Nerostné suroviny Albánie

V Albánii existuje vládou zřízená Národní agentura pro přírodní zdroje (www.akbn.gov.al). Cílem agentury je rozvoj, dozor a racionální využívání zdrojů a monitoring již vytěžených zdrojů v oblasti hornictví a hydroenergetického sektoru. Agentura spolupracuje s vládními institucemi při sestavování rozvojové strategie v těchto oblastech a zároveň rozhoduje o vydávání licencí a provádí autorizace pro firmy působící v těchto sektorech.

Albánie disponuje značným a na evropské poměry dosud ne zcela zmapovaným nerostným bohatstvím. Z palivoenergetických surovin se jedná zejména o ložiska ropy, jejichž využívání začalo již v letech 1927-28, kdy byla objevena ložiska ropy v oblasti Kuçova a Patos. Nejvýznamnější ropná pole v okolí Marinza jsou využívána od začátku 60. let. V současné době působí v oblasti např. kanadská společnost Bankers Petroleum Ltd., která patří mezi zahraniční investory nepůsobící v teritoriu pouze s vidinou krátkodobého zisku, ale dlouhodobé vzájemně výhodné spolupráce. Další strategie pro zahraniční investory v oblasti těžby a využívání ropy bude nadále spočívat v otevřenosti tohoto sektoru pro volnou soutěž zahraničních subjektů, zvyšování atraktivity vytvářením liberálního právního prostředí a zjednodušení a flexibilitu procesu udílení těžebních licencí. Podstatné je, že využívání a těžba ložisek ropy se řídí jinými právními předpisy než využívání a těžba ostatních nerostných surovin.

Subjektů působících v albánském těžebním sektoru je poměrně velké množství. V posledních letech bylo každoročně udělováno 60 až 90 těžebních licencí, celkově se jedná o cca 500 malých, převážně domácích společností. Tento značný počet společností ilustruje značnou nekonsolidovanost těžebního sektoru. S vysokou pravděpodobností jde převážně o drobné, spíše rodinné společnosti s působností hlavně v oblasti stavebních surovin. Albánie disponuje zejména zdroji chromových, měděných a železoniklových rud. Dále existuje v Albánii široký potenciál pro těžbu vápenců, dolomitů, sádrovce a zejména celého spektra dekoračních kamenů.

V regionu Vlora (Selenica) existuje ložisko přírodního asfaltu. Albánský asfalt patří mezi nejkvalitnější svého druhu na světě. Zásoby suroviny v kategorii ověřených zásob na tomto ložisku činí cca 520 tisíc tun. Společně s asfaltem se na ložisku Selenica vyskytuje také omezené množství (cca 3-4 mil. tun) černého uhlí. Je zřejmé, že dosud existují nerostné zdroje, které nebyly objeveny, resp. že geologický průzkum, který probíhal metodami 50. a 60. let, nemohl poskytnout úplný obraz o nerostném potenciálu země.

Mezi důležité suroviny patří chromity. Významné zdroje chromové rudy se nacházejí ve čtyřech oblastech - Tropoja (ložiska Zogaj, Vlahna, Qaf-Petrollaj), Kukës (ložiska Kalimashi, Përroi Batrës), Bulqiza (ložiska North Bulqiza, Qaf-Bualli, Batra, Krasta, Thekna) a Shebenik-Pogradec (ložiska Katjel-Pojska, Bushtrica-Përroi Govatës). Celkové zásoby chromových rud přesahují 30 mil. tun, z toho nejkvalitnější část je odhadována na 12 mil. tun.

V oblasti Tirany a v oblasti Korça-Pogradec se nacházejí zásoby lignitu o výhřevnosti 2000 až 5600 kcal/kg.

Široce rozšířené jsou zdroje vápenců, které jsou užívány nejen k výrobě cementu a vápna, ale také jako drcené kamenivo, což je využití, u kterého lze předpokládat, že jeho podíl v souvislosti s dalším rozvojem stavební výroby bude narůstat. Udávané zásoby vápenců činí téměř 500 miliónů tun. Udávané zásoby dolomitů činí cca 160 mil. tun.

Málo rozvinutou oblastí je těžba, úprava a využívání keramických surovin - kaolínů, jílů, bentonitů aj. Tato oblast by pravděpodobně mohla být perspektivní s ohledem na dlouhou tradici tohoto oboru v ČR. Ložiska kaolínů se nacházejí mezi Rrëshen a Pukë v severní Albánii, jediné dosud známé ložisko bentonitů jižně od města Librazhd, ložiska keramických jílů jsou rozšířena obecně. O kvalitě surovin a množství těžitelných zásob však není dostatek informací.

ZDROJ: Businessinfo.cz