Na mezinárodním projektu znovuoživení pratura, který odstartoval v Nizozemí, spolupracují i čeští experti

Uruz, starogermánský výraz pro pratura, je přiléhavý název projektu, který si klade za cíl znovuvytvoření mohutného divokého skotu, který se toulal Evropou ještě před čtyřmi stoletími. Předseda organizace Henri Kerkdijk-Otten inicioval i předchozí projekt s podobným zaměřením. Nový program se od předchozího liší výraznějším zapojením genetiky. Konečným cílem je vytvoření plemene skotu, které připomíná pratura ve všech aspektech. Tedy vzhledově, chováním a dokonce i geneticky.

Projekt Uruz vychází z posledních vědeckých poznatků. Veškerá genetická informace pratura již byla zrekonstruována a nyní poslouží jako výchozí bod pro rekonstrukci pratura samotného. Genom pratura nyní vědci pečlivě prostudují, aby se dozvěděli, jak jsou jeho jednotlivé hlavní znaky kódovány v genech. Tatáž DNA také napoví, jak velké byly populace praturů a jak moc byli pratuři různorodí.

Znalost DNA pratura bude využita ke změně konkrétních genetických charakteristik současného skotu pomocí úprav jeho genomu (anglicky genome editing). Úprava genomu je zcela nová metoda, která ušetří celé generace šlechtění. U současných plemen totiž omezí výskyt nechtěných variant genů, potažmo fyzických znaků, které se u pratura nevyskytovaly. Ty se díky tomu nebudou moci znovu objevit u pozdějších generací nově vyšlechtěného plemene.

Projekt Uruz velmi pečlivě vybral zakladatelská plemena skotu. V programu zpětného šlechtění pratura bude použito pouze několik málo primitivních plemen, která již nyní pratura silně připomínají. "To znamená, že můžeme mít praturovi velmi podobná zvířata, s nimiž budeme dále pracovat, již během dvou generací skotu", dodává k tomu Henri Kerkdijk-Otten.

Potřebný výzkum je prováděn v rámci mezinárodního konsorcia vědeckých institucí a organizací, reprezentovaných špičkovými genetiky, archeogenetiky a molekulárními biology. Do Projektu Uruz se zároveň zapojila řada přírodovědně a ochranářsky zaměřených organizací a partnerů z celé Evropy. Letos budou díky nim založena první chovná stáda v Česku, Itálii, Německu, Polsku, Portugalsku a Španělsku. Další země se přidají v následujících letech.

Českou, převážně chovatelskou, část projektu zaštiťuje obecně prospěšná společnost Čeká krajina v úzké spolupráci s odborníky z Biologického centra Akademie věd ČR v.v.i. v Českých Budějovicích, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Karlovy univerzity v Praze, Archeologického ústavu Akademie věd ČR v.v.i. v Praze a Ústavu biologie obratlovců v.v.i. v Brně.

Proč je návrat praturů tak důležitý? Projekty ekologické obnovy větších krajinných celků, jaké realizuje třeba právě True Nature Foundation a její partneři, zůstanou nekompletní, dokud do hry nevrátí klíčové faktory, které pomáhají (re)formovat divokou krajinu. V minulosti byla důležitým krajinotvorným faktorem činnost velkých zvířat. Jedním z takzvaných klíčových druhů zvířat je, respektive před svým vyhynutím byl, právě pratur. Velké zvíře, které bylo až do doby před několika stoletími jedním z dominantních divokých živočichů Evropy.

Autoři projektu předpokládají, že stáda znovu oživených praturů přitáhnou platící návštěvníky a přinesou tak obyvatelům oblastí, které jim budou vyčleněny, tolik potřebné nové ekonomické perspektivy. Pratur se tak stane vlajkovým druhem velkoplošné obnovy přírody Evropy. "Máme možnost a důvod to udělat, nechte nás tedy postoupit kupředu na naší cestě ke znovuoživení této ztracené ikony Evropy," uzavírá Henri Kerkdijk-Otten.

Pro více informací o True Nature Foundation, prosím kontaktujte:

Henri Kerkdijk-Otten

True Nature Foundation

de Hoefkamp 1094

6545 MD Nijmegen

The Netherlands

www.truenaturefoundation.org

telefon: 0031 6 36180142

e-mail: truenaturefoundation@gmail.com

Pro informace o realizaci projektu v České republice, kontaktujte:

Miloslav Jirků, Biologické centrum Akademie věd ČR

telefon: 739014817

e-mail: miloslav.jirku@seznam.cz