zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Vymizelé ryby českých toků

26.10.2013
Příroda
Vymizelé ryby českých toků

Soubor ryb, které vplouvaly do velkých našich toků, aby vykonaly pravidelný tak z moře proti proudu a nalezly v řekách vhodná místa k vytření nebo k dočasnému pobytu před dozráním pohlavních produktů a návratem zpět do moře nebo do pásma smíšené vody, citelně se zmenšil.

Znečišťování řek, změny jejich toku, čistoty dna, proudivosti a hlavně vysoké vodní stavby, jezy a zdymadla uzavřely cestu proti proudu, takže o většině tažných druhů lze dnes mluvit jenom jako o historické zajímavosti, jejíž výskyt se bude stěží opakovat.

Za dob Fričových táhl z ryb platýsovitých vzácně do Labe platýz bradavičnatý (Pleuronectes fleussus L., obr. 38), známí již Balbínovi, který jej nazývá ve svém starém soupisu českých ryb "Matky Boží ryba".

Také placka pomořanka (Clupea alosa L., obr. 38), příslušník ryb sleďovitých, táhla v stejné době jako lososi do Labe a vnikala až do Prahy, kam dorazila začátkem června. Objevovala se dosti často na pražském rybím trhu jako úlovek pražských rybářů.

Z kaprovitých ryb táhla dříve až do dolní Moravy ostrucha křivočará (Pelecus cultratus L., obr. 38), ačkoliv od ní Mahen ještě před 15 lety mohl říci, že není tak vzácná, jak se dříve psalo. V Dunaji se vyskytuje častěji u Komárna, zabýváme se jím proto podrobněji v oddíle o životě našich ryb.

Lososům, pronikajícím dosud ojediněle pod pražské jezy a nalézajícím u Štěchovic další cestu proti proudu uzavřenou, věnujeme pozornost mezirybami, s nimiž se lze ještě setkat, poněvadž loučení s jejich výskytem, blížící se neodstranitelně, bude velmi těžké, vzpomeneme-li jejich nádherného zjevu a hrdinného probíjení proti proudu až do šumavských bystřin.

Další příslušník lososovitých, nosen severní (Coregonus axyrhynchus L., obr. 38), patří již minulosti, neboť i koncem předešlého století, když si Frič bedlivě všímal výskytu ryb, byl již v Labi vzácným hostem.

Z Dyje a jiných přítoků Moravy vymizela hlavatka.

Podobně je tomu i s rodem jeseterů bohatým druhy, z nichž jeseter obecný (Acipenser sturio L., obr 38) připlouval za velkých jarních vod až do Prahy a uloveny zde i mimořádně těžké kusy. Vyza (Acipenser huso L.) proniká stále vzácněji do dolního toku řeky Moravy, takže ji můžeme právem uvést v tomto souboru vymizelých ryb, stejně jako ostatní druhy jeseterů, kteří dříve táhly proti proudu velkých řek z černomořské oblasti (jeseter hladký, hvězdnatý, keser obecný neboli jeseter šípa, jeseter Güldenstaedtův).

Hlaváč skvrnitý (Proterorhinus marmoratus Pall.), zv. Dnes býček, je zaznamenána z Dunaje i z Moravy. Steindachner ho získal v četných kusech koncem minulého století (1899) z ústí řeky Moravy, takže žil jistě i výše proti proudu. Brkův nález hlaváčů v dunajském rameni u Petržalky svědčí, že nepatří k druhům vyhynulým.

Mihule mořská(Petromyzon marinus L., obr. 38) která se přisávala v ústí Labe na lodě nebo - prý - i na velké ryby (lososy) táhnoucí proti proudu a byla tak dopravena svým hostitelem až vysoko nad Prahu, patří bezpochyby dnes již také k rybám vymizelým.

Rozpínavost člověka postavila početnému souboru vyjmenovaných ryb neodstranitelné překážky do cesty dříve, nežli se poznalo, že rybími propustěmi, vhodně na vysokých vodních stavbách zřízených, lze zachovat významné bohatství tažných ryb i vnitrozemským řekám.

Určitou, ne ovšem dokonalou náhradu za vymizelé druhy ryb nutno spatřovat v těch, jež se podařilo přivézt z cizích zemí a dokonale u nás zdomácnit. Z většiny těchto ryb se staly hospodářsky významné druhy, mnohé však také obtížnou plevelí poškozující dokonce i stav a plynulé rozmnožování domácích, původních druhů. Některé se ukázaly ovšem také méněcennými, nestálo za to starat se o ně dále a postupně opět vymizely (okoun černý). Cenným přínosem k zarybnění našich od bylpstruhy duhový, přivezený z Ameriky. Také maréa velká, dovezená z pruských jezer, dokonale zdomácněla v třeboňských rybnících. Sivena potočního či amerického se podařilo v některých chladných bystřinách také zdomácnit, podobně jako v jezeře Černém na Šumavě. Okounek pstruhovaný se stal oblíbenou rybniční rybou. Sumeček zakrslý, stejného původu, je však obtížnou plevelí i v nížinných řekách a jejich postranních ramenech.

ZDROJ: http://ceskeryby.info/

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí