Vodní cesty k mořím posilují export
Pokud chceme posílit export, potřebujeme vodní cesty k mořím. Na této myšlence se shodli čeští experti koncem září v Ostravě, kde rokovala skupina odborníků, průmyslníků i politiků, aby v rámci konference pořádané Národním strojírenským klastrem a společností Prague Twenty řešila budoucnost vodního koridoru Dunaj-Odra-Labe.
Realizovaná idea by ze suchozemské České republiky udělala místo s fungujícím napojením na velké mořské přístavy. Zároveň se tím posílí konkurenceschopnost tuzemska, která bude bez vodních cest postupně skomírat. V neposlední řadě je nutné dostat české záměry související s vodním koridorem Dunaj-Odra-Labe (DOL) do globální dopravní sítě podporované Evropskou unií. Právě její odborníci doporučují převést do roku 2030 asi 30 % silniční přepravy nákladů na vzdálenost nad 300 km na železniční či vodní dopravu. Do roku 2050 by mělo obdobně být převedeno už více než 50 %.
Jeden příklad za všechny. Z Moravskoslezského kraje se ročně vyváží okolo 15 milionů tun zboží. Dalších zhruba 13 milionů tun naopak míří ze světa do regionu. Pohyb celkem 28 milionů tun nejrůznějších strojů, zařízení, materiálu i spotřebního zboží se odehrává převážně na silnicích a v rámci železničních cest. Kraj má přitom jedinečnou šanci připojit se na transevropské "vodní dálnice".
"Musíme ale opustit pouze romantické představy o koridoru a mnohasetkilometrovou vodní cestu reálně posoudit a připravit projekt k odpovědnému rozhodnutí. Důležitým článkem z hlediska našeho regionu bude Odra," upozornil Ladislav Mravec, generální manažer Národního strojírenského klastru. Podle něj si průmysl uvědomuje všechny souvislosti projektu, a proto podporuje vodní koridor DOL i jako řešení dopadů své činnosti na životní prostředí v regionu. NSK vidí v DOL mimo jiné i možnost opřít ekonomickou budoucnost Moravskoslezského kraje o novou "nohu" v podobě vodní cesty svázané s navazujícími službami i turistikou.
Průmysl, reprezentovaný v tomto případě Národním strojírenským klastrem, po vodní cestě léta volá. Naposledy ji rázně připomínal loni v květnu, kdy bylo uprostřed recese evidentní, že globální konkurence přerůstá české exportéry značnými přednostmi v oblasti logistiky. "S růstem přepravních vzdáleností se v každém případě zvyšuje váha hlavního nákladového ukazatele, tj. přepravních nákladů, a to musíme řešit, i kdybychom nechtěli," konstatoval za průmysl prezident Národního strojírenského klastru Jan Světlík. Jak ministr průmyslu a obchodu Jiří Cienciala, tak ministr dopravy Zdeněk Žák už dříve deklarovali, že tento názor sdílejí.
Česká republika se v současné době ocitla v zajetí kamionů. Náklady související s odstraňováním škod, které vyvolává dopravní činnost ve sféře životního prostředí, rostou. Tyto náklady na škody přitom nenese ani přepravce, ani dopravce, ale celá společnost. Jejich jednotlivé složky, vyplývající ze znečišťování ovzduší, vody i půdy, z hlukové zátěže, nehodovosti a podobně, jsou nejvyšší u silniční dopravy. Zastavení - nebo alespoň zpomalení - nadměrného růstu frekvence kamionů na silnicích a dálnicích je tedy ve veřejném zájmu.