Bioklimatolog: Pro Čechy už nebude voda dostupná jako dřív

Pokud bude v následujících letech teplo a sucho jako letos, hrozí podle odborníků v české krajině nedostatek vody. Podle dostupných projekcí bude v nejlepším případě pršet zhruba stejně jako v současnosti, ale kvůli vyšší teplotě a úhrnu slunečního záření bude krajina potřebovat více vody. Češi si proto budou muset zvyknout na to, že voda nebude dostupná jako dřív. Deficit se prohloubí už na jaře, což může mít dopad na vegetaci, lesní porosty nebo zemědělské plodiny, řekl ČTK bioklimatolog Miroslav Trnka z Centra výzkumu globální změny CzechGlobe při Akademii věd ČR.

Kvůli významu a využití vodních toků a ploch pro krajinu se 11. a 12. září sejdou v Praze odborníci na konferenci nazvané Vodní toky a plochy v ČR. Na změny klimatu se připravuje i ministerstvo životního prostředí. Podle mluvčího úřadu Matyáše Vitíka má ve své dlouhodobé strategii doplnit připravovanou Politiku ochrany klimatu ČR, do níž patří i snižování emisí skleníkových plynů.

Počasí o letošních prázdninách, hlavně v červenci, bylo podle Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) mimořádně teplé a chudé na srážky. A teplo bude pokračovat i v září. Letošek je tak podle Trnky ilustrativním příkladem a pro budoucnost vody varujícím. "Pršet bude pravděpodobně méně často ale o to vydatněji, takže je riziko, že voda v půdě nezůstane a odteče povrchově," řekl ČTK Trnka. Právě pro stav krajiny podle Trnky nejsou důležité srážky, ale obsah vody v půdě. Kvalita krajiny je totiž ohrožena i tím, jak s ní člověk v posledních desetiletích zachází.

Klimatické modely se na budoucím vývoji srážek nad střední Evropou neshodují. Podle Trnky to znamená, že situace kdy po srážkově vydatné první polovině sezóny přijde mimořádně suché období, nemusí být výjimkou. "Když to zlehčíme lze říci, že z pohledu sezónního průměru se letošní jaro a léto nevymykalo průměru, protože srážkově bohatou první polovinu léta vystřídala na srážky chudá druhá polovina," tvrdí expert. Jak ale připomněl, sucho stejně jako povodně je a minimálně v posledním tisíciletí bylo nedílnou součástí přírodních na našem území.

Pokud by se podle něj naplnila očekávání modelů, které předpokládají výrazné zvýšení teplot s výrazným snížením srážek v některých měsících roku, pak by důsledky pro českou krajinu byly dramatické. Problémy by měla například zemědělská výroba a musely by se budovat nové vodní zdroje.

Šárka Mrázová