zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Temelín jako radar v Brdech?

23.09.2013
Atomová energie
Temelín jako radar v Brdech?

Poté, co ČEZ odložil rozhodnutí o dostavbě Jaderné elektrárny Temelín, utichly i bouřlivé debaty o tom, s kým by měl český stát do této velké strategické zakázky jít. S Amerikou, nebo s Ruskem? Ta otázka ovšem nezmizela, a pokud se ČEZ rozhodne v tendru pokračovat, může o ní rozhodovat vláda, která vzejde z říjnových voleb.

Enormní zájem, který o zakázku Američané i Rusové jeví, vyvolává dojem, že Česko se ocitlo uprostřed mocenského boje jako z dob studené války. Jen kvůli Temelínu přijela loni na podzim Hillary Clintonová do Prahy a americká investiční banka Ex-Im Bank nabízí, že celou dostavbu Temelína zafinancuje. Ze zprávy BIS zase víme, že jedním ze způsobů, kterými se Rusko snaží obnovit vliv a kontrolu ve svém sousedství, jsou právě hospodářské a průmyslové aktivity.

Oba zájemci představují dva odlišné póly české zahraničněpolitické orientace. Nejsou však odkazy na studenou válku přehnané? Je Temelín skutečně milníkem pro budoucnost Česka? Nejsou rituální tanečky obou stran kolem tendru jen běžným projevem toho, co nazýváme ekonomickou diplomacií?

Ano i ne. Nenamlouvejme si, že Česká republika a střední Evropa představují pro současnou americkou administrativu žhavé téma. Hlavní zájem USA o tuto zakázku je ekonomický; mezinárodní vztahy v něm nehrají roli. Ekonomický aspekt zakázky je významný i pro Rusko. Na druhé straně - ruské státní podniky Atomstrojexport a Gidropress se chovají jako prodloužené ruce zahraniční politiky Kremlu a pomáhají Rusku k získání moci ve střední Evropě, která je od pádu Berlínské zdi hlavní sférou ruského zájmu. Pouze k tomu tentokrát nepoužívají vojenskou sílu, nýbrž ekonomický vliv a energetickou nadvládu.

Vzhledem k posunu americké zahraniční politiky od evropských záležitostí do Asie mohou mít středoevropské země pocit, že je prezident Obama opustil. Ve vakuu vzniklém po USA začalo Rusko opětovně realizovat svou touhu hlouběji se etablovat v české společnosti a státní správě, jak bylo vidět na nedávném volebním vítězství Miloše Zemana a na jeho kampani, o níž se často tvrdilo, že ji skrytě podporují východní zájmy.

Bylo by však chybou chápat americký postoj jako ústup Rusku a odchod z regionu. Na změnu zahraniční politiky USA by se mělo nazírat spíš prizmatem amerického viceprezidenta Joea Bidena, podle nějž dnes Spojené státy spíše hledají, co lze dělat SE střední a východní Evropou, než co je možné dělat PRO tento region. USA už nejsou v Česku od toho, aby pomáhaly s dětskými krůčky demokracie, ale mají zájem o seriózní a vzájemné partnerství. Přesto mnozí politici stále sní o světě, v němž americký orel přiletí na pomoc, jakmile se na obzoru vynoří ruský medvěd.

Vezmeme-li toto vše v úvahu, pak lze říci, že pokud Westinghouse prohraje a vznikne dojem, že na rozhodnutí měly vliv spíše zákulisní lobbování a podezřelé vztahy než kvalita nabídek, může to být další hřebík do rakve kdysi prvotřídních americko-českých vztahů. Po úspěšné, Ruskem podporované antikampani proti americké radarové základně v České republice by bylo vítězství ruské státní společnosti v tak velkém tendru dalším důkazem, že Českou republiku lze řadit na východ nejen zeměpisnou polohou, ale i politickou kulturou jejího rozhodování.


AUTOR: Garrett Marquis
AUTOR: Barbara Fialová
Autoři působí ve společnosti Prism Group.

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
INISOFT s.r.o.
13
11. 2019
13.11.2019 - Seminář, školení
Brno, ApS Brno s.r.o.
INISOFT s.r.o.
19
11. 2019
19.11.2019 - Seminář, školení
Praha, ČVUT
INISOFT s.r.o.
20
11. 2019
20.11.2019 - Seminář, školení
Brno, ApS Brno s.r.o.
INISOFT s.r.o.
5
12. 2019
5.12.2019 - Seminář, školení
Praha, ČVUT
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí