V Česku se po letech růstu zastavilo zdražování tepla

Zatímco za posledních šest let stoupla cena tepla téměř o padesát procent, v příštím roce si domácnosti mohou oddychnout. Poloviny z nich se nebude zdražování týkat vůbec, u druhé půlky půjde maximálně o tři procenta. Vyplývá to z šetření Teplárenského sdružení ČR.

"Na rozdíl od předešlých let nečekáme zvýšení sazby daně z přidané hodnoty na teplo. A pokud politici splní předvolební sliby, mohla by i klesnout," říká předseda výkonné rady sdružení TSČR a bývalý premiér Mirek Topolánek. Zatímco ještě v roce 2007 činila daň z přidané hodnoty na jednom gigajoulu tepla v průměru jen okolo 20 korun, v letošním roce se podíl vyšplhal až k 76 korunám.

V České republice je na centrální systém zásobování teplem napojeno zhruba 1,5 milionu domácností. Zdražování se nebude pravděpodobně týkat vůbec těch, které odebírají teplo ze zdrojů spalujících plyn, černé uhlí nebo biomasu. Naopak asi mírně zdraží teplo z hnědého uhlí, svůj podíl na tom mají mimo jiné očekávaný růst cen suroviny, povinný vyšší nákup emisních povolenek a nutné ekologizace tepláren.

I přesto platí, že teplo z hnědého uhlí je stále nejlevnější. Jeden gigajoul vyjde zhruba na 530 korun, u plynu je to ale již zhruba o sto korun víc.

"Ale přestože cena tepla stoupá, díky úsporám náklady domácností klesají," říká k vývoji Topolánek. Zatímco před dvaceti lety průměrná domácnost spotřebovala kolem 60 gigajoulů tepla, nyní je to jen okolo 30 gigajoulů. I to se ale negativně projevuje na cenách tepla z hnědouhelných zdrojů, které mají většinou velké rozvody a vysoké fixní náklady.

V oblasti úspor nyní čekají teplárenství a českou energetiku obecně zajímavé časy - více než dobrovolných úspor domácností se ale odborníci bojí těch, které by mohla nařídit Evropská komise. "Brusel po nás chce, ať do roku 2020 uspoříme zhruba 13 terawatthodin, to je téměř stejně, jako vyrobí za rok Temelín," říká výkonný šéf teplárníků Martin Hájek.

Komise ale zatím neupřesnila, jak se má těchto úspor dosáhnout. Brusel ve směrnici o energetických úsporách jen říká, že za úspory na straně zákazníků je zodpovědný výrobce elektřiny či tepla.

"Opravdu netušíme, jak toho docílit," říká Hájek. Stát má nyní jen několik týdnů na to, aby rozhodl, jestli bude domácnostem i podnikům na úspory dávat peníze, nebo jestli nechá zodpovědnost na energetických firmách. Náklady se odhadují na 150 až 300 miliard korun.

Na ceně tepla se mohou projevit i emisní limity platné od roku 2016. O jejich výších se zatím diskutuje, nejsou ani jasné technologie, které mají firmy používat. Jisté je jen to, že se bude jednat o investice za desítky miliard korun.

44 procent

Zhruba o tolik za posledních šest let vzrostla průměrná cena tepla v České republice.

AUTOR: Petr Lukáč
AUTOR-WEB: www.ihned.cz