákon aj.). Nemůže však být osobou oprávněnou k převzetí odpadů do svého vlastnictví, pokud není podle požadavků § 12 odst. 3 zákona o odpadech také právnickou osobou nebo fyzickou osobou oprávněnou k podnikání, která je provozovatelem zařízení k využití nebo k odstranění nebo ke sběru nebo k výkupu určeného druhu odpadu, nebo osobou, která je provozovatelem zařízení podle § 14 odst. 2 nebo provozovatelem zařízení podle § 33b odst. 1 písm. b).

Pokud tedy dopravce odpadů není zároveň původcem přepravovaného odpadu, ani osobou oprávněnou k převzetí odpadu do svého vlastnictví, potom. po dobu přepravy odpadu do zařízení k nakládání s odpady a jeho převzetí k tomu oprávněnou osobou, ručí za odpad jeho původce. Dopravce ručí za dopravu (přepravu) - tj. za plnění povinností zvláštních právních předpisů pro silniční přepravu a dopravu. Nemusí proto mít ani zmíněný souhlas k nakládání s nebezpečným odpadem.

Povinnosti přímo pro přepravu odpadů jsou zákonem o odpadech stanoveny jeho § 24, a to především odkazy na zvláštní právní předpisy, jak přímo vyplývá z § 24 odst. 1 písm. a) a z povinností při přeshraniční přepravě odpadů (§ 53 a další zákona o odpadech) odkazem na přímo účinný předpis ES (Nařízení EP a Rady (ES) č. 1013/2006, ze dne 14. 6. 2006, o přepravě odpadů).

Další důležité ustanovení zákona o odpadech je v případě přepravy odpadů jeho § 40, stanovící způsob vedení evidence při přepravě nebezpečných odpadů. Tu vedou a odesílají příslušným orgánům státní správy všichni účastníci přepravy odpadu, včetně dopravce.

Autor: Mgr. Věra Dubanská CSc.