CNG je pro fleet managery atraktivní

Argument pro fleet manažery k tomuto rozhodnutí je jednoduchý: provozní náklady, respektive cena paliva, přepočtená na ujetý kilometr. Hlavním zdrojem podstatně nižší ceny této pohonné hmoty je na rozdíl od nafty a benzinu především minimální spotřební daň. Firmám by měla rozhodování ulehčit i nulová silniční daň na vozidlo.

Ekonomika

Vezmeme-li v úvahu průměrnou pořizovací cenu, o něco vyšší než u turbodieselu, a naopak rychlou návratnost investice na ušetřených nákladech na pohonné hmoty, pak se dostáváme k velmi zajímavým číslům, zejména u vozů střední třídy a u dodávkových automobilů. Kupříkladu u CNG osobního vozu střední třídy je rozdíl ceny kompenzován už po ujetí 30-60 tis. km proti srovnatelnému dieselu. Dalším provozem už vozidlo de facto "vydělává". Najede-li takový vůz 300 000 km, pak se úsporou prakticky zaplatí polovina pořizovací ceny. Většinu kilometrů je však nutno ujet na CNG! Benzin je třeba považovat jen za "alternativní" palivo "na dojetí". V tomto smyslu se automobilky občas dopouštějí zásadní chyby v komunikaci: prezentují zákazníkovi celkové náklady na provoz formou průměru nákladů na CNG a benzin.

Sice poněkud extrémním, ale technicky velmi přesvědčivým příkladem výhodnosti CNG budiž nedávný rekord v ekonomice jízdy, kterého dosáhl s vozem Škoda Citigo CNG rakouský specialista na úspornou jízdu Gerhard Plattner - 2,39 kg/100 km. S tímto vozem zvládl 2619 km z Itálie do Švédska za necelých 100 EUR nákladů na pohonné hmoty, a to bez podstatného omezení komfortu a rychlosti jízdy (více na www.petrol.cz)!

Automobilky

Z pohledu produkce automobilek je CNG rovněž atraktivní, protože vozy, které na něj jezdí, vykazují menší emise oxidu uhličitého. Čím víc jich budou automobilky vyrábět a prodávat, tím méně budou muset investovat do vývoje ekologičtějších spalovacích motorů na klasická paliva, aby dosáhly emisních limitů, které ukládá evropská legislativa. Navíc motor na CNG je v podstatě shodný s klasickým - není tedy třeba masivních a riskantních investic jako např. do elektromobility a na ni navazujících technologií, jejichž výhodnost (z hlediska ekonomiky i ekologie) je stále ještě diskutabilní.

Ohledně servisních nákladů na vozidlo poháněné CNG si většina automobilek uvědomuje jistou opatrnost trhu - zejména pak nedůvěru v životnost motoru, který pracuje se zcela jiným palivem za vyšších výkonových parametrů na jednotku zdvihového objemu. Zákazníkovi je to však kompenzováno např. možností přikoupit si za rozumnou cenu rozšířenou plnou záruku na několik let bez limitu ujetých kilometrů. Důležitým faktem rovněž je, že náklady na servisní prohlídky jsou srovnatelné s benzinovými vozy.

Čekání na další plynové Škodovky

Také v Česku nabídka aut s pohonem na zemní plyn postupně roste. Nejzásadnější však bude představení nové Škody Octavia na CNG. "Předpokládáme, že by se Octavia na CNG mohla objevit začátkem příštího roku. Cena zatím nebyla stanovena," uvedl nedávno mluvčí mladoboleslavské automobilky Vítězslav Pelc.

Důvodem delšího čekání proti verzím na benzin a naftu je zejména skutečnost, že letos Škoda představila či ještě představí celkem osm novinek, a na plynovou Octavii musí teprve přijít řada.

Octavie jsou dlouhodobě nejprodávanějšími osobními auty v Česku. Navíc míří hlavně do firemních flotil, takže najedou výrazně víc kilometrů než soukromé vozy. Právě tam může začít další expanze CNG jako paliva. Vítaným obohacením a skutečnou akcelerací pro firemní flotily však budou verze na CNG v nižší třídě, jako je Fabia, příp. i u dodávkových vozů. Prozatím sice Škoda takové plány neuvádí, ale zcela jistě se tento vývoj v produkci dá očekávat.

Infrastruktura čerpacích stanic

Určitým brzdným faktorem je relativní nedostatek prodejních míst CNG. I když je jich na první pohled relativní dostatek - na jednu stanici CNG připadá asi 120 vozidel - nevyhovuje jejich hustota. Tato situace se však velmi rychle mění. Distributoři CNG si to už začali uvědomovat, i když velká část současných plnicích stanic se stále nachází v areálech plynařských společností či uvnitř různých dopravních podniků, často pak mimo hlavní trasy. Typickým příkladem bylo donedávna Brno. Komu například při cestě z Prahy na Moravu docházel plyn právě tam, byl nucen zajet do centra města, do areálu plynařské společnosti. To zejména v dopravních špičkách znamenalo výrazné zdržení, a také hlavní překážku pro výraznější rozšíření vozů na CNG mezi firmami. Ty nechtějí, aby řidiči ztráceli čas hledáním plnicí stanice, a z jejich pohledu je proto lepší dieselový motor, neboť naftu lze natankovat všude. Dnes jsou ale v Brně hned dvě čerpací stanice "pod střechou" společnosti Benzina.

"Dosud se předpokládalo, že si řidiči plnicí stanici najdou. My ale hodláme tyto bariéry odstranit a chceme, aby naše stanice byly co nejvíc vidět. Předvedli jsme to na příkladu Benziny a hodláme pokračovat i v jiných sítích petrolejářských společností," říká šéf firmy Next Energy Miroslav Stříbrský. Next Energy plánuje společně s německým plynárenským gigantem E.ON razantněji rozšířit síť takto koncipovaných stanic CNG.

Chtějí jít hlavně cestou budování stojanů na CNG přímo u zavedených čerpacích stanic. Řidič se tak dočká stejných služeb a stejného komfortu, na jaké je zvyklý na běžných benzinových pumpách. Na většině současných stanic CNG není možné dojít si na záchod, koupit kávu a občerstvení či zaplatit v hotovosti. Není ale třeba vymýšlet nic nového - stačí dělat to, co je běžné v Rakousku, Itálii či Německu.

ZDROJ: epod.cz