Kvůli snižování emisí CO2 z aut Německo vyvíjí neobvyklý tlak, tvrdí diplomaté

Diplomaté několika evropských zemí si stěžují na nátlak, který Německo vyvíjí v souvislosti s novými předpisy pro snižování emisí CO2 z automobilů. Podle zdrojů bruselské redakce EurActivu je neobvyklý tlak cítit i na nejvyšší politické úrovni.

V současné době se v Evropském parlamentu i mezi členskými státy projednávají dvě nařízení, která stanoví nástroje pro snižování emisí CO2 z nových osobních automobilů a dodávek do roku 2020 ( EurActiv 19.2.2013 ). Na konci června se členské země a europoslanci neformálně shodli na kompromisu, který bylo potřeba už jen formálně potvrdit ( EurActiv 26.6.2013 ).

V Radě se ale projednávání nové legislativy zaseklo. Jak už EurActiv zmiňoval v jednom ze svých minulých článků , během červnového summitu se lídři evropských zemí dohodli, že schvalování nařízení zatím odloží. Ke stejnému rozhodnutí došlo i na zasedání Výboru stálých zástupců (Coreper), který měl o nařízeních rozhodovat v polovině minulého týdne.

Podle diplomatů za tímto rozhodnutím stojí právě tlak Německa. Kancléřka Angela Merkelová podle zdrojů EurActivu před summitem osobně telefonovala například s irským premiérem Endou Kennym. Podle jejich informací hovořila v souvislosti s emisní legislativou o budoucnosti záchranných fondů pro irské banky postižené krizí.

Maďarským nebo nizozemským představitelům se pak prý dostalo varování, že by mohly být ohroženy investice německých automobilek v jejich zemích.

"Vždycky existují výměnné obchody a férové nebo neférové hry, ve kterých jde o podporu pro určitou legislativu," řekl EurActivu jeden z unijních diplomatů. "V tomto případě šlo ale často o výhrůžky, proti kterým nemůžete bojovat," tvrdí.

Neobvyklý postup

O nařízeních pro snižování emisí z aut se bude pravděpodobně rozhodovat až po německých spolkových volbách, které jsou naplánovány na září. Ostatní státy však prý nejsou z odkladů příliš nadšené. "Je to nepříjemný pocit," uvedl jeden z diplomatů. "Jsme ohromeni tím, jakým způsobem se situace vyvíjí.

Podle dalšího zdroje tento vývoj narušuje celý vyjednávací proces mezi Radou, Parlamentem a Komisí. Na to upozornil ostatně i německý europoslanec Matthias Groote (S&D), který předsedá výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (ENVI). Pokud se nepodaří kompromis potvrdit co nejdříve, bude to podle něj mít negativní dopad i na další trojstranná vyjednávání, která aktuálně probíhají.

Zdroj z blízkosti generální tajemnice Evropské komise Catherine Dayové pak vyjádřil obavu o integritu evropského rozhodovacího procesu. Je prý totiž neobvyklé, aby se dosažené kompromisy odsouvaly a jejich finální schvalování se protahovalo za podobných okolností. Dohoda o emisní legislativě prý navíc byla podle řady názorů vyváženým kompromisem.

Spor o superkredity

Některé německé automobilky jako BMW nebo Daimler však požadují výhodnější nastavení systému tzv. superkreditů, který má pomoci především výrobcům velkých vozů s vysokou spotřebou. Pokud totiž automobilka vyrábí zároveň i menší a účinnější vozidla, mají pak při finálním přepočítávání emisí vyšší "váhu", a výrobu méně úsporných aut tedy kompenzují.

Tento systém se nelíbí především ochráncům životního prostředí, kteří tvrdí, že díky superkreditům se automobilkám nabízí větší prostor pro manévrování, a množství emisí se kvůli tomu bude ve skutečnosti snižovat pomaleji.

Německé automobilky mají podle zdrojů EurActivu na politiky v Berlíně poměrně velký vliv a blízké jsou i jejich vzájemné vztahy. Jeden z ministrů kancléřčina kabinetu, Eckart von Klaeden (CDU), například nedávno oznámil, že z politiky odchází - v budoucnu má zastupovat právě zájmy automobilky Daimler. Současný šéf vnějších vztahů společnosti se pak má stát novým německým velvyslancem v Afghánistánu.