Lze nařídit kácení stromů, které stíní sousednímu domu?

Platné právní předpisy na úseku ochrany životního prostředí, konkrétně zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, zajišťují ochranu dřevin rostoucích mimo les a neupravují možnost požadovat odstranění stromů v případě, že jsou příčinou stínění (jiné) nemovitosti.

Orgán ochrany přírody může uložit vlastníkům dřevin provedení nezbytných zásahů, včetně pokácení, pouze v případě, že jsou dřeviny napadeny epidemickými či jinými jejich vážnými chorobami (§ 7 odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb.). Dále uvedený zákon předjímá situaci, kdy je stavem dřevin zřejmě a bezprostředně ohrožen život či zdraví nebo hrozí-li škoda značného rozsahu - ke kácení takových dřevin není třeba povolení a postačí jeho (zpětné) oznámení orgánu ochrany přírody (§ 8 odst. 4 zákona č. 114/1992 Sb.).

Účelem zákona o ochraně přírody a krajiny je - jak je uvedeno výše - zajišťovat ochranu dřevin před jejich poškozováním a ničením. Nástrojem ochrany dřevin je povolení ke kácení, které je vyžadováno mj. pro kácení vzrostlých dřevin (s obvodem 80 cm ve výšce 130 cm). Pravidla pro kácení dřevin, včetně výjimek z povinnosti mít ke kácení povolení orgánu ochrany přírody, jsou uvedena v § 8 zákona č. 114/1992 Sb. a ve vyhlášce č. 189/2013 Sb., o ochraně dřevin a povolování jejich kácení. Vyhláška č. 189/2013 Sb. s účinností od 15. 7. 2013 osvobodila od povolení kácení dřevin v zahradách (zahradami přitom rozumí pozemky u bytových nebo rodinných domů v zastavěném území obce, které jsou stavebně oplocené a nepřístupné veřejnosti).

Případ, kdy soused požaduje pokácení stromů, které stíní jeho nemovitosti, není upravený předpisy na úseku ochrany životního prostředí, ale jedná se o soukromoprávní spor, který je řešitelný podle předpisů občanského práva. Podle § 127 dosud účinného občanského zákoníku (zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů) se vlastník věci se musí zdržet všeho, čím by nad míru přiměřenou poměrům obtěžoval jiného nebo čím by vážně ohrožoval výkon jeho práv. Proto zejména nesmí ohrozit sousedovu stavbu nebo pozemek úpravami pozemku nebo úpravami stavby na něm zřízené bez toho, že by učinil dostatečné opatření na upevnění stavby nebo pozemku, nesmí nad míru přiměřenou poměrům obtěžovat sousedy hlukem, prachem, popílkem, kouřem, plyny, parami, pachy, pevnými a tekutými odpady, světlem, stíněním a vibracemi, nesmí nechat chovaná zvířata vnikat na sousedící pozemek a nešetrně, popřípadě v nevhodné roční době odstraňovat ze své půdy kořeny stromu nebo odstraňovat větve stromu přesahující na jeho pozemek. Otázku, zda se v konkrétním případě jedná o stínění, které nad míru přiměřenou poměrům obtěžuje sousedy, je oprávněn rozhodnout - podle okolností konkrétního případu - pouze soud.

Podrobnější pravidla pro vysazování stromů u společných hranic pozemků obsahuje nový občanský zákoník (zákon č. 89/2012 Sb.), který by měl být účinný od 1. ledna 2014. Má-li pro to vlastník pozemku rozumný důvod, může podle § 1017 nového občanského zákoníku požadovat, aby se soused zdržel sázení stromů v těsné blízkosti společné hranice pozemků, a vysadil-li je nebo nechal-li je vzrůst, aby je odstranil. Nestanoví-li jiný právní předpis nebo neplyne-li z místních zvyklostí něco jiného, platí pro stromy dorůstající obvykle výšky přesahující 3 m jako přípustná vzdálenost od společné hranice pozemků 3 m a pro ostatní stromy 1,5 m. Také v tomto případě by "rozumné důvody" posuzoval soud v závislosti na okolnostech konkrétního případu.

Mgr. Eva Mazancová