V muzeu na Zelném trhu otevřeli pracovnu nálezce Věstonické venuše Absolona

Významný vědec, který uměl bravurně spolupracovat s novináři a získat si pozornost domácí i zahraniční veřejnosti. Průkopník moderního výstavnictví. Autor myšlenky o zřízení ústavu "pro bádání o původu člověka a jeho kultury" zvaného Anthropos. Tím vším byl slavný krasový badatel, archeolog a entomolog Karel Absolon. Ve středu 24. července byl v Dietrichsteinském paláci na Zelném trhu otevřen jeho památník - rekonstruovaná pracovna s autentickým vybavením a dokumenty.

Na letošní rok připadá několikero kulatých či půlkulatých výročí spjatých s Karlem Absolonem (1877-1960) - například před 85 lety (v roce 1928) byla na brněnském výstavišti zahájena Výstava soudobé kultury, kde Absolon vybudoval první samostatnou expozici založenou na jeho světově proslulých nálezech z Dolních Věstonic, pavilon Člověk a jeho rod. A před 80 lety (v roce 1933) svého završení došel jeden z jeho největších objevů - zpřístupnění Punkevních jeskyní a dna Macochy vodní plavbou po podzemní říčce Punkvě. Vybudování památníku právě letos tak není náhodné.

Původně měl být památník zřízen v prostředí skutečného Absolonova bytu, ale kvůli nesouhlasu spolumajitelů nemovitostí s nezbytnými stavebními úpravami vznikl v prostorách Moravského zemského muzea na Zelném trhu. Právě prací pro toto muzeum strávil Absolon 31 let nejaktivnějšího a nejúspěšnějšího vědeckého života.

Hlavní část památníku, který je součástí prohlídkové trasy v 1. poschodí Dietrichsteinského paláce, tvoří velká síň volně připomínající učencovu pracovnu. Návštěvníci zde uvidí malou část jeho rozsáhlé knihovny, nákresy, diplomy, pracovní stůl včetně vybavení nebo velice cenný mikroskop z 2. poloviny 19. století, který patřil Absolonovu dědečkovi, známému krasovému badateli Jindřichu Wankelovi. "Snažili jsme se napodobit atmosféru Absolonova bytu, vše snad až na závěsy a koberec je autentické," řekl vedoucí Ústavu Anthropos MZM Martin Oliva. Vybudování památníku štědře podpořila badatelova dcera.