zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Přichází nedotovaná solární revoluce

17.08.2013
Energie
Solární energie
Přichází nedotovaná solární revoluce

Financial Times: Exkluzivně v HN...

Když Ricard Jornet otevíral v roce 2007 svou organickou restauraci na pláži nedaleko Barcelony, byl odhodlaný napájet ji solárními panely, které španělská vláda tehdy štědře dotovala. Jakmile však uviděl cenu, musel si své plány rozmyslet. "Podíval jsem se na to a zjistil, že náklady činí téměř 60 tisíc eur," tvrdí Jornet. "Bylo to příliš drahé." Finanční krizí sužované Španělsko už dnes dotace seškrtalo, ale Jornet se právě nyní rozhodl do toho jít. Téměř polovinu střechy své restaurace Lasal del Varador pokryl solárními panely. Důvod? "Stály 15 tisíc eur," vysvětluje restauratér a dodává, že bez jakékoliv dotace instaloval v restauraci systém s výkonem 8,6 kilowattu.Představa, že by nedotovaná solární energie mohla být natolik finančně výhodná, aby dokázala konkurovat elektřině z konvenčních zdrojů, patřila až do nynějška spíš do říše snů ekologických aktivistů a stoupenců obnovitelné energie. Jelikož jsou však solární panely stále efektivnější a prudce zlevňují, zatímco účty domácností za elektřinu neustále stoupají, začínají se analytici z některých největších světových finančních institucí přiklánět k názoru, že taková vyhlídka je možná - a že pravděpodobně vyvolá hluboké změny v energetickém průmyslu.

"Dnes jsme ve fázi, kdy poptávku začínají táhnout nikoliv dotace, nýbrž chladná a tvrdá ekonomika, což je převratná změna," tvrdí Jason Channell z Citigroup. Další globální banka UBS tvrdí, že vypukla "nedotovaná solární revoluce", která by mohla v některých koutech Evropy pokrýt až 18 procent celkové poptávky po elektřině. "Na základě ryze ekonomických dat se domníváme, že střechy téměř všech rodinných domů a všech komerčních budov v Německu, Itálii a Španělsku by měly být do konce tohoto desetiletí vybaveny solárním systémem," píše se ve výzkumné zprávě banky.

Na plyn jen devět dní

Energetické firmy si pozdě uvědomily, že se tisíce jejich klientů uchylují ke konkurenci, a některé z nich se tomu začaly bránit - i samotný sektor výroby solárních panelů navíc čelí silným otřesům. Ekonomické hybatele stojící v pozadí rozmachu solární energie však podle analytiků pravděpodobně jen tak nevymizí. "Je to velmi významné," říká Jenny Chaseová, hlavní solární analytička ve výzkumné společnosti Bloomberg New Energy Finance. "A není to významné jen pro budoucnost solárního průmyslu, nýbrž i pro budoucnost energetiky. Vyvolá to potíže, které si zatím ani neumíme představit."Napětí je již patrné v zemích, jako je Německo, které zajišťuje téměř třetinu globálních výrobních kapacit, a je tak největším solárním trhem na světě.

Podle Spolkového sdružení výrobců energie BDEW představovaly solární fotovoltaické systémy téměř pět procent celkového objemu elektrické energie vyrobené v loňském roce v Německu, oproti tříprocentnímu podílu o rok dříve. Obnovitelné zdroje včetně větrné a vodní energie se loni podílely na celkovém objemu energetické produkce 22 procenty, zatímco podíl zemního plynu klesl ze 14 na 11 procent.

Společnost E.ON, která je podle tržeb největší energetickou firmou v zemi, tvrdí, že vzestup dotované zelené energie je jedním z důvodů, proč musela rezignovat na plán zisku pro letošní rok. Jelikož má obnovitelná energie prioritní přístup do německé rozvodné sítě, běžely podle tvrzení E.ON jeho plynové elektrárny za celý loňský rok pouze devět dní.

Podle analytika UBS Patricka Hummela prudký vzestup čisté energie, zejména solární, tradiční energetické společnosti překvapil. "Energetické firmy otázku solární energie až příliš dlouho jednoduše ignorovaly," vysvětluje Hummel. "Nespatřovaly v ní vážnou hrozbu pro své konvenční tepelné elektrárny. Dnes pociťují dopady, které už jsou docela významné."

Celosvětově se solární energie podílí na celkové nabídce elektřiny méně než jedním procentem. Pokud dnes zaznamenává mimořádný růst, pak je to do značné míry díky dotacím do obnovitelných zdrojů, které státy EU začaly v 90. letech poskytovat. Ještě před pouhými 10 lety dosahovaly všechny světové solární fotovoltaické systémy celkové výrobní kapacity pouhých 2,8 gigawattu, což bylo zhruba totéž jako výkon šesti průměrně velkých uhelných elektráren. Dnes je to více než 102 gigawattů a solární energie je už dva roky po sobě největším zdrojem nově vyrobené elektřiny v Evropě. Zástupci sektoru předpovídají, že se globální kapacita do roku 2016 zdvojnásobí na 200 GW.

Když solární panely, které přeměňují sluneční světlo na elektřinu, přišly v 70. letech poprvé na trh, prodávaly se za cenu přesahující 70 dolarů za watt, vyjádřeno v cenách roku 2012. Dnes stojí podle údajů Bloomberg New Energy Finance necelých 80 centů za watt a jejich cena se jen za posledních pět let propadla o 80 procent. "Nikdy jsem neviděl tak prudký pokles cen," tvrdí Eddie O'Connor, veterán sektoru obnovitelných zdrojů a zakladatel irské společnosti Mainstream Renewable Power.

Tyto pokroky jsou důležité, ale jejich význam zastínila vlna bankrotů, která tomuto sektoru zasadila těžké rány nejprve v USA, poté v Evropě a dnes už i v Číně. Čínská firma Suntech, kdysi největší výrobce solárních panelů na světě s tržní hodnotou 16 miliard dolarů, požádala v březnu o soudní ochranu před věřiteli a očekává se, že ji budou následovat další společnosti. Celá solární krajina dnes vypadá tak chaoticky, že si lze jen těžko představit, jak může vůbec někoho ohrožovat, tím méně pak mnohem větší konvenční energetické firmy.

Jenže zdání klame, upozorňuje Ash Sharma, ředitel solárního výzkumu ve výzkumné společnosti IHS. "Solární průmysl stále trpí dětskými nemocemi," říká. "Působí chaoticky, ale tento průmysl je ještě v plenkách. Podobné zeštíhlování se dalo očekávat. Čekají nás bankroty dalších firem, další konsolidace a poté návrat ke zdravějším časům."

Počet nedotovaných solárních systémů na světě sice podle něj zatím pravděpodobně nedosahuje ani pěti tisíc a představuje méně než 0,1 procenta globálních solárních instalací, avšak s klesajícími náklady se budou i tyto počty rychle zvyšovat.

Nové poplatky na obzoru

Ceny se značně liší podle toho, kde jsou solární systémy instalovány, avšak v Evropě se průměrné náklady na výrobu energie solárními fotovoltaickými systémy určenými pro obytné domy pohybují od 151 do 275 eur za megawatthodinu - to je více než dvojnásobek nákladů na energii vyrobenou v nových jaderných, plynových nebo mořských větrných elektrárnách. Solární fotovoltaické systémy jsou však dnes natolik levné, že v zemích s vysokými cenami energie se jejich instalace přesto vyplatí - a to i tam, kde příliš nesvítí slunce a kde se seškrtávají dotace, což platí například pro Německo.Náklady na solární fotovoltaickou energii, rozpočítané na celou dobu životnosti systému, klesly v Německu v loňském roce pod úroveň průmyslových cen energie, takže pro firmy začalo být levnější instalovat a využívat vlastní solární systém, místo aby nakupovaly energii od konvenční energetické společnosti. Skutečnost, že se některé firmy přesně takto zachovaly, vysvětluje, proč optimismus neztrácejí ani aktéři, které problémy v sektoru obnovitelných zdrojů zasáhly nejtvrději.

Jeden z posledních krachů v Evropě potkal firmu Conergy, hamburského výrobce a vývojáře solárních panelů, který v červenci podal insolvenční návrh. Solární panely v restauraci pana Jorneta byly jedním z 56 nedotovaných solárních systémů, které firma Conergy podle svého tvrzení instalovala ve Španělsku - další pak prodala v Austrálii a Jihoafrické republice. Mluvčí společnosti uvedl, že Conergy očekává pokračování v činnosti, poněvadž sehnala amerického investora, který se chystá převzít většinu firmy - nikoliv však její těžce zkoušené divize výroby panelů.

Ve Freiburgu v jižním Německu zatím firma SAG Solarstrom s patnáctiletou tradicí v oboru vyvíjí několik nedotovaných solárních projektů, včetně jednoho s kapacitou 440 megawattů, který chce realizovat v Extremaduře na západě Španělska.

"Lidé si myslí, že solární fotovoltaika je možná jen s dotacemi, což je naprostý omyl," tvrdí generální ředitel firmy Karl Kuhlmann. "Těší nás, že sektor vstupuje do nedotované fáze. Je to jednodušší, lepší a zcela nezávislé na politicích."

Bezprostřednější ohrožení nově se rodícího nedotovaného solárního průmyslu ovšem může přijít odjinud. Největší arizonská energetická společnost APS požádala v červenci americké regulátory, aby zvážili možnost zavedení poplatků pro lidi, kteří si na střeše nově instalují solární systémy. Tyto poplatky by měly přispívat k úhradě nákladů na provoz energetické sítě, kterou tito lidé stále využívají "v podstatě zadarmo".

"S rostoucím počtem zákazníků, kteří si instalují solární systémy, se dále zvyšují sazby pro nesolární zákazníky, což činí problém ještě méně řešitelným," uvedla APS v prohlášení. Také energetické společnosti v dalších amerických státech žádají podobná opatření, což u solárních firem vyvolává zlost.

Další pozdvižení vypuklo ve Španělsku, které je po Německu a Itálii třetím největším solárním trhem v EU. Rovněž tamní vláda totiž minulý měsíc přišla s návrhem zatížit majitele střešních solárních systémů novými poplatky. "To je vážně šílené," komentuje to Jornet. "Oni chtějí, abych platil za elektřinu, kterou si ve svých solárních panelech vyrábím sám. No to je ohromné."

Vláda namítá, že poplatek je spravedlivější a zároveň pomůže kontrolovat růst solární energetiky v době, kdy celkové elektrické kapacity Španělska značně převyšují maximální poptávku.

Levná solární energie by mohla přeskočit dotace

Střemhlav padající náklady na solární energetické systémy nevyvolávají pouze přibývání solárních panelů na střechách předměstských domů v Bavorsku a Barceloně. Slibují také zajištění pravidelných dodávek elektřiny pro 1,2 miliardy lidí, kteří k ní dnes nemají přístup. Levné solární panely by jim mohly pomoci přeskočit fázi tradičních energetických sítí stejně, jako některé části rozvojového světa vynechaly fázi pevných telefonních linek a rovnou zavedly mobilní telefony.Osmdesátiprocentní pád cen solárních panelů od roku 2008 otevřel nové obchodní příležitosti pro firmy, jako je německá Donauer, která nedávno vyvinula systém D: Hybrid. Ten umožňuje napojení tisícovek solárních panelů na dieselové generátory, které jsou v industrializujících se zemích s nespolehlivými elektrickými soustavami nepostradatelné.

Nafta je v těchto zemích stále drahá a k tomu je třeba přičíst náklady na její dopravu a na údržbu generátorů. Firma Donauer tvrdí, že spojením solární energie s dieselovými generátory se prodlouží jejich životnost a výrazně klesne spotřeba nafty.

A protože k uskladnění energie není nutné používat drahé baterie, je provoz tohoto systému levnější a v některých zemích se mohou pořizovací náklady vrátit provozovatelům za pouhých pět let.

Od letošního uvedení technologie D: Hybrid na trh instalovala firma Donauer jeden systém v haitské nemocnici, která platila za naftu zhruba 150 000 eur ročně, a nedávno získala zakázku na mnohem větší systém určený pro namibijský pivovar. Firma tvrdí, že haitský projekt už dnes šetří nemocnici až 4000 eur měsíčně a že pivovaru by se měly pořizovací náklady vrátit do šesti let. Podobné systémy hodlá firma instalovat také v Jižním Súdánu a v dalších státech Karibiku.

Dotace, které zavedly bohaté země, aby podpořily růst obnovitelné energie, vedly k prudkému poklesu nákladů na solární energii, avšak v zemích, jako je Haiti, a ve velké části Afriky podobné dotace prakticky neexistují. Bude-li však solární energie nadále zlevňovat, pak by rozvojové země nakonec mohly přeskočit i fázi dotací.


AUTOR: Pilita Clark
Překlad: Jiří Kobělka

Zdroj: HN

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí