zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Zemědělství některých zemí karibské oblasti

27.10.2013
Zemědělství
Zemědělství některých zemí karibské oblasti

Grenada

Kromě potravinářských plodin pěstovaných pro místní a turistickou spotřebu jsou hlavními a tradičními exportními plodinami banány, kakao a muškátový oříšek. Historicky nebyly tyto plodiny pěstovány nikdy na rozsáhlých plochách, ale spíše malými farmáři. Od r. 1990 banánový průmysl postupně upadá. Kakao utrpělo v 90. letech neúrodou v důsledku epidemií a rozmnožení škůdců a Grenada byla nucena zrušit kontrakty s největšími výrobci čokolády. Další obětí přírodních katastrof se stal grenadský rybolov, nejprve postižený záhadnou nemocí a poté uragánem Lenny v listopadu 1999. Tyto faktory způsobily prudký pokles rybářského průmyslu, který znovu expandoval teprve s pomocí Japonska v 90. letech, a který nyní zaměstnává 1 500 osob v pobřežních městech Gouyave, Grenville a St. George´s. Mnohem pozitivněji se projevila expanze růstu cen v odvětví pěstování muškátového oříšku, kdy politické nepokoje v Indonésii, hlavním konkurentovi Grenady, způsobily nárůst cen muškátového oříšku i muškátového květu.

Na ostrově Carriacou se pěstuje bavlna a citrusy, hlavně pro místní trh. Dříve významný cukrovarnický průmysl je nyní ohraničen na malých plochách na jihu ostrova, kde jsou největší destilérie rumu. Pěstuje se ovoce a zelenina.

Zemědělství se orientovalo, díky následkům uragánu, převážně na produkci v malých farmách a na pěstování plodin s krátkým vegetačním cyklem. Farmy na pěstování muškátového oříšku a kakaa utrpěly značné ztráty.

Haiti

Zemědělství zaujímá dominantní pozici v haitské ekonomice. Nicméně migrace venkovských obyvatel do měst od 50. let značně změnila postavení zemědělství. Ke konci 80. let zemědělství vytvářelo až cca 35 % HDP, ačkoliv pokračující migrace do měst, stejně jako velmi nízká úroveň užívané technologie a podvyživenost zemědělských dělníků způsobily pokles významu zemědělství.

Plodinami pěstovanými na Haiti jsou káva, mango, cukrová třtina, rýže, kukuřice, proso a vzácná tropická dřeva. Nejvýznamnější exportní plodinou je káva, jejíž produkční cena se však stále zvyšuje, díky nízké úrovni silniční infrastruktury, vedoucí do oblastí jejího pěstování a díky značným cenovým výkyvům na světových trzích, které křehkou a lehce zranitelnou ekonomiku Haiti značně vyčerpávají. Místní farmáři pěstování kávy postupně opouštějí. Vyvážejí se dále základní a jedlé oleje.

Zemědělství se vyznačuje nízkou hladinou investic a údržby, omezeným přístupem k úvěrům, špatnou správou zavlažovacích systémů, přetěžováním zemědělské půdy vzhledem k růstu populace, deforestací křehkého životního prostředí, nedostatkem výzkumu a pěstováním na malých parcelách při využívání primitivních nástrojů aj. Cca 700 000 malých zemědělských výrobců zásobuje 60 % potravin spotřebovaných na Haiti. Haitský stát v uplynulých 25ti letech investoval neúspěšně do cukru, jedlých a základních olejů a mlynárenského průmyslu.

Zemědělství nestačí krýt národní poptávku po základních potravinách, téměř 1/5 potravin spotřebovaných na Haiti se dováží nebo pašuje z Dominikánské republiky a z USA. Existují otevřené možnosti pro dodávky potravin a vstupů pro zemědělskou produkci (semena, hnojiva, zemědělské stroje a mechanismy aj.), jakož i pro možnosti joint venture v zemědělských exportech (mango a káva). Ačkoliv je zemědělství v útlumu, zaměstnává stále cca 2/3 pracovní síly a přispívá až 1/3 k tvorbě HDP.

Dominikánská republika

Dominikánská republika má rozlehlé tropické lesy a zemědělské oblasti. Vysočina a pohoří dosahují výšky až 3 000 m n. m. a jsou příznivé pro pěstování různých zemědělských plodin, srážky se pohybují od 400 do 4 000 mm za rok s průměrem 1 500 mm. Lesy a pralesy pokrývají 52 % rozlohy země, 20 % je vhodných pro živočišnou výrobu - chov dobytka, 26 % pro rostlinnou výrobu a 3 % jsou chráněnými národními parky.

Dominikánská republika je největším karibským exportérem zemědělských produktů; hlavní zemědělské plodiny jsou rýže a hrách, nejvýznamnějším exportním artiklem jsou cukr, káva, kakao, rum a tabák. Od konce 80. let se zvyšuje vývoz tropického ovoce, hlíz a zeleniny. Zemědělská produkce roste průměrně tempem 2,5 % ročně, v r. 2001 díky vládním opatřením rostla rekordním tempem 8,6 %.

Zemědělsko-chovatelský sektor se podílí na tvorbě HDP 10%, významnou roli hraje dobytkářství. Velmi populárními se na světových trzích stávají organické produkty, jejichž export roste každoročně; hlavními organickými produkty jsou suché kokosové ořechy, banány, ananas, mango, citrony, zelená káva, aromatické byliny, surový olej z kokosových ořechů a kakao.

Kuba

Kuba se snaží zefektivnit domácí produkci potravin, kterých dováží cca 80 %, z toho 42 % krmení pro hospodářská zvířata. V roce 2012 byla nucena na dovoz potravin vynaložit 1,5 mld. USD a v roce 2013 to má být již 1,9 mld. USD. Ceny potravin celosvětově stoupají a kubánská vláda se snaží podporou vlastní produkce drahé dovozy nahradit. Jedním ze způsobů je probíhající podpora soukromého hospodaření na neobdělávané a poloobdělávané státní půdě, čímž se současně řeší i problém zaměstnanosti. Dle oficiálních údajů tak stát od r. 2008 do konce roku 2012 propachtoval k soukromému hospodaření1,4 mil. hektarů půdy - stále zbývá necelý milion hektarů k rozdělení. Problémem nestátního hospodaření je získávání osiva, krmiva i hnojiv, na druhou stranu rozvoj brzdí povinný státní výkup části úrody za nerentabilní ceny.

Pro kubánské zemědělství je příznačná i nízká míra mechanizace, ve velké míře jsou využívána tažná zvířata. Oficiální zdroje v srpnu 2013 informovaly o programu Ministerstva zemědělství (MINAG) na vycvičení dalších 20 tisíc tažných volů.

Přes veškeré snahy vlády nelze říct, že je dostupnost potravin pro obyvatelstvo dostatečná, většina jich naopak trpí nedostatkem a nízkou kvalitou dostupných potravin. Jsou proto nutné další změny, které zlepší podmínky zemědělců pro obdělávání půdy a odbyt produkce.

Ve státním sektoru jsou hlavními plodinami: cukrová třtina, tabák, citrusy, další ovoce a káva. Tyto produkty jsou především určeny na vývoz. Pro domácí spotřebu jsou určeny především banány a rýže. V soukromém sektoru, naproti tomu, dominují nejrůznější druhy zeleniny a také tabák.

Cukr

V devadesátých letech bylo v souvislosti s těžkou krizí po rozpadu SSSR a ztráty odbytiště a potravinové subvence rozhodnuto o diverzifikaci zemědělských plodin, 60% plochy pro cukrovou třtinu tak bylo osázeno jinými plodinami a na 100 000 pracovníků bylo z cukrovarnictví přesunuto do jiných sektorů. V roce 2005 bylo v návaznosti na růst cen cukru a ethanolu rozhodnuto znovu investovat do podkapitalizovaného a zdevastovaného cukrovarnického průmyslu. Od té doby se plocha cukrové třtiny téměř zdvojnásobila na 120 tisíc ha. Poprvé začalo být také používáno velké množství hnojiv, herbicidů a dalších chemických prostředků (pozn. dovoz z Bulharska).

