zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Malešická spalovna by v některých zemích fungovat nesměla

14.09.1999
Odpady
Malešická spalovna by v některých zemích fungovat nesměla
Dioxiny vznikají jako produkty nedokonalého spalování průmyslového a komunálního odpadu obsahujícího chlor
M a l e š i c e - Když malešická spalovna loni na podzim zahájila provoz, nezbylo ekologickým odborníkům nic jiného než konstatovat, že podobné zařízení by si dovolil uvést v život jen málokterý stát, který nemá péči o životní prostředí jen na papíře. Bez třetího stupně čištění spalin, který by snižoval na minimum únik toxických dioxinů, by spalovna nemohla fungovat například ve Švédsku, Německu a Nizozemsku. To vše hlavní město vědělo, ale přesto se rozhodlo tak, jak se rozhodlo. I přes protesty ekologů a ekologických aktivistů, zejména Dětí Země, trvalo na svém a filtr na dioxiny zůstal vizí. Je pravda, že odpůrcům třetího stupně čištění nahrává do jisté míry fakt, že v republice dosud není uzákoněn limit pro emise dioxinů, běžný v západních zemích. Pokud země skutečně směřuje do Evropské unie, bude nutné se přizpůsobit i těmto normám. Zatímco se státy EU zavázaly, že do roku 2005 sníží společně roční emise dioxinů na jedenáct gramů, hlavnímu městu nevadí, že jediná linka ve spalovně v Malešicích, která má celkem linky čtyři, sama vychrlí této karcinogenní látky čtyři gramy. Odborníci tvrdí, že západoevropskou normu pro emise dioxinů, která činí 0,1 nanogramu na metr krychlový (nanogram je jedna miliardtina gramu), překračuje spalovna deseti- až dvacetinásobně. Pracovníci Pražských služeb to včera ostatně potvrdili tím, že se chlubili, jak se jim za rok podařilo snížit produkci dioxinů z 1,8 na 1,1 nanogramu. Dioxiny vznikají jako produkty nedokonalého spalování průmyslového a komunálního odpadu obsahujícího chlor. Jsou nebezpečné již ve velmi nízkých koncentracích a mají karcinogenní účinky, působí nepříznivě na imunitní systém a negativně ovlivňují i reprodukční schopnost mužů. Člověk je získává především z potravy a tekutin, do nichž se dostávají jak ze vzduchu, tak z vody a půdy. Spalovna se začala stavět v polovině osmdesátých let a jako vše z té doby šlo o megalomanskou stavbu. S jejím dokončením, které financovalo město, byly problémy a také kolaudace proběhla navzdory tomu, že některé části stavby, jako například druhý stupeň čištění, byly postaveny načerno, tedy bez povolení. Při kolaudaci svého zařízení si však magistrát dovolil přehlédnout více nedostatků. Pokud jde o chybějící třetí stupeň čištění spalin, kvůli čemuž včera členové Greenpeace blokovali vjezd autům s odpady do spalovny, svoji roli sehrálo podcenění vlivu dioxinů na lidské zdraví. Náměstek primátora Petr Švec, který má na starosti životní prostředí města, si většinou notoval s Jaroslavem Hyžíkem, členem představenstva Pražských služeb, jimž spalovna patří. Hyžík jako majitel českošvýcarské firmy E.I.C., která byla garantem dokončení stavby, tvrdil, že emise dioxinů zdravým lidem nepůsobí problémy. ?To je chiméra polovzdělanců,? řekl tehdy, když se o třetím stupni začalo hlasitě hovořit. Švec v roce 1997 konstatoval, že filtr by byl ?více než luxus?. Nikdy neopomněl dodat, že takové zařízení by investici mohlo prodražit až o půldruhé miliardy. V informaci, kterou Švec předložil letos před prázdninami členům městského zastupitelstva, však již stojí, že provozovatel spalovny hledá technické řešení, kterým by v budoucnu technologii čištění kouřových plynů doplnil. ?Cestou může být nejnákladnější klasický třetí stupeň,? uvedl Švec. Autor: JANA ŠPRUNKOVÁ Source: Mladá fronta Dnes-Praha
Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí