Zbytečná hysterie kolem štítkování

Nechápu hysterii u nás vyvolanou některými novináři, říká Jaroslav Žlábek, generální ředitel Schneider Electric pro Českou republiku a Slovensko. Vždyť kdo by chtěl bydlet v neefektivním domě? Stejné je to s kancelářemi.

OTÁZKA: - V současnosti je velkým tématem ekologické štítkování budov, které má množství odpůrců. Zájem o štítkování je zatím slabý. Mohl byste prozradit, jaké jsou zkušenosti a výsledky ze zahraničí?

Záleží na kontinentu a konkrétní zemi. Právě jsem se vrátil ze služební cesty ze Švédska a musím říci, že tam evropská směrnice byla plně zavedena již v roce 2009, tzv. Energy Perfomance Certificate jsou již plně součástí místní kultury, zavedení bylo podporováno vládou i pomocí dotací na zlepšení bydlení. Nové projekty již mají štítek jako samozřejmost a obyvatelé se rozhodují o investici do bydlení podle ekologičnosti a efektivnosti toho kterého bytu a domu. Takže to jde a trochu nechápu tu hysterii u nás vyvolanou některými novináři, vždyť kdo by chtěl bydlet v neefektivním domě?

OTÁZKA: - I v Praze stojí několik kancelářských budov s vysokým hodnocením LEED či BREEAM. Jsou uvedené certifikáty skutečně důkazem efektivity a úspor, nebo jde jen o úspěšný marketing dneška?

Jak uvedla společnost J. P. Morgan, podle jejich průzkumu se polovina dotázaných firem hlásí k renovacím budov a zařízení z důvodu snížení spotřeby energie a produkce skleníkových plynů. Je tedy zřejmé, že náklady na energie jsou podle průzkumů hybatelem změn ve většině dotazovaných společností v zahraničí.

V České republice zatím cena energií nehrála tak významnou roli, ale vzhledem k pokračující recesi se firmy začínají více zabývat i touto oblastí. Navíc potenciální nájemci nyní nehledí jen na náklady za pronájem prostor, ale i na náklady spojené s provozem. K tomu přibývá zájem firem a zaměstnanců podílet se na udržitelném rozvoji. Pokud budova ještě nebyla v provozu, je třeba nějakým způsobem stanovit její energetickou náročnost a vliv na životní prostředí a k tomu právě slouží certifikace. Takže ano, je to marketing, ale s pozitivním vlivem na životní prostředí a na budoucí provozní náklady.

OTÁZKA: - Některá hodnocení ekologických budov jsou zavádějící a působí populisticky. Příkladem může být údajné výsledky výzkumů, které hlásí, že šetrné budov snižují nemocnost lidí v objektu o deset procent. Nejsou podobná tvrzení přehnaná? Lze vůbec klást nároky na inteligentní budovu v tomto ohledu?

Myslím, že kvalita života se díky novým technologiím obecně zlepšuje. Inteligentní budovy jsou určitě součástí tohoto trendu. Navíc umožňují i efektivnější práci, např. naše systémy mohou mít předprogramované scénáře, takže i laická veřejnost může využít všech možností nastavení podle okamžité potřeby. To je velká výhoda, protože i při změně jednotlivých scénářů systém pořád hlídá efektivní využití energií a i uživatelský komfort.

OTÁZKA: - Jsou obdobné řešení a úspory využitelné a dosažitelné pro majitele rodinných domů?

Ano, ale samozřejmě je vždy efektivnější uspořit při větší spotřebě. Přesto existují zásady, které nám umožní i v rodinném domě uspořit až 30 % energie. Prvním krokem je se vůbec rozhodnout, že chci šetřit, dále být chopen zjistit spotřebu a největší "žrouty" energií. Dalším krokem je buď výměna spotřebičů, nebo optimalizace jejich provozu a nakonec je nutné vždy pravidelně měřit a zlepšovat situaci.

Bez následných kroků existuje riziko toho, že se pomalu dostaneme zpět na původní hodnotu a to až tempem ztráty 20 % úspor ročně. To vyplývá z analýz a výzkumů firmy Schneider Electric.

OTÁZKA: - Schneider Electric patří mezi zakládající členy Green Building Council. Uskupení promlouvá do legislativy. V čem z vašeho pohledu zaostává česká legislativa proti zahraniční?

Není to jen o legislativě, i když i ta se samozřejmě liší stát od státu a to hlavně v časovém zavádění evropských směrnic a úrovni jejich zavádění. Jednou ze zajímavých oblastí je tzv. EEO (Energy Efficiency Obligation), která funguje v několika zemích v Evropě, asi polovině států v USA a v Austrálii. Jedná se o povinnost energetických společností zajišťovat úspory energie u svých zákazníků. Navíc se jde i mimo legislativní rámec, jako je obchodní model založený na reakci spotřebitelů na okamžitou cenu energií, tzv. Demand Response.

Tato oblast prožívá silný rozvoj zejména v USA a já si myslím, že určitě v Evropě, ale i v České republice by byl prostor pro rozvoj Demand Response.

OTÁZKA: - Certifikací je více, nejznámější jsou BREEAM a LEED. Není tato roztříštěnost na škodu?

Myslím, že ne. Musíme si uvědomit, že tyto metody pocházejí z různých částí světa a že jedna metoda pro celý svět by byla utopií. Navíc obě metody mají mnoho společných bodů a jeden společný zájem, a to zlepšit efektivnost a fungování budov.

OTÁZKA: - V rámci Green Building Council vznikla i skupina zaměřená na udržitelné materiály. Jak významné je v konečném výsledku použití těchto materiálů proti technologiím? Předčí udržitelné materiály, nebo jsou to rovnocenné prvky ekologických budov?

Podle mého názoru materiály vždy vhodně doplňují technologie a naopak. Vždyť i součástí certifikace podle všech metod je využití ekologických materiálů, takže nevidím důvod dávat technologie a materiály do protikladu. Určitě se spíše doplňují.

OTÁZKA: - Má proti BREEAM a LEED šanci širšího uplatnění česká iniciativa v podobě SBToolCZ?

Ano, určitě má šanci, ale vše záleží na další politice jak vlastníků, tak i certifikačních firem. Důležité je, že i SBToolCZ přispívá ke zlepšení efektivity budov, tak jako ostatní metody.

OTÁZKA: - Pokud jde o inteligentní budovy, v čem by měla legislativa pokročit? Nebo naopak s čím je třeba nejpravděpodobněji výhledově počítat, jaké novinky a změny se chystají?

Technologie budov se vyvíjí velmi rychle. Systém EcoStruxure společnosti Schneider Electric například umožňuje úplnou integraci systémů napájení a řízení do velmi efektivního spolehlivého řešení. To znamená, že díky technologiím se určitě budou zvyšovat nároky na efektivitu budov, kvalitu řešení, spolehlivost a legislativa bude muset na tento rozvoj reagovat.

OTÁZKA: - Hodnocení efektivity a ekologičnosti se v průběhu let zpřísňuje. V bodovém hodnocení je třeba získat při vyšších certifikátech více bodů než před lety. Budou tedy dnešní certifikáty za deset let ještě relevantní? A proč?

Ano, budou relevantní a to právě proto, že tyto metody reagují na nové trendy v technologiích a materiálech. Navíc přicházejí nové, jako ISO 50001, který Schneider Electric získal jako první na světě.

OTÁZKA: - Snaha o ekologii budov, změny legislativy, například povinné štítkování budov - nepovedou tyto a další aspekty ke zbytečnému prodražení staveb?

Jsem přesvědčen, že bez standardizace a nových metod bychom dnes žili ještě v "jeskyních". Nové technologie díky masovému zavádění jsou stále více dostupné a co je klíčové, že doopravdy umožňují ušetřit provozní náklady, takže celkově se vyplatí.

My jsme se v Paříži dostali z původní spotřeby kolem 150 kWh/m2/rok na dnešních 78 kWh/m2/rok a věříme, že to ještě není konečná hodnota. A to je budova, kde jsme v pronájmu a všechny investice se musí vrátit nejdéle do pěti let. Navíc tato budova je tzv. Cool site. To znamená, že je vybavena například nabíjecí stanicí pro elektro automobily, fitness, velkou restauraci... Takže úspory a ekologie mohou jít ruku v ruce a navíc se i vyplatí.

OTÁZKA: - Ještě před dvaceti lety byla ekologie budov nóvum, ale dnes je již po světě certifikováno tisíce objektů. Pokud byste se mohl stát vizionářem, jak by podle vás mohla za dvacet let vypadat kancelářská budova a co bude umět?

Pokud chcete slyšet doopravdy ideální představu, tak je asi následující: Nájemci, vlastnící domů a bytů vědí přesně, kolik je stojí energie a pomocí inteligentních systémů jsou schopni optimalizovat náklady.

Inteligentní sítě umožňují spotřebovávat lokální energii z obnovitelných zdrojů velmi efektivně, elektromobily slouží jako zásobníky energie a lidé jsou ochotni je i například sdílet.

Pokud se ptáte na kancelářské budovy, tak je otázkou, zda je vůbec budeme potřebovat, každý bude on-line připojený, budeme sdílet informace a pracovní doba bude flexibilní. Možná, že nemluvím o budoucnosti za dvacet let, bylo by možné, aby ta doba přišla dříve? Já bych to uvítal.

OTÁZKA: - Kromě budov se téma ekologie rozšířilo i díky futuristickým konceptům s elektroauty. Nicméně přední světové automobilky aktuálně hlásí, že i přes velké nadšení a snahu budoucnost čistě elektrická auta nepovede, proto od dalších plánů pomalu ustupují. Nehrozí něco podobného i v segmentu inteligentních budov?

Zaprvé bych neřekl, že nikdy v budoucnosti nebude svět pouze s elektrickými auty. I tato auta mají své místo na slunci a my spolupracujeme s mnoha výrobci, jako je BMW, Toyota, Renault, Ford, kteří pokračují v jejich vývoji.

Co se týká inteligentních budov, vidím jeden zásadní rozdíl v tom, že technologie pro inteligentní a ekologickou budovu je již dostupná a dále se vyvíjí. Takže její cena je již dávno "akceptovatelná" a navíc přináší benefity v podobě výrazného snížení provozních nákladů. V podstatě není od čeho ustupovat, inteligentní budovy jsou již součástí našeho života.

OTÁZKA: - V ČR zažívají ekologické budovy rozkvět, zejména nové kancelářské projekty prahnou po nejvyšších ekologických certifikátech. Je tomu tak i v zahraničí? Můžete uvést srovnání například s Paříží, kde máte centrálu?

Neznám detailně trh v Paříži. Ale Francie zavedla povinné EPC (Energy performance certificates) pro nové budovy již od roku 2007. Zavedené regulační opatření RT-2012 říká, že všechny nové residenční budovy mají mít spotřebu do 50 kWh/m2/rok, takže i z toho vyplývá, že Francie jde cestou intenzivního snižování energetické náročnosti budov.

OTÁZKA: - Co je největší výzvou následujících let v oblasti inteligentních budov?

Kombinace komfortu života s nároky na dlouhodobě udržitelná řešení. Řekl bych, že to není ani tak výzva technologická, jako spíše sociální a strategická. Jak se bude vyvíjet naše společnost, jak bude fungovat ekonomika. To jsou zásadní otázky pro rozvoj. Když se podíváme do zahraničí, a to hlavně na západ, ale i na sever, tak inteligentní budovy jsou jasným trendem. Budeme schopni tento trend zachytit?

OTÁZKA: - Jak náročné je získání ekologického certifikátu při rekonstrukci objektu? Bude takováto investice do rekonstrukce efektivní a výhodná?

Nejsem specialista na tuto oblast. Ale jako uživatel a jako ředitel firmy, která si pronajímá prostory v mnoha městech, musím říci, že očekávám od vlastníků budovy, že zachytí tento trend. Společnost Schneider Electric je součástí Down Jones sustainability index a my jako nájemce požadujeme, aby tam, kde máme kanceláře, byla budova ekologická a úsporná. To je i zakomponováno v našem firemním motto: Make the most of your energy.

KDO JE JAROSLAV ŽLÁBEK

Jaroslav Žlábek (43 let), generální ředitel Schneider Electric pro Českou republiku a Slovensko, byl do této funkce jmenován od 1. ledna 2012. Vrátil se do České republiky z řady svých zahraničních misí.

Jaroslav Žlábek vystudoval elektrotechniku a ekonomiku a ve společnosti pracuje od roku 1996.

Svoji kariéru ve Schneider Electric započal jako technicko-obchodní inženýr. Zastával také další pozice v obchodu a marketingu v rámci středoevropského regionu. Poté působil ve Francii, kde byl jako viceprezident zodpovědný za implementaci firemních procesů.

Od roku 2009 zastával pozici generálního ředitele polského zastoupení Schneider Electric. Od 1. dubna 2012 je generálním ředitelem i pro společnost Schneider Electric SK.

Jaroslav Žlábek:
Prvním krokem je se vůbec rozhodnout, že chci šetřit, dále být chopen zjistit spotřebu a největší "žrouty" energií. Dalším krokem je buď výměna spotřebičů, nebo optimalizace jejich provozu a nakonec je nutné vždy pravidelně měřit a zlepšovat situaci.

AUTOR: Jiří Kilinger