Po stále velmi nízké produkci cukru v minulých letech rozhodla kubánská vláda o restrukturalizaci celého cukrovarnického průmyslu. V roce 2011 došlo ke zrušení Ministrerstva cukru, které bylo nahrazeno státním podnikem Azcuba. Tato změna byla provedena s cílem usnadnit vstup zahraničních investic do sektoru. Poslední dvě desetiletí se produkce drží úrovně cca1,5 mil. tun, kdy ještě v 80. letech dosahovala cca8,2 mil. tun. Svého dna dosáhl kubánský cukrový průmysl v r. 2009-2010, kdy bylo sklizeno pouhých1,1 mil. tun, tj. nejméně za posledních 105 let.

Při současných nízkých sklizních a kontrahovaných vývozech do Číny musí Kuba cukr dovážet, především z Kolumbie a Brazílie.

Na havanském veletrhu FIHAV v listopadu 2012 byla oznámena investice brazilské společnosti Odebrecht v hodnotě200 mil. USD do cukrovaru "5 de septiembre" v provincii Cienfuegos. Cílem smlouvy podepsané s kubánskou státní společností Azcuba je zvýšit současnou produkci ve výši 30 000 t na 90 000 t. Jedná se vůbec o první zahraniční investice v kubánském cukrovém průmyslu od roku 1959.

Káva

Ještě před příchodem ničivého hurikánu Sandy se na konci října 2012 objevily předpovědi o mimořádně špatném roku pro produkci kávy na Kubě (sklízí se od září do ledna, s vrcholem v říjnu a v listopadu) - oficiální odhady hovořily o pouhých 65 % výnosu z roku 2011. I tak špatná očekávaná úroda byla zdecimována hurikánem, který postihl východ země - těžiště produkce kubánské kávy (92 % kapacit) se nachází právě ve východních provinciích Santiago de Cuba a Guantánamo - s odhadem produkce za rok 2012 pouhých 4 000 tun, což je nejméně za posledních 100 let. Přitom kubánské plantáže produkovaly v době před revolucí ročně 60 000 tun kávy. V současné době Kuba dováží cca 20 000 tun kávy ročně jen z Vietnamu, kde její pěstování kdysi zaváděla.

Tabák

Kubánský tabák je mnohými znalci považován za nejlepší na světě. Centrum tabákové oblasti jsou především centrální provincie Kuby.

Při příležitosti konání Havanského mezinárodního veletrhu FIHAV v listopadu 2012 média oznámila, že brazilsko-kubánský podnik Brascuba (zal. r. 1995) na Kubě zahájí výrobu brazilských cigaret značky Plaza. Do roku 2017 se má produkce zvýšit na500 mil. balíčků ročně. Brascuba vyváží tabákové výrobky do 15 zemí světa, největším odběratelem je Španělsko.

V únoru 2013, u příležitosti konání mezinárodního doutníkového veletrhu Festival del Habano (25.-29.2.2013), zástupce kubánského státního podniku Habanos prohlásil, že přes pokračující hospodářskou krizi v hlavních odbytištích (včetně kupce č. 1 Španělska) tržby za kubánskou produkci v roce 2012 stouply. Celkově činily 416 mil. USD (oproti 401 mil. USD předcházejícího roku).

Po 16 letech sporu americký odvolací soud v dubnu 2013 ve věci sporu mezi kubánskou státní společností Cubatabaco a americkou společností General Cigars Co. o značku Cohiba rozhodl, že společnost General Cigars Co. nadále smí na území USA používat obchodní značku Cohiba, pod kterou začala roku 1990 prodávat doutníky vyrobené v Dominikánské republice. Kubánské Cohiby přitom v USA nejsou prodávány od r. 1962.

ZDROJ: businessinfo.cz

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí