Pátek, 29. března 2024

Moldavsko - země vlašských ořechů

Moldavsko - země vlašských ořechů

Moldavské zemědělství bylo vystaveno dopadům vyplývajícím z několikaletého ruského embarga na dovoz vína a dalších zemědělských produktů z Moldavska z r. 2006 a několika (periodickým) krátkodobým, většinou politicky motivovaným, ruským zákazům dovozu hlavně vína, katastrofálního sucha v roce 2007 (pojem "katastrofální" je používán v mezinárodní klasifikaci sucha FAO OSN v případě, jeli suchem postiženo 80% a více orné půdy dané země) rozsáhlých záplav v roce 2008. V létě 2012 se země opět potýkala s velkým suchem, které negativně ovlivnilo sklizeň různých plodin v rozsahu 10-50%.

Podíl zemědělství na tvorbě HDP od r. 2005, kdy představoval 16,4 % klesal více než podíl průmyslu (14,5% v r. 2006; 9,9% r. 2007; 6,1% v r. 2008). V roce 2009 pak při smršťování ekonomiky činil podíl zemědělství na tvorbě HDP 7,1%. Oficiální statistika uvádí, že podíl stínové ekonomiky na přidané hodnotě sektoru zemědělství činil 35,9%. V běžných cenách dosahovala zemědělská výroba v roce 2008 hodnoty 16,503 mld. MDL (z toho rostlinná 10,6 mld., živočišná 5,519 mld. MDL a služby 0,384 mld. MDL). V roce 2009 statistky zanamenaly pokles na 13,3 mld. MDL (z toho rostlinná 7,861 mld., živočišná 4,987 mld. MDL a nárůst byl byl zaznamená pouze u služeb na 0,453 mld. MDL). Snížení bylo způsobeno především poklesem rostlinné výroby - např. pšenice bylo sklizeno o 45% méně než v roce 2008. Propad zemědělství (zejména cen) v roce 2009 byl do určité míry způsoben vysokou úrovní inflace na Ukrajině, kdy se v Moldavsku působícím zpracovatelům a obchodním řetězcům více vyplácelo kupovat zemědělské výrobky na Ukrajině než je nakupovat u místních producentů. V roce 2010 byl zaznamenán růst zemědělské výroby o 7,2% ( na 19,873 mld. MDL, z toho 13,616 mld. MDL rostlinářství, 5,786 živočišná výroba a 0,471 mld. MDL služby) a v roce 2011 o 5,5%. V roce 2012 se původně předpokládal mírný růst v jednotkách procent, ale v důsledku letního sucha byly prognózy upraveny na nulový růst, ale není samozřejmě vyloučen ani pokles.

V soukromých rukou je 1.84 mil. ha (65 %) orné půdy. Chaotická privatizace vedla k rozdělení pozemků do proporcí problematických pro efektivní obdělávání. Řada velkých kolchozních nebo sovchozních hospodářství byla v první půli 90. let rozparcelována na jedno a více hektarová hospodářství. Technika je obecně zastaralá a často nevhodná pro místní podmínky (v zemědělství je např. nadále používán značný počet 14-tunových traktorů ze sovětských dob, které měly být v případě války využity jako tahače raket). Asi 40 % půdy není obděláváno vůbec, protože vlastnící jsou za výdělkem v zahraničí nebo jim to stáří, zdravotní stav či hlavní zaměstnání neumožňuje.

Hlavními pěstovanými plodinami jsou ovoce (zejména vinná réva a jablka, dále pak meruňky, broskve, třešně, višně, švestky) a zelenina, obilí, kukuřice, luštěniny, slunečnice, tabák a cukrová řepa. Významnou exportní položkou jsou také loupané vlašské ořechy. Moldavští zemědělci zaznamenali v r. 2009 další pokles výnosů a tedy efektivnosti: u soji o 51%; u zrnin o 39% (z toho u pšenice o 37% a u ječmene o 40%), u řepky o 37% a u zeleniny a slunečnic o 27%. Největších výnosů bylo dosaženo v severní části země (u zrnin 24 q/ha) a kolem Kišiněva - 20 q/ha. V ostatních částech země se výnosy u zrnin pohybovaly od 14,8 q/ha do 18,4 q/ha. Na úrovni jsou dle statistik jen výnosy u vinné révy a kukuřice. Tato čísla indikují, že moldavské zemědělství extenzivně přežívá bez finančních zdrojů a neinvestuje (nebo málo investuje) do nových odrůd ani do umělých hnojiv. Je otázkou, zda by tato situace neměla být využita ve prospěch Moldavska jako producenta ekologicky čistých potravin. Bohužel se zdá, že se tuto cestu země nehledá.

V živočišné výrobě se chová nejvíce drůbeže a ovcí, dále vepřů, hovězího dobytka a koz. Hlavními produkty živočišného původu jsou mléko, vejce, maso a zejména vlna.

Překvapivý je poměrně vysoký dovoz potravin včetně produktů zde přebytkově pěstovaných. Ten souvisí s místní kvalitou a dodržováním či nedodržováním fytosanitárních a jiných norem okolního světa. V souvislosti s udělením Moldavské republice obchodního režimu ATP (autonomní obchodní preference), umožňujícího MD vyvážet do EU i citlivé obchodní položky (ke kterým zemědělská produkce v EU patří), je poukazováno na nezbytnost řádového zvýšení pozornosti fytosanitárním otázkám a řada vývozů do EU (n př. med), které by ATP Moldavsku umožňovaly, nebude do doby sjednání nápravy možná. U řady plodin se v letech 2009 a 2010 již dařilo exportní kvóty čerpat (víno - 99.98%; kukuřice - 99,42%; pšenice - 100%; bílý cukr - 88,77% a ječmen - 87,06%), ale vzhledem ke zvýšení kvót např. v roce 2011 Moldavsjko kvótu na vývoz vína nevyčerpalo.. Dalšími faktory jsou m. j. nedostatek zpracovatelských kapacit (včetně mrazíren, výroben ovocných nápojů apod.) a politika velkých nadnárodních obchodních řetězců.

Statistické údaje z oblasti zemědělství zkresluje skutečnost, že poměrně velké množství obyvatel venkova využívá produkce ze svých malých pozemků téměř výlučně pro vlastní potřebu, eventuálně pro prodej na tržištích a tato výroba pak samozřejmě ve statistikách zaznamenána není.

Údaje o zemědělství a dalších odvětvích lze najít buď na webových stránkách statistického úřadu anebo ministerstva zemědělství:

Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů