Tykačova-Putinova surov(inov)á politika

Díky bohu za záchvěv normality v pohnutých časech: premiér Rusnok dodržel slovo a vláda neschválila návrh surovinové politiky. Ale dokument tím nezmizel ze světa, na stůl jej má dostat vláda příští. Ještě předtím by se však měla politika bývalého ministra průmyslu Kuby přejmenovat ze surovinové na těžebně-dovozní a její část o zdrojích tepla na Tykačův-Putinův pakt.Podívejme se na dokument očima spotřebitelů. Co se výdajů za suroviny týče, utratí rodiny nejvíc za vytápění. Pačesova komise, která posuzovala energetické potřeby státu, došla přitom k závěru, že spotřebu tepla v českých domech lze zateplováním snížit o 60 procent. A zbytek že mohou s přehledem pokrýt solární panely na ohřev vody, domácí kotle na biomasu či obecní výtopny, tepelná čerpadla a další lokální obnovitelné zdroje. Na vytápění tedy nepotřebujeme dovážet drahý plyn ani rozšiřovat devastující uhelné doly. Pokud je cílem surovinové politiky zajišťovat horentní příjmy těžařům typu Pavla Tykače, teplárnám Daniela Křetínského anebo posílat stovky miliard z českých peněženek podivným režimům do Ruska či Turkmenistánu, pak je návrh ministerstva průmyslu na místě. Jde-li však o zajištění tepla a snížení účtů domácností a firem i závislosti státu na stále dražších fosilních palivech, pak by jejím nejpřednějším cílem měla být rozsáhlá a dlouhodobá Zelená úsporám.

Proto Hnutí Duha už předloni navrhlo, aby stát vyčlenil peníze na její pokračování. Spolupracovalo na tom s městy a obcemi, podnikatelskými svazy, bytovými družstvy a odbory. Povedlo se: loni parlament přijal příslušný zákon a Nová zelená úsporám právě odstartovala. Ke kýženému výsledku však jeden sebelepší program nestačí. Jiná opatření totiž kocourkovsky směřují docela jinam. Sněmovna například nyní právě odhlasovala, že má být ukončena podpora domácích a obecních zdrojů čisté obnovitelné energie, ale mají pokračovat dotace velkému průmyslu pro spalování uhlí a odpadků. V rozhádaném státě chybí všestranně respektovaná strategická shoda na snížení závislosti na drahých a špinavých fosilních palivech, kterým už zvoní hrana. V Británii to vyřešili originálně - a inspirovali i další evropské státy. Přijali zákon, který závazně stanoví směr a tempo, jakým se bude země zbavovat závislosti na uhlí, ropě a plynu, modernizovat ekonomiku a dávat firmám perspektivu. Shodla se na něm vláda s opozicí, průmyslem i odbory. A fosilní zákon nezůstal bez povšimnutí ani u nás. Všechny parlamentní strany s výjimkou ODS už oficiálně deklarovaly zájem debatovat o jeho obsahu. Po volbách budou mít politici možnost jej předložit. Pokud ovšem se ještě vůbec dokážou na čemkoli - lidem prospěšnému - domluvit.Jiří Koželouh, energetický expert Hnutí Duha

V rubrice Dopisy a e-maily uveřejňujeme reakce, které vyjadřují názor čtenářů. Adresa: dopisy.hn@economia.cz